Moderátoři: dejvy, pavlinka, smith, regula_jan
V příspěvku 518 a pár následujících jsem tady vyprávěl o třetí nejstarší poště (pobočce) v Brně (Alt Brünn/Staré Brno-dnes Brno 3)...
Dnes jsem ji našel v tomto seznamu...
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-prehledne-zrusi-posta-pobocku-u-vas-projdete-si-seznam-228692#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.web.nexttoart
Po 175 letech tak už nebude na "Starém Brně" pošta....😕
Tak abychom navázali, kde jsme posledně skončili...😉
Stále se zhoršující špatný stav naprosté většiny stávajících objektů v nádražním prostoru, prudký rozvoj železnice a s tím související nárůst počtu osob pohybujících se na brněnském hlavním nádraží, výrazný rozvoj průmyslu, obchodu a cestovního ruchu v Brně - to všechno na konci 19. století přispělo k tomu, že vedení města i obou drážních společností začalo uvažovat o radikální přestavbě nádraží a železničního uzlu. V následujících letech byly opakovaně předkládány návrhy a projekty, vedly se o nich diskuse a jednání mezi oběma stranami – drážními společnostmi a brněnskou radnicí. Jednotlivé plány a projekty byly posuzovány, zamítány, předkládány nové …
Podle centrální směrnice pro stavby Společnosti rakouských státních drah (4.5.1861) bylo nařízeno zbourání stávající osobní haly na brněnském nádraží. V srpnu 1869 bylo městské radě předloženo ke schválení pět plánů adaptace k prodloužení přijímající budovy a následné adaptace staré části budovy. Pro nás a naše vyprávění je zajímavá skutečnost, že už v nich lze dohledat zmínku o zvětšení prostoru pro potřeby nádražního poštovního úřadu, respektive že by měly být vystaveny nové poštovní prostory. Vše ale bylo nakonec městskou radou zamítnuto.
V červnu 1888 byl předložen první ucelený projekt přestavby nádraží – i v něm byla zmínka o rozšíření prostor pro poštovní úřad - městskou radou byl ale hned v červenci zamítnut.
V srpnu 1890 byl předložen druhý projekt „Severní dráhy císaře Ferdinanda“ („Kaiser Ferdinands-Nordbahn“) pro rozšíření brněnského nádraží (obsahoval např. konkrétní požadavek odstranění poštovní manipulace z perónů!). Projekt byl projednáván městskou radou, ale v roce 1891 opět zamítnut.
V prosinci 1892 „Severní dráhy císaře Ferdinanda“ („Kaiser Ferdinands-Nordbahn“) vypracovaly již třetí projekt na zvětšení a přestavbu stávajícího hlavního nádraží, který obsahoval i výstavbu zcela nového nákladního nádraží. S touto výstavbou bylo také v roce 1893 započato, dokončeno bylo v roce 1897 a měla následovat radikální přestavba výpravní budovy osobního nádraží „Severní dráhy císaře Ferdinanda“. Výnosem ministerstva železnic (19.10.1898) byly ale všechny další stavební práce pozastaveny a obě společnosti „Severní dráhy císaře Ferdinanda“ („Kaiser Ferdinands-Nordbahn“) i „Severní státní dráhy“ („Nördliche Staatsbahn“) musely na základě tohoto výnosu nyní při plánování přestavby výpravních budov spolupracovat a měl být předložen městské radě společný projekt. Stalo se tak v lednu 1900. Projekt však neobsahoval městem požadovanou demolici nádražních budov, pouze jejich přestavbu, a proto byl projekt opět zamítnut.
Ze všech těchto skutečností je patrné, že situace kolem výstavby a přestavby brněnského hlavního nádraží byla velice komplikovaná a budoucnost celého projektu nejasná. V projekční oblasti i časově. Všechny příčiny, které vedly k začátku úvah o nutnosti přestavby nádražního areálu – už zmiňovaný nárůst počtu osob pohybujících se v prostoru brněnského hlavního nádraží, stejně jako výrazný rozvoj průmyslu, obchodu a cestovního ruchu – přetrvávaly, a navíc byly totožné a provázané s těmi, s kterými se potýkal i poštovní provoz nádražního poštovního úřadu Brünn 2/Brno 2.
Také bylo patrné, že pokud poštovní provoz nebyl umístěn přímo ve státních budovách, ale někde v pronajatých prostorách, nebyly často splněny podmínky pro bezpečný chod provozu. Třeba proti vloupání nebo proti požáru. Když listujete v archívech dobovými dokumenty, narazíte na zprávy obchodních a živnostenských komor, ale i na stížnosti ze strany zákazníků či dokonce i z jednotlivých pošt spadajících pod ředitelství pošt a telegrafů v Brně. Vlastně skoro vše bylo na poštách špatně. Prostory byly mnohdy stísněné, podané balíky mnohdy končily vyskládané v už tak malých čekárnách pro zákazníky, v nedostatečném zázemí panovaly mnohdy špatné hygienické podmínky, psací potřeby byly velmi zanedbané a to nejen pro poštovní personál, ale i pro zákazníky, pro ně nebyly v prostoru poštovního úřadu k dispozici ani židle, ani psací stůl. Chyběly poštovní váhy na dopisy, chyběly dostupné informace o poštovních sazbách, tarifech nebo o aktuálních novinkách v poštovním provozu …
Když k tomu přičteme pracovní dobu na poštovním úřadě (poštovní úřad se otevíral brzy ráno a otevřeno bylo až do šesté hodiny večerní, mnohdy se doručovaly zásilky v neděli i o svátcích), nutnost mít určité odborné vzdělání a být pod neustálou kontrolou, to vše vedlo samozřejmě k tomu, že i personálně byly poštovní úřady zajištěny zcela nedostatečně. Neodpustím si poznámku a malé rýpnutí - když tak po sobě čtu poslední dva odstavce, nechce se mi věřit, že jde o popis situace na poštovním úřadě staré více než sto let…
Nepřekvapí proto, že v roce 1901 dochází z důvodů chystané přestavby nádraží, ale i z nedostatku vhodných místností jak pro zázemí poštovního provozu a jeho zaměstnance (v roce 1900 pracovalo na brněnském nádražním poštovním úřadě 28 úředníků a 38 zřízenců), tak prostorů pro zákazníky, ze strany C.k. rakousko-uherské pošty k zásadnímu rozhodnutí a následně k zahájení výstavby nové, samostatné (!) budovy poštovního úřadu Brünn 2/Brno 2 v těsném sousedství stávajících nádražních budov. Její výstavbou a dokončením byly stávající vleklé potíže i nejbližší budoucnost nádražního poštovního úřadu Brünn 2/Brno 2 z hlediska poštovního provozu vyřešeny.
Město v zájmu „uvolnění zastavěných ploch“ trvalo stále na požadavku, aby se i v areálu nádraží jednotlivé objekty zcela odstranily a postavily nové. Souviselo to s tzv. „brněnskou asanací“, kdy byla v roce 1896 zbourána starší zástavba (strženo bylo 238 domů ve vnitřním městě, mnohdy cenných historických památek!), navíc v centru města došlo ke změně dopravy, v roce 1900 byla rozšířena o síť elektrické tramvajové dráhy.
Roku 1901 (10.12.) byl pak nakonec předložen definitivní projekt. Projektanti, architekt Franz Uhl a vrchní železniční inspektor Johann Oehm, sice spoustu připomínek městské rady akceptovali, ale místo demolice starého nádraží a následné novostavby, kterou požadovalo město, předložili znovu jen přestavbovou variantu. Mezi dvě stojící nádražní budovy obou drážních společností navrhli zřídit tunel pro příchod k nástupištím a postavit majestátní nádražní halu s dvěma postranními věžemi. Městská správa tento projekt odmítla a tak byla opět zřízena další zvláštní komise, která ale nakonec stejně rozhodla o realizaci oné pouhé přestavby, ale s výhledem plánované případné demolice budovy v budoucnu. Brněnský nádražní poštovní úřad tak definitivně přichází o prostory ve kterých dosud sídlil. V následujících letech (1902 - 1904) provedl dle tohoto projektu secesní přestavbu nádražní budovy brněnský stavitel Josef Nebehosteny podle projektu architektonické kanceláře společnosti státních drah Adolfa Paula.
A takto to vypadalo ... jedna z nestarších fotek "nového" nádraží v mém archívu...
Brünn - Central Bahnhof/Brno Hlavní nádraží (1904) – nové, respektive přestavěné hlavní nádraží, dílo stavitele Nebehostenyho.
Nižší budovy napravo a nalevo jsou z původního nádraží, nádražní budovy jednotlivých železničních společností, přestavěná středová spojovacíí část, ve které původně sídlil brněnský nádražní poštovní úřad Brünn 2/Brno 2.
Všimněte si, kdo znáte brněnské hlavní nádraží dneska...původně měla hlavní nádražní budova i pravou postranní věž!
Obrázky:
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.
