To mám za svou neuvěřitelnou dobrotu a mimořádně vlídné ocenění Korunčina uměleckého snažení😋
Korunka, tos tomu nasadila korunku😃 Inu, není se co divit, kamarádíš se s podivnými lidmi, kteřížto netolerantně a jednostraně adorují jen určitý výtvarný či hudební směr. Polepši se!!!
Vem si příklad z nás, osvícených, v pravdě renesančních jedinců, kteří s chutí vyslechnou nabušenou Metallicu, depresivní Depechechecheche mode, brilantní Vídeňské filharmoniky, dojemné dechovkářské Omaha Czech Brasss Brand i imaginativního folkového Karla Plíhala či countryovsky poctivého Michala Tučného...
Pořiď si někde v antikvariátu "Umění nové doby" z edice Umění a lidstvo Larousse, ať získáš ucelený přehled o moderním malířství a zbytečně netápeš při objevování Ameriky. 😉 Tohle "opovrhování" cizími vzory a podněty Tě moc nešlechtí... I takový Jan Zrzavý vyrazil v mládí na "čumendu" do Itálie za renesančními mistry, anebo Salvador Dalí do Paříže za díly Pabla Picassa. A na jejich tvorbě je to samozřejmě znát...
Nojo, jenže to má i svou druhou stránku- domnívám se, že pokud člověk bude sledovat díla mistrů nebo dnes uznávaných umělců, ovlivní tě to. V umění si ale osobně hodně vážím osobitého projevu, protože pokud bude člověk ovlivněn, pak se to bude projevovat i v jeho technice a to nechci. Chci mít osobitý styl, neovlivněný. V podstatě maluji teprve něco málo přes dva roky, takže jsem na úplném začátku a vím, že než se malovat naučím a najdu techniku, která mi vyhovuje, bude to tvŕvat jéééště dlouho, a k tomu, aby moje dílka byla osobitá, musím jít svou cestou.
Co se týká techniky- tam je hódně co se učit. .. a tematicky- to je o tom, jak to výtvarník cítí. Já se snažím malovat pocity. Jen tak mimochodem melancholici jsou velmi citliví lidé, takže v podstatě depresisti 😆 😆 Ale jinak ve skutečnosti ty obrazy nemají působit depresivně, ale spíše přimnět pozorovatele k zamyšlení, co tím chtěl říct. Proto mám ráda fantazie, protože lidé, stejně naložení se při pohledu na obraz zamyslí. Průšvih je, že třeba ten Poseidon tady nahoře ti třeba připadá jako kýč, ale možná, kdyby jsi stál před obrazem, že by na tebe působil, což fotka nedokáže a začal by jsi nad ním přemýšlet. (i když možná přeci jen zapůsobil, když ti připadá depresivní, no a o to přeci v umění jde, aby působily na diváka) Při pohledu třeba právě na něj to v člověku může vzbuzovat spousty myšlenek- Poseidon, bůh moře, symbol přírody, jak je nevyzpytatelná, zrádná, někdy přívětivá, jindy nebezpečná,.. moře symbol hloubky, nejistoty, síly,.... loď nejistota, ale také cesta za něčím novým,.. a ptáci nahoře- naděje, protože ptáci mohou znamenat, že je blízko ostrov, tedy naděje, záchrana, cíl ...
Pro mne slovo kýč znamená obraz bez ducha a myšlenky...
A takto to vidím já. (jen tak mimochodem samozřejmě že něco málo vím o stylech jako kubismus, impresionismu, surealismus a já nevím co ještě, ale prostě nechci být tímto ovlivněna, protože pak člověk snadno začne přejímat a kopírovat něčí styl)
Prostě můj pohled na umění 😁
Mně se to nechce skenovat...🙂 Prostě je to přehled vývoje umění od r. 1800 do cca 1965, od klasicismu až po abstrakci (Pollock, Rothko). Důraz je na výtvarné umění a architekturu (nechybí ani literatura, hudba, divadlo, film...), ale vždy v souvislostech s dobovou filosofií, politikou, náboženstvím a hospodářstvím, takže je krásně pochopitelné, jak z těchto vlivů vyplynuly umělecké slohy a styly. Bohatost obrazových příloh, názorných příkladů a zasvěceného vysvětlování tajů vnímání krásna😉
Viděl jsem teď pár svazků na Aukru za velmi rozumnou cenu... http://aukro.cz/umeni-nove-doby-edice-umeni-a-lidstvo-i1763801834.html
wjem- už je snad na cestě domů...
...a zde nejnovější megadílo 😁 😁 😁
[
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.
