Výměna známek byla přísně kontrolovaná a celníci Ti obálku s vloženými známkami v tom lepším případě vrátili jako nepřípustnou.

Spekulativní frankatury začaly vznikat od prvopočátku vydávání známek. Nejdříve to byly např. "politické" frankatury, později se začaly ve velkém vyrábět "sběratelské" celistvosti všeho druhu.

Známky na našem území byly poprvé vydány v roce 1850 a za první "politickou" frankaturu lze v této době brát barevnou žluto-černou frankaturu v kombinaci známek 1+2 krejcary.

Ing. Jiří Sedlák je předsedou Společnosti sběratelů československých známek, známý vystavovatel a mezinárodní juryman. Ve Zpravodaji se o této obálce podrobně rozepisuje.
Kontakt na něj je zde: sedlak115@seznam.cz

Jaromír, ja nechcem spochybňovať jeho tvrdenia, len mám vlastný názor na túto konkrétnu obálku.

Veď práve ... Pána Sedláka a jeho publikačnú činnosť nepoznám, ale práve od človeka takto známeho vo filatelistických kruhoch a s takým postavením by som čakal skôr fakty a overené tvrdenia (ktoré pomôžu sa "zorientovať" nám menej skúseným) ako špekulácie a "konšpiračné teórie" ...😞
Súhlasím s názorom smitha.

Ešte doplním svoju úvahu, resp. myšlienkové pochody. Citujem z najnovšieho Merkur katalógu, čo je filatelistická celistvosť:
" Jako filatelistické označujeme v tomto katalogu ty celistvosti, které byly vyrobeny speciálně pro sběratelské účely a u nichž je zároveň zřetelně patrný jejich filatelistický puvod (efektní, ale neefektívní frankatúry, známky, které nebyly volně v prodeji, celková filatelistická úprava, známe filatelistické adresy atď.) "

Zvýraznil som na co myslím, a v skorších príspevkoch bolo uvedené, že adresát má spojitosť s filateliou, a záhadne takéto zásielky majú zväčša nesprávne vyplatené porto.

Samozrejme takúto definíciu netreba brať ako dogma.

A aby si nezainteresovaný čitateľ mal možnosť vybrať, tak hodím do pľacu aj ja jednu teóriu.

1. Keďže je to "R" zásielka, tak asi nebola prijatá do prepravy tým, že ju poštový úradník vybral zo schránky. Asi ju do prepravy prijal od odosielateľa na prepážke.
2. Z toho vyplýva, že chybu spravil poštový úradník a nie odosielateľ, ktorého povinnosťou nie je poznať aktuálne poštové tarify.
3. Z logiky veci plynie, že náklady na doplatné by mala znášať pošta (ona spravila chybu, nie odosielateľ, alebo adresát).
4. Možno existovalo nejaké nepísané vnútorné nariadenie "pokyny zhora", že v podobných prípadoch sa nevyrubí celé doplatné (v tomto prípade 10h) ale len časť, ktorá zodpovedá výške chýbajúceho výplatného (v tomto prípade 5h)...

Přesně tohle je verze Jiřího Sedláka ve Zpravodaji, kterou zde uvádím.

Prepáčte,ale s touto teóriou sa neviem stotožniť.

1.) Ak urobila chybu pošta, tak náklady by mala znášať v plnej výške.
2.) 19.12.1918 si myslím, že na poštách v Prahe, a hlavne na pošte 12 pracovali spoľahlivý úradníci ešte z čias RU monarchie, preto nepoznať sadzbu doporučeného listu považujem za mizivé.
3.) Samotný vzhľad evokuje zámer.
4.) Dátum pečiatky na doplatnej známke 21.12.1918 je trošku nereálny, keď pošta fungovala tak spoľahlivo, že z Brna do Prahy to mali na druhý deň, teda do 24 hod. Kým v Prahe, zásielka v meste, max o pár ulíc ďalej cestovala 2 dni ?!

Samozrejme aj tieto moje úvahy sú len čisté špekulácie.

Není vyloučeno, že těch 5 haléřů musel doplatit poštovní úředník, který chybu způsobil.
V tom případě by odesílatel ušetřil 5 haléřů.
Pokud 5 haléřů zaplatil příjemce, tak bylo poštovné zaplacené ve správné výši a těch 5 haléřů mohl příjemce požadovat po odesílateli.