Bezkonkurenční slepice je tato!: https://www.youtube.com/watch?v=FG7biCrE6cI

🤣😂🤣 jojo ta (ten) je nesmrtelná 👍

Forpus je to krása. Jak dlouho už v tom jedete? Díval jsem se na netu a hledal nějaké naše přírodovědce a taky podle Vašich příkladů. Moc zajímavé čtení dík 👍.

Hilaris - Ten Šteyerův kancionál, který zmiňujete je které vydání a fotka na pochlubení by nebyla?

to Hilaris: skladbu i skladatele znám. Ale přiznávám se, že jsem vůbec netušil, že jde o slepici:o) Za studií jsem si tak trochu ujížděl na barokní opeře, ale byla to z mé stranmy asi spíš taková manýra, nešel jsem dost do hloubky.

to P-F: Zajímavostí je, že autoři byli velmi často lékaři a pak si buď jako další studijní obor nebo alespoň jako koníček na vysoké úrovni dali nějakou tu přírodovědu.

Jinak děkuji za kladnou reakci a vaše odkazy si taky užívám - občas se dívám na stránky P-F a začtu se do nějaké té knihy. Naposledy do Index Bohemicorum Librorum Prohibitorum. Je to skoro jako seznam vytoužených knih pro sběratele starých českých tisků😃

napsal/a:
Jak dlouho už v tom jedete?

Už pár roků to bude, ze začátku jsem se k tomu vždy po nějaké době vracel, ale rytiny jsem nenakupoval. Spíš jen lovil jejich obrázky.
Je na místě varovat před možnými padělky Papír není kov (a to, že s mincemi dokáží falzifikátoři věci, to není třeba zdůrazňovat). Takže je potřeba si nakoukat papír, tiskové techniky, zdroje kde si tisk ověříte. Často se taky vydávaly reprinty (ne dobové, ale třeba v devadesátých letech) a někteří prodejci se tváří, že to neví a nebo to opravdu neví. Některé naše aukční síně vlastně nemají tušení jestli mají co dočinění s mědirytem nebo s litografií. U něktých tiskových technik by se klidně dva oborníci hádali, ale rozlišit mědiryt z roku 1700 od litografie (jednak vzhledem, ale i datací)....

Rozlišit litografii od mědirytu by neměl být zas tak velký problém.Jsou to dvě odlišné techniky -z plochy a z hloubky.Dá se to většinou zjistit přejetím prstem pomocí nehtu , lupou určitě .Horší je , když se zachovaly původní desky , ty se dají tisknout ,a občas se tiskly i třeba sto , dvěstě let po smrti autora .A jelikož výroba papíru je zhruba staletí stejná a každý arch nemá vodoznak , pak je to oříšek .....:- )

P-F: Stran Šteyerova kancionálu fotka nebude. Kniha je dobře poznatelná a pokud by to tady náhodou viděl prodejce, měl by těžké spaní. Byla to pravděpodobně nejhloupěji umístěná a nejhůře popsaná (19. století) cenná kniha na aukru jakou jsem viděl. Zřejmě proto jsem byl jediný přihazující a prodejce je nepochybně přesvědčen, že udělal dobrý obchod. Nepřeji mu, aby o tuto iluzi přišel.
Je to z r. 1712, stav odpovídá stavu Šteyerových kancionálů - velmi opotřebovaný se známkami dlouhodobého používání a opakovaných více či méně úspěšných pokusů o záchranu, a to ne pro sběratele, ale užívatale. Spousta stránek chybí, včetně titulní a rejstříku. Ořez musel být vícekrát, místy sahá až do textu. Převazby se asi rovněž měnily - tu současnou si typuji na dobu krátce po r. 1814 - nejsou tam známky novogotických prvků, které by ukazovaly až na 2. polovinu 19. století, na zadní straně je v kůži vytlačeno drobné IHS - značka jezuitů, ten řád byl v r. 1814 obnoven. Některé rozpadlé stránky jsou při okrajích dolepené s ručně dopsaným textem frakturou asi duběnkovým inkoustem - prostě kniha s historií, nikoliv bibliofilie.
Nicméně bych toho zde využil ke konkrétnější propagaci Šteyerova kancionálu. Vydání z r. 1712 je totiž možno si stáhnout a prohlížet (byť ne zcela kompletní a někde s přeházenými stránkami) zde:
http://librinostri.catholica.cz/vyhledat/Šteyer Matěj Václav (Steyer, Steier)
Dovolím si upozornit na některá místa:

1. na straně 963 najdete text písně o mukách pekelných "Rozškleb se tlamo pekelná", který Alois Jirásek v románě Temno přisoudil Antonínu Koniášovi. Koniášův kancionál bez not Cytara nového zákona (kde je tato píseň uvedena) vyšel poprvé ale až v r. 1727. A ani Šteyer není plným autorem, čerpal ze starších zdrojů. Je zde krásně vidět, že pater Matěj neuznával eufemismy, co si své slovo zasloužilo, to ho dostalo. Typická je jeho stručná charakteristika neřestí (které známe např. ze soch v Kuksu) na konci str. 963 a začátku strany 964. Melodii ke zpěvu (vůbec ne děsivou, spíše to připomíná houpavý taneček nebo ukolébavku) najdete na straně 1039 (je to v přeházených stránkách asi v 1/6 vzdálenosti od začátku knihy).
2. Na str. 426 najdeme asi nejživější Šteyerův text - úžasný kontrast nádhery vůči předchozímu popisu hnusu - oslovení anděla oproti popisu ďábla. Jedná se o dodnes jednu z nejužívanějších modliteb - modlitbu ke strážnému andělovi "Anděle boží, strážce můj". Krásná původní barokní zde uvedená melodie je bohužel v současném kancionále nahrazena na můj vkus dost plytkým popěvkem z 30. let 20. století.
3. Na straně 736 najdete kouzelnou píseň ke svátku sv. Josefa. Má jen několik slok. Pater Matěj se touto písní nepochybně nechtěně zasloužil o vznik jednoho z nejpoužívadějších českých citoslovců. Závěr každé sloky tvoří totiž slova Ježíš, Maria, Josef. Přičemž na těchto slovech se tříčtvrteční takt písně změní na třípůlový (barokní hemiola), čili se to místo skutečně zpívá ježíšmarjájóóózef. Melodie je velmi pěkná, stojí za to si s tou starou notací pohrát a vyluštit si ji.
4. Na str. 973 začíná kapitola "Písně na žalmy". Nevím kolik a které z nich, ale rozhodně jsou zde texty českobratrského autora Jiřího Strejce (1536-1599), melodie jsou pokud vím Strejcem převzaty od kalvínistů. Když to vyhovovalo, nebyly ideologické problémy.
5. Na str. 566 najdeme text modlitbičky Karafiátových Broučků. Zda to evangelík Karafiát přebral z tohoto katolického kancionálu nebo to katolík Šteyer převzal od evangelíků nevím.
6. Jednu z nejchytlavějších melodií kancionálu najdeme na str. 703 - Loretánská litanie. Jsou zde na stejný text melodie dvě, mám na mysli tu prvou, je na prvých třech řádcích. Text je na stranách 703 a 704.
   Pokud někdo ví něco více, nějakou jinou zajímavost ze Šteyerova kancionálu (nebo v něm něco najde co ho zaujme) budu rád, když to zde zveřejní.

Moc hezký příspěvek. Díky!

Ještě ke Šteyerovu kancionálu: Musím se opravit. K písní na str. 736 jsem špatně uvedl zhudebnění textu Ježíš, Maria Josef. Hemiola tam je, ale to "i" ve jméně Maria má svou notu. Čili zpívá se Maria, nikoliv marjá. Registrujte prosím tuto opravu.