:D
Díky za osvětlení a odpověď na nevyřčený dotaz, který jsem chtěl ještě položit - jestli byli řezači v té době negramotní. Je fakt, že to dává smysl, když v té době byla znalost čtení a psaní skoro výhradně doména duchovenstva a nějaká vynechaná nebo přehozená písmenka asi nikoho nevzrušovala.
Jaký byl náklad ve Fialovi nenacházím. A žádný pozdější reprint nevyšel, jen někdy kolem r.1950 (tuším) udělal jakési doplnění a nové vydání tabulek Kristián Turnwald, ale to se dnes také těžko shání a sokro se na ně neodkazuje.
Méně známé je, že Fiala většinu variant, které uvádí u jednotlivých typů, převzal od Václava Hanky, z jeho "Popsání a vyobrazení českých mincí" (název není přesně) v Památkách archeologických v letech 1858-60. A Hanka (dnes vnímaný jako opovrhovaný falzátor) udělal v totmo směru velký kus práce a má jako jediný v PA i pérovky jednotlivých variant.
Takže i dnes, kdyby se někdo chtěl pustit do korpusu razidel českých denárů malého střížku, který už tady byl nedávno zmiňován, měl by logicky začít od Hanky a doplňovat.
Ještě se trochu rozpovídám.
Kvalitně zpracovaný korpus razidel s dalšími důležitými údaji by pomohl odpovědět i na některé další dotazy.
Mimo jiné právě na smysl těch různých odlišovacích značek. Asi správně se u nich předpokládá, že představují jakési číslování jednotlivých emisí.
Nezodpovězenou otázkou však zůstává, zda se jednotlivé takto odlišené varianty liší hmotností, ryzostí stříbra a tedy zda je tady přímá vazba na tzv. renovatio monetae a jestli ano, tak vlastně jaká konkrétně.
Počet zjištěných razidel u jednotlivého typu by samozřejmě pomohl v odhadech rozsahu ražby jednotlivých typů.
Konkrétně u nejstarších typů malého střížku Břetislava I., tedy Cach 322 a Cach 324 by takováto databáze pomohla utvořit jasnější představu, co vlastně měla představovat tzv. Břetislavova mincovní reforma.
Tyto typy jak známo mají značný hmotnsotní rozptyl a také značný rozptyl v průměrech mince. To mě připadá zvláštní, protože obecně smysl mincovní reformy bych očekával v tom, že nějaký dosavadní nedobrý stav stabilizuje, nově nastaví a že aspoň nějakou dobu bude něco snaha dodržovat. A ne že hned u prvních typů po reformě nastane takový rozptyl.
Fiala 792 a793 mají 18 a 19mm a hmotnost výrazně přes gram, tedy více než prakticky všechny emise Břetislavova velkého střížku (takže jaký přechod z karolinské libry na pražskou hřivnu, jak se stále traduje ???).
Fiala 794-802 mají průměr jen 14-16mm, hmotnsoti o něco nižší, znám ale exempláře o takto malém průměru, které mají pořád dost přes gram.
Poslední věc - korpus razidel by pomohl rolzišit i to, co jsem napsal výše - které emise byly vyraženy naráz a které průběžně za rok, za dva, kde koruptely už mohly vznikat taky napodobením předchozích emisí s větším počtem nasčítaných chyb.
Hurley: kolik je průměr a hmotnost Vašeho kusu ?
Mam ve sbirce take jeden kus maleho prumeru s vysokou hmotnosti, konkretne 15,1-16,0mm, 1,109g.
Obrázky:
Průměr je cca 15-15,5. Hmotnost zjistím zítra ve zlatnictví, vlastním pouze váhu osobní a to není ono😃
Tohle mně vždy uvede v úžas😲 , jak může sběratel mincí existovat bez váhy?
Vážení je absolutně první věc co s každou novou mincí dělám.
Naproti tomu osobní váha je v domácnosti zcela zbytečná, jestli jsem opět ztloustnul poznám nejlépe při zapínání kalhot.😃 😉
Hodim sem jeste fotku a metrologicke udaje sveho C.324: 17,3-18,2mm, 1,005g
Obrázky:
Pravdepodobne tedy nejsem spickovy sberatel jako turtle, ale jsem rad ze uz vim ze bez toho vubec nemuzu existovat (jak jsem jen mohl do dnesniho dne kupovat nejake mince-bez vahy!) a jeste dnes si pobezim s otevrenymi usty a vrticim ocaskem zlatnickou vahu zakoupit neb mi to poradil ded vseved a nerad bych ho znovu uvadel do stavu popisovanemu jako uzas. Nejlepe to udelam tak, ze jim na oplatku nabidnu svoji osobni vahu, podle deda je naprosto zbytecna a jen on vi co se slusi a patri.
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.
