Nevidím pro to žádné zdůvodnění. Spíše je zajímavá jiná věc: když si položíš vedle sebe bankovky se sběratelskou perforací NEPLATNÉ, jsou mezi nimi - až na jedinou vyjímku 1000/1932 (pokud ignorujeme nezařaditelných a trochu záhadných 5000/1920) - jen kousky s dvojjazyčným (česko-německým) textem nebo kousky se slovenským textem. Samozřejmě se z toho ale nedá nic vyvozovat, protože existují i protektorátní i čs. bankovky se slovenským textem, které perforované NEPLATNÉ nebyly. Nicméně zajímavé to je.

Perforačný strojček bol vyrobený na Slovensku. "Neplatné" je pekné slovenské slovo. Dobre sa vyníma na bankovkách protektorátu😉

4x NEPLATNE na R-U 1000 kronen 1902

Obrázky:

cedula, to bylo hezké milé kousnutí (takzvaně dobře mířená ťafka). 😉 Já z toho opravdu nic nevyvozuju (ono to ani nejde a pokud ano, tak se to ani v nejmenším nedá dokázat) - jen je to prostě zajímavé. A dál v tom nepokračujme, nebo rozpálíme dráčka! 😉

Vidím, že jsem svoji otázkou rozvinul zajímavou debatu. Jen jsem se chtěl dopátrat, proč byly používány 2 druhy perforací u jednoho nominálu i stejné série. / např. 10 K 1942 u všech sérií /.

Já bych v tom asi žádný systém neviděl. Možná byl opravdu jediný perforační strojek NEPLATNÉ, ten měl možná po ruce jeden konkrétní úředník, který byl po válce naštvaný na všechno nečeské, tak perforoval, co měl po ruce a co chtěl.

Rád bych se o sběratelské perforaci NEPLATNÉ dopátral něčeho bližšího (měl o tom kdysi - 198x? vyjít nějaký článek - nevím kde, ale už vím, že ve sjezdových číslech to není). Ale asi to bude za hodně dlouho - aspoň co se týká motivace, rozsahu, perforačních strojků apod. Sériová čísla se pohlídat dají - jak ostatně ukazuje toto vlákno.

Toto bolo zrejme dodatočne perforovné. Niečo obdobné je aj v publikácii BZ.

jak to tak čtu, tak si nejsem jistý, zda se tu zas neřeší již vyřešené - vedu si záznamy o tom, co se tu průběžně probere a v souvislosti s tím, jak se tu lovily typy perforací (a rozdělovaly se na úzké - slovenské a širší - české) mám záznam ještě o tom, jaké perforačky kde byly:

Za první republiky bylo (aspoň co mám zachyceno) 6 kusů perforaček - v Praze 2x SPECIMEN - banka; 1x NEPLATNÉ, 1x PADĚLEK - Kabinet platidel; 1x UNGÜLTIG (pozůstatek z RuB). Další byla na Slovensku - 1x SPECIMEN (následně zničená ? každopádně nahrazená tou s tenčími jehlicemi).
Postupem času se ještě doplnilo perforačkami 3md (Česko) a "S" (Slovensko). Obměňoval se postupem času i ten SPECIMEN (to se tu diskutovalo určitě, že je jiný na starších a jiný pak na socialistických bankovkách).

Perforaci CANCELLED vynechávám - to nám dělali Amíci

Díky za dokonalé a podrobné shrnutí perforací. Sem tam mi něco uteče, na něco pozapomenu, teď už v tom mám jasno.

acme2000 napsal/a:

Za první republiky bylo (aspoň co mám zachyceno) 6 kusů perforaček - v Praze 2x SPECIMEN - banka; 1x NEPLATNÉ, 1x PADĚLEK - Kabinet platidel; 1x UNGÜLTIG (pozůstatek z RuB). Další byla na Slovensku - 1x SPECIMEN (následně zničená ? každopádně nahrazená tou s tenčími jehlicemi).

acme, tak to se omlouvám a přiznávám k nepozornosti. Sice pečlivě studuju, ale informace o umístění perforaček i o jejich počtu mi nějak unikla. Díky za upozornění. Dá se někde dohledat, jestli to umístění perforačky NEPLATNÉ platilo i v době, kdy se dělaly perforace protektorátních bankovek a poukázek 1944? (Aby pak bylo možné říct, že tyto sběratelské perforace dělal kabinet platidel - na rozdíl od perforací SPECIMEN, které dělala banka?)