o tom že minca nie je zlatá nik nepochyboval. Kvalitné repliky sa robia s poškodených pravých dukátov alebo mincí. Nepredpokladám, že ste zaplatili len cenu zlata.

Ne, asi 30% nad. Na přeražbu taky nevypadá.

1) hustota je blízká hustotě dukátového zlata
2) neví se, zda je to lité či ražené

Hypotézy:
a) dobový nepodarek
b) dobový padělek - past či důvod k falešnému obvinění
c) pozdější padělek (o 100 až 150 let později) - obelhání sběratele?!?
d) novodobý padělek - obelhání sběratele

..trochu odbočím, Nedávno jsem u kamaráda viděla zlatou keltskou minci. Byla jsem nadšená až do doby, než mi sdělil, že je to jen perfektně udělaná replika z vyleštěné mosazi (bez patiny) takže má absolutně stejnou barvu jako zlato. Přiznám se, že mne to docela vyděsilo, protože na první pohled opravdu jako zlato vypadala. Samozřejmě se dá potvrdit, zda to zlato je, či nění např. chemickými zkouškami, ale člověk je běžně asi u zlaťáčků nedělá.
Když tu byla zmińována tato hustota, jak je na tom vůbec mosaz, nebo podobná slitina? (také mne napadlo, že jste výše řešily jen čisté prvky, ne jejich slitiny!)

e/ pravá mince, která něčím prošla jako např. požárem a někdo se ji pak třeba ještě pokoušel čistit čímž mohla vzniknout na odřenina na reversu. Vysvětlovalo by to, proč některé části mince vypadají divně a jiné dobře. A přijde mi to pravděpodobnější než padělek, který padělatele stojí 80% toho, zač ho prodá.
Jinak můžeš rozvést to b/ ?

korunka: mosaz má hustotu pod 9 gramů na cm krychlový, tj. je fyzikálně nemožné, aby tam byla.
A s tím, že mosaz má stejnou barvu jako zlato (pokud není pozlacená), bych se odvážil polemizovat.
Jinak jestli zná někdo běžnou lehce zpracovatelnou slitinu s hustotou aspoň 18 g/cm3, tak sem s ní, já o žádné nevím.

tenzor napsal/a:

e/ pravá mince, která něčím prošla jako např. požárem a někdo se ji pak třeba ještě pokoušel čistit čímž mohla vzniknout na odřenina na reversu. Vysvětlovalo by to, proč některé části mince vypadají divně a jiné dobře. A přijde mi to pravděpodobnější než padělek, který padělatele stojí 80% toho, zač ho prodá.
Jinak můžeš rozvést to b/ ?

b) beru zpět, pro falešné obvinění se by se neplýtvalo zlatem :-)

e) pokud prošla požárem, mělo by stačit cca 1000° C (odhad) na tavení reliefu a povrchu.

Ví někdom jak se dá spočítat bod tání slitiny, pokud jsou známy body tání jednotlivých kovů a poměr ve slitině?

Není... i když je W+Pt nejblíže Au hustotou, není to co hledáš. A další varianty jsou mnohem exotičtější.

Věř, že dokud jsem ji neviděla na vlastní oči, také jsem tomu nevěřila. Samozřejmě jaké přesné složení ta slitina měla (o co více, či méně různého kovu tam bylo, netuším a netuším tedy ani, zda lze vůbec správně použít název mosaz, jak jej nazval známý) , opravdu nevím, ale barvou opravdu dokonalá. Bohužel bez fotky, kterou nemám, to nedokážu. To je v tomto případě stejně jedno. Spíše jsem to psala proto, že je opravdu v dnešní době nutné dávat pozor, snad úplně na vše.
Teď mne ještě napadá i další slitina, která si za boha nemohu vzpomenout, jak se jmenovala, kterou jsme používali v laborce a která imitovala svou barvou zlato, jen cenou byla levnější. Vůbec si ale nemohu vzpomenout, co to bylo 🙄 Jinými slovy, slitin, napodobujících minimálně barvu zlata, bude hodně, ale jakou měly hustotu opravdu netuším.

Nebyl to tombak? I když barevně vypadá jako zlato, hustotu má nižší.