Moderátoři: dejvy, pavlinka, smith, regula_jan

MikyM

Příspěvky: 3 301
Uživatel

Zaregistrován:
26. 2. 2020

Vytvořeno:
14. 12. 2024, 19:07

Jo..jo...to sedí, díky Pavle III. To by mohl být, nebo spíš to je on ...Teď ještě sehnat někde jeho portrét...
Strýček Gúgl nám říká, že ....

Heinrich von Haugwitz
Heinrich Bernhard Karl Paul Georg Curt Graf von Haugwitz-Hardenberg-Reventlow, baron von Klein-Obisch (narozen 14. dubna 1844 na zámku Carolath, okres Grünberg, Dolní Slezsko; † 26. března 1927 na zámku Namiest, Morava)[1] byl německý majitel panství a poslanec.

Život
Heinrich von Haugwitz se narodil jako syn Kurta von Haugwitze a Lucie rozené princezny von Schönaich-Carolath. Po absolvování protestantské střední školy v Ratiboři vystudoval práva a kameru na Rheinische Friedrich-Wilhelms-Universität Bonn. V roce 1865 se stal členem Borussia Bonn Corps.[2] Po dokončení studií se stal majorem na zámku Krappitz.

Von Haugwitz byl státním starším, okresním zástupcem a hejtmanem okresu Opole, dánským dvorním lovcem a členem pruského panského sídla. Zúčastnil se německé války a francouzsko-pruské války jako důstojník kavalérie. Naposledy byl kapitánem. Byl ženatý s Fredine von Maubiege.

jazzdr

Příspěvky: 1 531
Uživatel

Zaregistrován:
23. 3. 2014

Vytvořeno:
15. 12. 2024, 10:38

To Strýček Gúgl popletl. Náš Heinrich Wilhelm (IV.) Graf von Namiest se narodil 03.11.1839 ve Vídni jako nejstarší syn Karla Wilhelma hraběte von Haugwitz zu Namiest (1797-1874). Byl nevýrazný, konzervativní a zcela nehudební pokračovatel náměšťské větve rodu, a tak po jeho podobence bude nutné pátrat na zámku v Náměšti. Dobový tisk (ani Wiener Salonblatt) jeho portrét nepřinesly, pouze smuteční oznámení.

Popis obrázku

Profilový obrázek
Pavel_III

Příspěvky: 11 644
Moderátor

Zaregistrován:
12. 6. 2012

Vytvořeno:
15. 12. 2024, 12:32

To strýček nepopletl, problém je spíš v tom, že jej nezná tetička Wiki, že oba byli Heinrichové, oba si dovolili zemřít v Náměšti a zastávali státní úřady. A navíc byli jen 5 let od sebe.
V podstatě, klidně tomu mladšímu někdo mohl poslat dopis do Náměště, pakliže tam pobýval častěji. Záleží na tom, jestli si (ten mladší) potrpěl na všechna křestní jména. To se běžně vynechávalo i v rodě císařském.

Ale tak třeba podle těch úřadů ... nebo podle obsahu?

V každém případě, na obrázky je internet skoupý. Ten mladší (ze Slezska) asi obrázek má, ale na podivném genealogickém fóru (zaplať nebo nečum), ale musí se to brát s rezervou, protože jedna a tatáž osoba tam klidně může být i 100× a věřím, že mohou být smíchané i dvě dohromady.

Poslední úpravu provedl(a) Pavel_III v 15. 12. 2024, 13:04
jazzdr

Příspěvky: 1 531
Uživatel

Zaregistrován:
23. 3. 2014

Vytvořeno:
15. 12. 2024, 16:08

To strýček nepopletl, problém je spíš v tom, že jej nezná tetička Wiki, že oba byli Heinrichové, oba si dovolili zemřít v Náměšti a zastávali státní úřady. A navíc byli jen 5 let od sebe. V podstatě, klidně tomu mladšímu někdo mohl poslat dopis do Náměště, pakliže tam pobýval častěji. Záleží na tom, jestli si (ten mladší) potrpěl na všechna křestní jména. To se běžně vynechávalo i v rodě císařském. Ale tak třeba podle těch úřadů ... nebo podle obsahu? ...

Tak to teta Wikipedie kecá, jak by řekl žák Rosenheim. Na wikipedii uvedený
https://de.wikipedia.org/wiki/Heinrich_von_Haugwitz
nezemřel 26.03. 1927 na zámku v Náměšti, ale v r. 1920 kdoví kde ve Slezsku (viz My Heritage). Možná ani nebyl hrabě.
Adresát je označený jako "Fideikommiss und Herrschaftsbesitzer", tedy jako majitel nedělitelného panství Náměšť nad Oslavou. Podle Wikipedie by měl zemřít až v r. 1927, ale to zemřel bezdětný syn adresáta JUDr. Heinrich Karl Graf von Haugwitz (ale o den později a v Brně).
Troufám si tvrdit, že té osobě podle Wikipedie nemohl být dopis adresovaný do Náměště, protože nemá s Náměští nic společného

Popis obrázku

Popis obrázku

.

Poslední úpravu provedl(a) jazzdr v 15. 12. 2024, 16:11
Profilový obrázek
Pavel_III

Příspěvky: 11 644
Moderátor

Zaregistrován:
12. 6. 2012

Vytvořeno:
15. 12. 2024, 22:43

My Heritage taky není úplně důvěryhodný zdroj. Sice tam nésu registrované, enem jsem nahlídl ... a stačilo. Ono se to tváří jakože vědecky, ale taky tam dá kde kdo kdoví co.
Čímž netvrdím, že se nejedná o Heinricha Wilhelma (IV.) Graf von Namiest (patrně ano), ale jen, že se tomu My Heritage nedá moc věřit (ověřeno namátkou na známých faktech).
Na druhou stranu, není důvod, proč by se příbuzní nenavštěvovali a není žádnou raritou, že si do místa dočasného pobytu nechali poslat poštu. (Prostě od-do budu u stréčka v, bude-li něco, pošlite mi to tam.)

Potíž je spíš v tom, že, jak se zdá, majitelé (a vůbec ta větev) Náměště za posledních 150 let až tak moc nikoho nezajímají.
Tetička Wiki zná zřejmě syna: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jindřich_Haugwitz Jindřich Haugwitz (německy Heinrich von Haugwitz, 1901, Osová – 1966, Vídeň) (otec Jindřich Vilém Haugwitz). O otci se zmiňuje jen letmo (ne Letmo):
Jindřich Vilém (1770–1842), sám hudební skladatel, podporoval umění na svém zámku v Náměšti nad Oslavou, založil zde zámeckou kapelu a hostil tu například slavného skladatele Antonia Salieriho. S manželkou a zároveň vynikající harfenistkou Žofií zplodil syna Karla Viléma (1797–1874), který rovněž komponoval. Ten se oženil s Bertou Daunovou a náměšťské panství po něm zdědil syn Jindřich Vilém IV. (1839–1907). Jindřich se oženil Annou z Trauttmansdorff-Weinsbergu a narodili se jim dva synové Jindřich (1870–1927) a Karel (1874–1948). Po smrti Jindřicha Viléma IV. roku 1907 se majetek rozdělil mezi oba bratry, Jindřicha a Karla. Starší Jindřich zdědil panství Náměšť, mladší Karl sousední panství Osová. Jindřich roku 1927 zemřel bezdětný a náměšťské panství po něm zdědil nejstarší syn jeho bratra Karla, Jindřich (1901–1966). Protože se rodina pod hrozbou sankcí roku 1940 přihlásila k německé národnosti, museli synové nastoupit do německé armády. Johann (1920–1943) padl na východní frontě, Karl Anton (1922–1995) u Smolenska přišel o pravou nohu. Potomci museli po roce 1945 Československo opustit. Dnes žijí ve Vídni, Bonnu a Kanadě.

Ono není úplně dobré, když je jméno Jindřich tak oblíbené mezi všemi větvemi.😃

V každém případě, víc informací a obrazová dokumentace bude asi dohledatelná v Náměšti.

Ale hlavně, že jsme se nakonec dopracovali k výsledku!

Ovšem ten druhý Jindřich Bernhard za Slezska ... ten vypadal dobře:

Popis obrázku

No a tady - který z nich to je? Je to z července 1900, jak jest psáno na fotografii. Je to z Náměště. Patrně to je JUDr. Jindřich Haugwitz (1870–1927).

Popis obrázku

Poslední úpravu provedl(a) Pavel_III v 15. 12. 2024, 22:46
jazzdr

Příspěvky: 1 531
Uživatel

Zaregistrován:
23. 3. 2014

Vytvořeno:
16. 12. 2024, 09:10

Úplně souhlasím. A ten na force je opravdu JUDr. Jindřich se svými psy Treffem, Normannem a Trimšem. Byl vášnivý lovec, sportovní střelec a fotograf.

caffe

Příspěvky: 129
Uživatel

Zaregistrován:
27. 12. 2023

Vytvořeno:
16. 12. 2024, 12:08

Titul K.V. Kämmerer (císařský komoří) měli oba dva?

Tady jsou další dva dopisy adresované (kterému?) HH:
https://aukro.cz/13b2112-slechticky-dopis-judr-sovadina-jindrich-haugwitz-namest-rr-7014978875

položka 1523: https://www.burda-auction.com/cz/aukce-53/show/2612/autogramy-rukopisy-slechta-a-panovnicke-rody/

V tom druhém odkazu je na jednom dopisu zmíněno panství Schlawa ve Slezsku:
https://gis.fsv.cvut.cz/zamky/genealogie/haugwitz/php/person.php?o=5

V tomto "pátrání" budu určitě mnohem více věřit německé wikipedii (nežli té české) poněvadž 100% potomků tohoto rodu - cca 200 lidí, dnes žije pouze v německy mluvících zemích - v Rakousku, Německu a Švýcarsku (+Kanadě), takže chyby a nepřesnosti na německy psané wikipedii mohou odjakživa sami upravovat.

Heinrich Bernhard Karl Paul Georg Curt von Haugwitz-Hardenberg-Reventlow, Freiherr von Klein-Obisch byl hlavně voják (důstojník) , takže tu byl na rok odvelen tam, poté zase na 2 roky onam a pak zase tam..

Závěr: Adresátem tohoto dopisu je dle mého názoru na 90% Heinrich Wilhelm (IV.) narozen 1839.

MikyM

Příspěvky: 3 301
Uživatel

Zaregistrován:
26. 2. 2020

Vytvořeno:
16. 12. 2024, 17:27

Panové ... zajímavé...děkuji za reakce....
Mně ze zámku v Náměšti napsali toto :

...zatím jsem prohledal dostupné materiály, ale kromě oznámení o smrti pana hraběte Heinricha Wilhelma z roku 1907 jsem nic dalšího nenalezl.
Dokonce ani v pečlivě připravené rodinné knize paní Glorie Droste zu Vischering, rozené Haugwitz, je reprodukováno pouze toto oznámení, ale žádný portrét.
A tato rodinná kniha je velice podrobná s bezpočtem všech dostupných vyobrazení členů rodu v jednotlivých generacích.
Pokud by se mi podařilo nějaké vyobrazení vypátrat po Novém roce ve spolupráci s mým kolegou, kurátorem náměšťských sbírek, podal bych Vám zprávu.
Děkuji za pochopení.
...

MikyM

Příspěvky: 3 301
Uživatel

Zaregistrován:
26. 2. 2020

Vytvořeno:
21. 12. 2024, 09:46

Pátrání po adresátovi doporučené zásilky s rekomandační nálepkou "Brünn Bahnhof" a jeho portrétu Vás bavilo -mně taky, škoda, že aztím uvízlo na mrtvém bodě - a tak na vánoční prázdniny mám ještě jednu věc...

Nezná někdo náhodou tajemství této staré fotografie ?

Popis obrázku

MikyM

Příspěvky: 3 301
Uživatel

Zaregistrován:
26. 2. 2020

Vytvořeno:
21. 12. 2024, 09:47

Černobílý snímek zachycuje tehdejší novou budovu brněnského nádražního poštovního úřadu
a parádní nástup poštovních vozů před ní. Tato vcelku známá fotografie bývá často publikována s připojeným popiskem, že jde o slavnostní nástup poštovních vozů z brněnských poštovních stájí, konaný při smutné příležitosti úmrtí vedoucího těchto poštovních stájí pana Jana Prukla. Bylo by hezké a vlastně i historicky důležité moci díky této informaci přesně zasadit tento snímek do konkrétního časového úseku, bohužel, ale jak už jsme si zde několikrát dokázali, většinou nic není tak, „jak se píše, traduje nebo povídá“ …

Pod brněnskou vrchní poštovní správu spadalo na přelomu 18. a 19. století i oddělení stájí pro poštovní koně. V roce 1810 došlo k vyčlenění těchto stájí do samostatného celku „Poštovních stájí“, který měl i svého vlastního správce. V roce 1895 se uvádí jako vedoucí Poštovních stájí skutečně Jan Prukl (na obrázku ještě jako poštmistr z Rajhradu, kde dokonce spoluzakládal v roce 1883 hasičský sbor), stejně tak i o pár let později, kdy se v roce 1898 z Poštovních stájí stal Poštovní úřad pojezdný (Post-stallamt) a v archívech se uvádí jako postmeister Johann Prukl . Tak potud by vše, jakoby s fotografií souhlasilo
a podporovalo i tvrzení pana Žampacha v jeho knížce „O poště v Brně“ o nástupu při pohřbu vedoucího poštovních stájí Jana Prukla . Já jsem ale v pobočce Moravského zemského archívu v Rajhradě, ve spolupráci s jeho ředitelem Mgr. Ivo Durecem, dohledal přesné datum úmrtí pana Prukla, a to 19.9. 1926. Jenže to už celých 8 let existovala samostatná Československá republika a je zcela nemyslitelné, že by si nově uznaný československý národ ve své nové vlasti ponechal na významné budově státního úřadu nápis „K.K.POST und TELEGRAPHEN – AMT / C.K. POŠTOVNÍ a TELEGRAFNÍ ÚŘAD“ a štít s nenáviděnou rakouskouherskou orlicí tak, jak je zřetelně patrné na uvedené fotografii!

Popis obrázku

Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.