U příležitosti nadcházející výstavy v Bandungu (to bude ještě hokna!😳 ) jsem navrhl úpravy pár listů, chtěje tam přicpat ještě nějakou tu zajímavost. Ale moc přilepšovat to už v daném rozsahu asi nepůjde. Už tak je to místama dost zahuštěný. Návrh je ještě furt česky! No a u několika dalších jsem opravil chyby, respektive se přiklonil k jiným (lepším) zdrojům.
Obrázky:
Pro zajímavost jsem si zrobil "rekonstrukci" přetiskové desky pro známky Parlament a podobu archu u III. emise + tabulka kolik bylo vytištěno typů. Na 1. poli desky je doplněna tečka za názvem státu, ale ta byla odstraněna, takže není co počítat (ale oplatí se hledat🙂).
No a na závěr ukázka toho, že se oplatí dělat zkusmé tisky (Probedruck!) Na obrazovce to vypadalo úplně stejně jak to má být (viz příspěvek výš), ale vytisklo se mi to takto. A odolávalo to, sviňa, asi pěti marným pokusům o nápravu. A pak se v tom vyznejte.
Obrázky:
Když už jsem se s tím tak potil, nespal a zanedbával jinou (i placenou) prácu. a u příležitosti probíhající výstavy, zde můj malý exponátek v té anglo-germánsko-vikingsko-keltsko-atd. hatmatilce. Sebekriticky musím uznat, že jistý vývoj, oproti původnímu vydání ve Svitavách, by tu byl. Hlavně kapitolka II. emise.
Mimochodem, jak su staré, tak su blbé. Až úplně na poslední chvílu jsem zjistil, že jsem na úvodním listě neopravil obsah - exhibit plan (a to by bylo veliké faux-pas) a při té příležitosti jsem se pokusil i o překlad legendy mapky (na tu jsem zase vůbec nepomyslel).
A Ikankovi (i) touto cestou děkuju za překlad. Bez toho by to nešlo.
Obrázky:
7 let jsem (u vás) sloužil až jsem si našetřil, nebo nenašetřil ale zkrátka jsem utratil za jednu zajímavost pěknou do exponátu - trojpásku IX. emise, kde pravá známka je poněkud neobvyklá. Chybí jí stromky!! Je evidentní, že se nejedná o nedotisk (viz detail), lehký nedotisk je na levé známce. Z toho by se dalo usuzovat, že prvotní návrh byl bez smrčků a ty byly, nejspíš kvůli vyvážení kompozice, zasázeny později a ne na všechny zkusmé štočky. Stačilo by aby udělali dva a na ten druhý to nedomalovali. O typ, dlouhodobě opakovaný tisk, se asi jednat nebude, protože to by nepochybně bylo dávno známo, takže těžko říci co si o tom přesně myslet. Zatím to vypadá na takovou Britskou Guyanu Lajtabánságu!😁
Takže nezbývá než to nějak doroubovat, s krátkým leč výstižným popiskem (to možná bude problém, jak popsat něco co ještě nikdo nepopsal?) do exponátu. Už jsem vymyslel i ideologický návrh i když nevím jestli ta základní série není příliš nahečmaná na sebe.
Obrázky:
Děkuju za uznání. Té koupi zkrátka nešlo odolat.😃 I když to teda nebylo zadarmo. Byť v porovnání s takovou 4 K žilkovanou PČ1919 vlastně ano.
Takže, mohl by ten popisek znít třebas takto?:
Trojpáska, známka vpravo je bez smrků při levém okraji. Při tisku asi omylem použit původní esej dokládající, že stromy byly, zřejmě pro vyvážení kompozice, přidány dodatečně.
Zase aby to pak nebylo anglicky moc dlouhý, to je takový celkem neúsporný jazyk, mi přijde.
Poptal jsem se včera na podrobnosti této záhady a bylo mi řečeno, že to vskutku záhada je. V první řadě je nutno říci, že trojpáska skutečně pochází z normálního, definitivního, archu. Je s originálním lepem, na patřičném papíře a s patřičným zoubkováním, zatímco všechny známé zkusmé tisky jsou bez lepu (jako hlavní věc) a stříhané. Soudí se, že celý arch byl padesátiznámkový (10×5) ze tří stran nezoubkovaný (ale dost možná se to netýkalo všech archů), což by u nákladu 6000 sérií znamenalo 120 archů od každé hodnoty. Velikost archu je ale odhad, neb žádný takový není znám a ani nejsou známy nějaké popisy tisku a už dvoupásky jsou vzácné. Pokud by známka bez stromků měla být na každém archu, mělo by takových být 120 kusů a, vzhledem k zoubkování, by měla být někde uvnitř archu. Je ale málo pravděpodobné, že by se to za těch 96 a půl roku nevědělo, byť toto je přesně ta emise která, co by nevydaná, "nikoho nezajímala" a svého času skoro všechna tato vydání byla "úředně nepopulární", asi jako u nás Protektorát za bolševika, jenže toho měl každý doma vagón nebo aspoň kolečka.
Dalším problémem je, že ani mezi zkusmými tisky není bezstromková varianta známa, ale nejsou známy ani prvotní návrhy, které určitě musely existovat. Je tedy možné, že skutečně existoval nějaký prvotní essej bez stromků, z toho byly udělány aspoň dva štočky a na ten jeden byly poté zasazeny stromky. Z nějakého důvodu (nejspíš nepozornost, troufám si tvrdit, že tisk a celá výroba musela být značně hektická, je to ostatně i vidět na těch definitivních, na VII. emisi) se ten štoček bez stromků dostal do tiskové desky, ale nejspíš si toho při tisku všimli a opravili to. Pak by takto vytištěných archů bylo nejspíš minimum. Řekněme do 5-10 kusů?
V každém případě je to věc nevídaná, doposud odborníkům i veřejnosti neznámá (trojpáska pochází ze sbírky význammného sběratele, který se s tím ale evidentně nikdy nepochlubil, možná si s tím taky nevěděl rady) a nějaké teorie o padělání či jných machinacích jsou krajně nepravděpodobné, protože proč by to kdo dělal? Padělat známku, kterou nikdo nezná a která "zapadla v zapomnění už před vydáním", je celkem nerentabilní.
Jiná otázka je, jak to správně do exponátku popsat a ještě k tomu englicky.
Což mi připomnělo, že jsem nedostal vyrozumnění o přijetí-nepřijetí na Pragu, takže asi mám mít za to, že nic? Jen abych věděl.
Môžem sa spýtať vo všeobecnosti, a nie len z dôvodu Pavelovho neprijatého exponátu. Na základe akých kritérií, a kto rozhoduje o prijatí, zamietnutí exponátu, ak samotný exponát spĺňa predpísané kritéria?
http://notafilia-smith.blogspot.com/
Môj blog o bankovkách platných na našom území, a o ich zbieraní.
http://wartberg-szenc.blogspot.com/
Prechádzka mestom, pomocou dobových pohľadníc.
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.