Moderátoři: dejvy, pavlinka, smith, regula_jan
Jak jsem se už tady jednou zmínil, nic mimořádného a zajímavého, co by se týkalo výstavby nebo zahájení poštovního provozu brněnského nádražního poštovního úřadu, se mi v Moravském zemském archívu v Brně zjistit nepodařilo. Možná, že jsem špatně hledal. Naštěstí zdejší kolega jazzdr umí hledat líp a tolik zajímavé informace dohledal jinde a už jsme si je mohli přečíst a já i dodatečně zapracovat do svého archívu. Štěstí mi ale naopak přálo v okamžiku, kdy jsem požádal o spolupráci kurátory sbírek Poštovního muzea v Praze. V jeho archívech jsme společně dohledali originály půdorysných plánů původní budovy! Prostě - alespoň pro mě určitě - taková malá senzace. A tak se dnes můžeme společně podívat, jak to v budově brněnského nádražního poštovního úřadu Brünn 2/Brno 2 na počátku 20. století vlastně vypadalo (jen upozorňuji, že ve skutečnosti jde o velkoformátové výkresy, staré více jak 110 roků, které i po přeskenování a dalších úpravách v PC vyšly v konečné fázi pro potřebu našeho vyprávění, bohužel, pouze jen jako špatně čitelné reprodukce…). A můžeme to porovnat s textem od jazzdr...
Takže přízemí:
Pro orientaci v prostoru a ztotožnění výkresu se skutečností uvádím, že nahoře, tam, kde je „nadpis a popis“ výkresu „I. Bahnhof Brünn“ je tzv. „silniční strana“ (dnes ulice Nádražní, parkoviště předpoštou a tramvajové kolejiště), spodní strana výkresu je tzv. „perónová strana“, tedy dnes, stejně jako před sto lety, nádražní nástupiště a železniční koleje …
Vlevo pod „hlavičkou“ výkresu - „I. Bahnhof Brünn/K.k. Postgehaude/Parterre (I. nádraží Brno/K.k. poštovní budova/Přízemí“) je napsáno „Packraum (parkovací prostor). Zde byl hlavní vchod do budovy...
Obrázky:
Ještě pro zajímavost - ve výkresu půdorysu přízemí jsou v každé jeho části vepsány i počty zaměstnanců, kteří na daných pracovištích pracovali. Najdeme zde číslo a napsáno „Beamte“ (úředník, státní zaměstnanec) nebo „Diener“ (sluha, služebník). Sečteme-li jednotlivá čísla, dojdeme k tomu, že jen v přízemí brněnského nádražního poštovního úřadu mělo pracovat (a možná pak i skutečně pracovalo) celkem 53 úředníků a 56 poštovních sluhů – víc, jak stovka osob, to není málo...
I na tomto plánku jsou na jednotlivých pracovištích dodatečně vepsány počty zaměstnanců („B“ jako Beamte, „D“ znamenající „Diener“). Sečteme-li jednotlivé zde uvedené počty, dojdeme k tomu, že by v prvním patře mělo pracovat 108 úředníků a 16 poštovních sluhů. Můžeme si tak udělat přibližný přehled o celkovém počtu zaměstnanců brněnského nádražního poštovního úřadu – 333 zaměstnanců (161 poštovních úředníků a 72 poštovních sluhů). Jestli tomu tak bylo nakonec i ve skutečnosti, viz článek od jazzdr, kdo ví …
Píší se první roky nového, už dvacátého století a nová doba začíná být neklidná. Začátek 20. století přináší Brnu, kromě národnostních třenic a nepokojů mezi německým a českým obyvatelstvem, také značný příliv osob zde pracujících a nově žijících, nastává rozvoj zdejšího průmyslu, zejména textilního, Brnu se říká „moravský Manchester“, vznikají nové firmy a společnosti … V roce 1900 přesáhl počet obyvatel Brna číslo 109 000. Z dobového tisku lze vyčíst další údaje, které zveřejnil o deset let později brněnský magistrát ze sčítání lidu uskutečněného k 31.12. 1910 a které svědčí o pokračujícím rychlém růstu počtu obyvatel města. V roce 1910 už Brně žilo 122 114 obyvatel (bez evidovaných 3 623 vojáků). K německému jazyku se hlásilo 79 986 osob (tedy většina!), ve městě stálo 3 520 domů…
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.
