To by tak nevadilo. Známky platily až do Silvestra 1920 (Köztársaság) a do konce června (jún) 1921, praví katalog, a tohle je, jestli vidím dobře, z června 1920. V každém případě, s Lajtabánságem to nemá společného nic.

Neměl jsem chvíli co jiného dělat (nebo se mi nic jiného dělat nechtělo, to je celkem fuk), takže jsem se zase chvíli věnoval intenzivněji filatelii a vylezlo mi toto:
II. emise Lajtabánságu, konkrétně ty lebky, které dlouhá desetiletí ani nebyly vyobazeny v Michlovi, byly (pře)tištěny třemi různými štočky - gumovým, dřevěným a ocelovým.
Gumový štoček (gumi) se vyznačuje tím, že kontury přetisku jsou výraznější (tlustší) jak u štočku kovového, ale tenší jak u dřevěného. Na vrcholku lebky je "horpadás" (po slovensky preliačina, na obrázku označeno šikmou šipkou) míň výrazná. Oči, nos a kosti jsou zalité barvou (plné). Řekl bych, že kosti ne vždy zcela.
Dřevěný štoček (fa) má kontury o mnoho hrubší než u kovového štočku, "horpadás" (preliačina) je výraznějšía na levé straně lebky pod kostí je mírný výběžek. Podle toho co mám k dispozici bych navíc řekl, že dalším charakteristickým prvkem je přerušení obrysu lebky v místě styku s kostí vlevo nahoře a deformace (zúžení) kosti vpravo dole. Je to celkem pěkně vidět na těch zkusmých tiscích, ty jsou všechny dřevěným štočkem, a na mnohých definitivních známkách je pak vidět, že štoček už je zčásti opotřebovaný.
Ocelový štoček (acél) má na vrcholku lebky "horpadás" (preliačinu) a na rubu je přetisk vždy krásně zřetelný (opravdu je).

Na prvním obrázku je v prvním řádku obrázek z katalogu, druhý řádek jsou odpovídající lebky modrou barvou, třetí totéž červenou. Bohužel, jak jsem zjistil, ocelový štoček vlastním jen jeden jediný a to modrý, tak jsem na příslušné místo pro červenou barvu prdnul jednu ukázku toho, jak hnusné lebky se občas podařily. Obecně bych řekl, že přetisk červenou barvou vypadá o poznání hůř než modrou, zřejmě ji měli nějakou vodovější.

Druhý obrázek představuje moje, v podstatě náhodné, zjištění, že lze rozlišit minimálně dva typy (nebo odchylku?) v postavení horní části nápisu vůči zbytku. V prvním případě (mám jej častěji) přímka proložená písmenem "N" prochází středem číslice "1" a mezi dolními uvozovkami, ve druhém tato přímka lízne špičku zobáčku jedničky a prochází první čárkou dolní uvozovky. Třetí horní nápis jsem doplnil pro zajímavost, protože písmenka se zdají menší (nižší) než u ostatních přetisků při totožné šířce a postavení, leč zdání klame, jsou naprosto stejně vysoká, jen slaběji vytištěná (známka má zkušební značku Bodor a Király Tibor - ten co vydal tu příručku, takže pravá by být měla).

Za pomoc s překladem složitějšího maďarského textu děkuju smithovi z oppida Rethe. 😉

P.S.: Já snad nějaký ten článeček časem doopravdy splichtím ... i s obrázky. 😋

Obrázky:

simple question - proč lebka??

No, to tak úplně přesně nevím, ale emise byla vydána na paměť bitvy (nebo bitev, protože byly dvě - 28. srpna a 8. září u Ágfalvy (ale nelze to srovnávat například s bitvou u Verdunu 😉 - v té druhé bojovalo 110 Maďarů Rongyos gárdy proti cca 450 Rakušáků, padli 3 Maďaři a 2, nebo možná 15-30. Rakušáci, Maďaři zvítězili), kde byli nějakcí padlí, takže symbolika smrti a vítězství a navíc to byl tak nějak oblíbený motiv té doby. Obzvláště u anarchistů a "bílých". Viz i propagačně-agitační pohlednice:

I když jsem myslím někde viděl fotku, že Rongyos gárda to měla jako jeden ze svých symbolů.

Pro zajímavost, to se myslím vůbec neví, v listopadu 1918 tam vznikla Republika Heinzenland (Hiénc Köztársaság, Hoanznlaund). Ale poštovně se to asi vůbec neprojevilo, neb tomu říkají podle toho jak to bylo a totiž "Dvoudenní republika" (Zweitagerepublik), protože životopis to má od 22. do 24. listopadu 1918.

Niečo o "Rongyos gádra":

http://sk.wikipedia.org/wiki/Rongyos_gárda

Pavle zaujimave citanie!

Vlevo dole!! Si to po sobě ani pořádně nepřečtu ... 😳
A pro jistotu jsem to ještě vyznačil. 😎

A ještě k těm posunům - na Parlamentech to je taky, i když je celý přetisk snížený a tedy předělávaný. Dokonce tam mám i mezipolohu. Ale Parlamentů mám žalostně málo, taky proto, že jsou jen 2 hodnoty v celkovém nákladu 2200 kusů (2000+200).

Obrázky:

Aby představa byla ještě dokonalejší, tak jsem se rozhodl naskenovat u tří representantů i rub. U toho dřevěného štočku je na těch zkusmých tiscích ten rub hezčí (a kompletnější) než na definitivních známkách. Inu, dali si víc záležet, než když to bak bouchali naostro. Ale ten kovový štoček je na rubu opravdu excelentní. Co říkáte? 😉

Obrázky:

Tož jsem, k nadcházející výstavě ve Žďáru, učinil pár úprav v tom svém exponátku (bohužel jsem nepřišel na to, jak bych tam napasoval to rozlišení lebek, aby to nebylo příliš násilné a nerozbíjelo mi to koncepci) a vy teď můžete posoudit, jestli má vynaložená námaha a finance měly nějaký smysl (a jinak jistě, je to podle populární hádanky "najdi X rozdílů" 😉):

Obrázky:

Ahoj Pavel .Zasa super jednoramovy exponat.Bolo by fajn mat tam viac celistvosti a ja viem že to nie je lahke.Jednu celinu so znamkami Parlament /Mi.26-30/som videl nedavno v nejakej aukcii vraj su len dve použitia 10K na celine.