Abych ten svůj blábol kapánek upřesnil. To nejsou zkusmé tisky před tiskem, ale po ukončení tisku. Po ukončení tisku ty desky systematicky poškrábali dlátem, aby se už nedaly použít, a pak udělali pár kontrolních (zkusmých) tisků (a taky možná na památku, kdo ví). Proto ty čáry. Není to tužkou (uhlem), ale přímo na desce. Poprvé to snad bylo popsáno v roce 1924.

Člověk občas koupí ani neví co. Protože na obrázcích to teda fakt vidět nebylo, neb to bylo překryto.
Schválně, čím mi tento bloček opravdu, ale opravdu udělal radost? 😋 😁

Obrázky:

Čtvrtá řada, čtvrtá známka, obrácená jednička...

Správně.😉 64. ZP. V tištěném katalogu bylo napsáno "Ungarn - Westungarn, 1921, Spezialpartie m. Probedrucken, Nicht verausgabter Werte, etc. auch diverse Werte JENNERSDORF sowie Bogenteile BARANYA, usw." a na obrázku byl jen a pouze Jennersdorf. Na internetu toho bylo víc, ale z tohoto bloku byly vidět necelé tři sloupce, zbytek byl zakryt. Literatura praví, že takto vytištěných jedniček bylo prvních 500 archů a pak si toho všimli a opravili. I přes relativně vysoký počet vytištěných známek je v nabídkách minimálně, spíš vůbec ne. Jen jeden 4-blok v poslední době (a ten se někde courá). V takto velkém bloku jich asi moc nebude.

Kdyby to popsali jinak a vyobrazili, nejspíš bych to neměl. A tím pádem ani ty krajové Turuly.😃

No a, ono to takto na obrázku není nejlíp vidět, na čtvrté známce (ZP 34), je přerušená jednička. Trošku potíž je v tom, že Tibor Király píše, že by měla být na 88. a 100. ZP. Je ale možný, že se to posuzovalo z archu bez převrácené jedničky a že při opravě to mohli poněkud přeházet (nebyl by to jediný případ přehození štočků při přetiskování).
No a trošku jsem si pohrál s černýma jedničkama. I když jednotlivých známek mám povícero, nikdy mne nenapadlo je prohlídnout detailněji - ty jedničky. Teprve ve větším bloku vynikne fakt, že mezi jedničkama by se dalo určit několik typů (nemnoho od stovky). No, skoro jako PČS 1919 nebo hradčanské spirály a příčky. 😆

(Varování: časem budou ještě další bločky! Takže je na co se těšit.)

Obrázky:

Uměl by to někdo přeložit? Já sice leccos pochopil, ale některý části nepřeluštím, natož abych je překoktal. A má to pěknou dataci - 15. květen 1922, čili půl roku po ukončení akcí.

Obrázky:

Místo abych pracoval, makal, tak si tu hraju:
25 bloček jedniček. Přímo vzorově přerušená jednička na 88. a 100. ZP. No jo, jenže ona je i na 66. ZP! Asi ne všechno, co tvrdí literatura, je dogma. No a k tomu, pro radost, zase rozbor jedniček.

Obrázky:

A ještě dolních 7 řad hodnoty 20 f. K tomu jsem si, pane vedoucí, dovolil, z naší zahrádky ... ehm k tomu jsem si dovolil udělat takový menší rozbor. Netvrdím, že to co jsem vybral je vždy to pravé a nejtypičtější pro dané pole. Ale buď teda je, nebo zkrátka zaujalo. Přetisková deska měla 50 polí (10×5), takže jsou tam třeba 2 pacičky a 2× fili. I když teda, nedá se tvrdit, že by se to dvakrát otisklo naprosto stejně. Možná se jim nedařilo držet stejný a rovnoměrný tlak. Některé vady jsou možná dané opotřebovaností, protože na těch jedničkách (a dalších jiných hodnotách) nejsou moc vidět, ale jiné ano a na tom samém místě. Taky je fakt, že to upravovali - nové hodnoty a "kor. / fill.". Obecně je tisk korunových hodnot je nějaký čistší než fillérových.

Obrázky:

Pavle, to se tedy máš čím bavit. Ale o tom filatelie je. Nechceš o tom napsat článek?

Což o to, článeček by nebyl od věci, ale jednak nevím jestli to umím a dvak, kde na to vzít dostatek času? - A taky, čeho by se měl konkrétně týkat? Něco jako detail něčeho, "stručný úvod", či snad dokonce minimonografie? (To je skoro ten můj exponátek. 😎 )

Ovšem mám jiný dotaz (aji Lajtabánságu se týká): Jak dostat, připevnit, na výstavní list opravdu velké plachty, když se mi je nechce přilepovat? (Aneb, kvalita ** je lepší jak *, tak proč ji snižovat.) Velkou plachtou se rozumí formát cca 27,5×27,5 cm, případně o něco menší celý arch Ženců (27,5×24 cm) ev. Parlamentu (cca 27,5×34 cm).

A s tím dopisem, nikdo nepřeluštil? Část prostě nepřečtu. Pravda, možná až na to budu mít víc času ... furt je co dělat (nebo to zkrátka už nejde a pak nejde ani dělat).