No většina sběratelských sekci, ma v podstatě stejné osnovy, nebo jsou založeny na podobných principech..
No a pokud se jedná o padělky v numismatice, všechno je otázkou studia, praxe, zkušenosti.V podstatě podobný jako u filatelie.. Každá oblast potřebuje praxi zkušenosti a čas.. 😉

Tak jsem si dal tu práci a vyhledal ve svojí databázi i rekonstrukce 2 pence POST PAID modrá. Našel jsem pouze jednu jedinou rekonstrukci ve vyšší kvalitě, než jakou koupil pan Kopřiva. Byla vydražena u Feldmana v roce 1993 za 30.000 SFr a všechny známky jsou v kvalitě tisku "early".
Ještě tam byla vydražena jedna rekonstrukce v podobné kvalitě jako má pan Kopřiva za 14.000 SFr, ale řekl bych, že není tak kvalitní, protože je tam méně známek v provedení kvality tisku "early."
Dá se tedy říct, že pan Kopřiva koupil druhou nejkvalitnější rekonstrukci 2 penny POST PAID, které se kdy vyskytly na trhu!
Jen pro zajímavost: obě tyto rekonstrukce eviduje i Kanai ve svojí knize CLASSIC MAURITIUS
Takže se nedivme, jak vysoko vylétla cena, když ji dal pan Kopřiva do Portu Gallery.

pane Evropa I ..jak víte, sbírám Rakousko ... mám taky dost RRR a mimořádné kvality, erlesene Prachtstucke atd věci.
!! Jenže Rakousko je proti Mauritiu "Massenware", takové dětské hraní !!
Od většiny položek je materiálu dost a dost, tj lze snadno vybírat kvalitu.

Mám Rakousko rád a tak si hezké věci kupuji. Na investici se ovšem NYNÍ až na malé výjimky (čistá klasika, merkury, majstrštyky z poštovní historie a konec RU platný již v ČSR) vůbec nehodí. Nedivím se, že jste s ním, byť dříve, narazil.

Rakouský trh je malý, dlouhodobě půjde spíše dolů. Moji rakouští přátelé skoro nic pro PR filatelie nedělají, v příští generaci se jim to může vymstít. Česká filatelie je v mnohem lepší kondici.

A u nás se navíc nikdo nevyzná v tom, co a jak z RU smysluplně sbírat a jaké jsou správné ceny. Tady opravdu hrozí ztráta peněz. Těch v tom mám dost za těch 30 let, ale je to jen o té radosti, jak tu zcela správně od pánů kolegů několikrát zaznělo.

Děkuji za tento Váš příspěvek, předně za tento odstavec.

Já sbírám primárně pro radost a mám radost z položky za hodně peněz, stejně tak z položky za "pár korun." Čemu se ale snažím vyvarovat, to je to, že bych se snažil se sběratelskými věcmi obchodovat. Nějak si jich vážím, žen toho nejsem schopen. To je ale můj názor. Jinak nejsem nepřítelem obchodníků, protože znám některé, z nichž někteří mají ohromné znalosti a zkušenosti. Spíše mně vadí investoři, kteří se v neděli rozhodnou, že budou investovat, v pondělí navštíví banku a začnou bezhlavě kupovat. Samozřejmě řečeno v nadsázce.

.. a v úterý jsou z nich sběratelé . Často to tak je. Samozřejmě řečeno v nadsázce.

to p. barbar ..děkuji Vám za slova uznání k naší výstavě v NM.

dobre vy! 😁

ja bych byl v klidu...

Matouš 19,24; Marek 10,25; Lukáš 18,25
„Snáze projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království.“

Možná proto ta předstiraná skromnost..
Bohatý ten, kdo skromný v mysli jest... 😉

Ale samozřejmě, že každý prahneme po něčem vzácném a optimálně i cenném! O tom celkem není pochyb. Jenže ten základ, co nás baví, je "neinvestiční". A není pravda, že by ty bezcenné známky nikdo do sbírky nechtěl (tady je ovšem otázka, co to je bezcenná známka - pokud je ožraná, tak jistě, ale pokud je to proto, že má v katalogu 0,001 €, tak taková do sbírky přece patří taky - i velká část Hradčan má podobnou hodnotu) - kompletní sbírka prakticky čehokoliv se bez nich neobejde!
Jistě, kdo sbírá vejce od Fabergého nebo obrazy starých mistrů, ten má jen drahé a investiční věci, ale jen málo z nás má takové možnosti jako třeba Rudolf II.

Ovšem mezi drahou a zajímavou položkou do sbírky bývá radikální rozdíl. Jsou věci, které jsou velice drahé, ale ve své podstatě nejsou ani až tak zajímavé a jsou položky, které nestojí skoro nic a přitom jsou zajímavé velmi velice! Ovšem to je pak o tom "rozumět tomu", případně "mít na to čich (i když tomu vlastně moc nerozumím)"

Nakonec, první filatelisté nesbírali proto, že chtěli mít drahé známky nebo kvůli tomu, že to byla investice do budoucnosti. Sbírali vysloveně pro zábavu, tapetovali s nimi zdi! Řada dnes cenných a vzácných položek byla ve své době bezcenná a nezajímavá a jen málo lidí o nich přemýšlelo jako o investici. Kdyby takových bylo mnoho, nebyly by tyto známky (cokoliv) dnes tak drahé a vzácné. Takto to dopadlo s Protektorátem a Československem po válce - lidi to kupovali jako investici a dnes jsou toho plné a do značné míry neprodejné sklady. Ale do sbírky to rozhodně patří taky!

A co se týče bezcenných sbírek, s tím mám mohutné zkušenosti. Začal jsem před mnoha lety sbírat ty "své" okupační přetisky. Nerozuměl jsem tomu, vůbec jsem nepoznal pravou od falešné, známky byly za padesátník, korunu, dvě, pět a přístup k tomu byl systémem "když to má v katalogu 0,10 MiM, přece by to nikdo nepadělal". Poznal jsem, že mezi přetisky jsou, mnohdy značné, rozdíly, ale nebyl nikdo (ani Karásek 😋 ), kdo by "oddělil zrno od plev". A přesto mne to bavilo. Pak jsem se potkal s Bodorem, relativně celkem pozdě (Brno 1995 - ano, i proto je dobré chodit na výstavy, případně burzy!), ten mi to určil a "zpřehlednil". Když jsem pak sbírku trošku doplnil dostala "hezčí" tvar a pochlubil jsem se s tím na burze, tak se ti staří bardi přiznali, že mne nebrali příliš vážně, ale když to takto vidí pohromadě, že to je opravdu zajímavé. Navíc, jak vždycky tvrdili: "toho mám spousty, ale nechal jsem to doma", přiznali: "to jsem ještě nikdy neviděl". Ano, dohromady mne to stálo dost peněz a spousta materiálu je dnes ... řekněme srovnávací materiál na padělky (teoreticky, prakticky není u většiny proč srovnávat, jsou to celkem primitivní padělky, když člověk ví, jak má vypadat pravý), ale v přepočtu za kus byl ten základ velice levný. Možná jsem nevědomky byl už před 35 lety investičním filatelistou, protože trh (nikoliv třeba Aukro) začíná rozlišovat mezi přetiskem a pravým přetiskem a ceny pravých poskočily. No, do Modrého Mauritia to má ale furt daleko. 😋

A pak jsem se dostal k těm vnitropoštovním obálkám a vlaječkám. Je to investice? Těžko. Má to nějakou vysokou účetní cenu? Nemá. (Nechť se arbitři cen vyjádří!) Je to vzácné? - Přiznejme si, že některé kousky vzácné jsou, neb je jich málo, maličko. Jenže, pokud to budu chtít prodat, kdo to koupí a za jakou cenu? Ve sběru bych asi dostal víc. Ale, pokud to budu chtít koupit, neuspěju za žádnou cenu. Ale baví mne to a když mám čas (což je teď, před Vánocema* zásadní problém), bádám v tom a bavím se tím. A teď nechť se velcí filatelisté vyjádří! Má smysl abych se v tom hrabal, když to má mizivou hodnotu? Dělali by to investoři do rarit?

*Kdo nahlédl do poštovního provozu ví, že to vypadá jako kdyby Vánoce byly už za pár dní. A to přes to, že předevčírem vykvetly sněženky. Chybí jen ty čumkarty.