O pravost známek již nejde. Většina z nich je dávno jasně odhalená (námi na Infofile) a i protistranou jako padělky přiznané - například žilkované Fischmeister. Jde o to, že se najednou k těm padělkům (dané aukci) a jejím prodejům nehlásí. Respektive se všichni za to pochopitelně stydí.
U soudu prezentoval já nic neprodával a aukci PROFIL neprovozoval (nic jsem z toho neměl), ale ještě v roce 2009 uvedl ve svém článku toto:

Časopis Filatelie 09/2009, rozhovor s F. Benešem str. 33

F. Beneš se v tomto rozhovoru vyjadřuje k aukcím pořádaným pod označením firmy PROFIL, a to následujícím způsobem, cit.:„Tržba překonala všechna očekávání a výrazná část byla v devizách. To samozřejmě velmi usnadnilo rozhodování o aukci druhé, a pak o těch dalších, které se konaly vždy na jaře a na podzim. Sám jsem se v Pofisu podílel na devíti z nich, pak jsem přešel do Profilu, kde jsme jich zatím uspořádali dalších pětatřicet. Hrubým odhadem nám prošlo rukama více než padesát tisíc položek, od jednotlivých známek až po obsáhlé sbírky a soubory (největší měl v roce 1998 nějaké dvě tuny). Vedle ekonomické stránky pro mě byla nejdůležitější skutečnost, že jsem měl příležitost prohlédnout si obrovské množství mnohdy jinak nedostupného materiálu, což je pro filatelistického znalce zkušenost k nezaplacení“

Čemu asi věřit více? Vyjádření z roku 2009 kdy jsme ještě žádné padělky neodhalili, nebo vyjádření před soudem z roku po aféře 2011 kdy se třeba k aukci přihlásil pouze pan Dražan (jako svědek pana Beneše). Dále byl F. Beneš prokazatelně přítomen jako znalec.

Cituji od kosican: " Tu evidentne ťahá za lepší koniec osoba znalá práva. Keby sa Jaromír a spol. vyjadrovali len trochu opatrnejšie, tak žiadny súd nemuseli nikdy prehrať."
Ono je to složité, když soudce uznal svědectví V. Dražana za věrohodné, třebaže V. Dražan nepoznal podpis na pokladním dokladu z aukce, kterou dle svých slov pořádal pouze on sám. U soudu V. Dražan tvrdil, že to není jeho podpis a že ten podpis na pokladním dokladu z aukce PRAGA PROFIL 1998, kterou pořádal pouze on sám, nepoznává...

On ten soud jako takový není zas taková prohra. Podařilo se zjistit více informací a případ se opět posunul dál. To, že je prodej padělků právně promlčený (byl už u soudu) je jiná věc. To kdyby nebylo a žil by i poškozený - asi by to převzala policie ČR - jde přece jenom o prodej padělků za milióny - tedy jasně trestný čin. Pak by to vypadalo jinak. Takhle od toho dávají ruce pryč.

Nezávislý MR není nezávislý. SČF je nějaké žluklé. A stín žluknutí dopadá i na jednotlivé kluby. A změna od spoda holt nepřijde.

Tu knížku by si měl pořídit každý, kdo to se známkama myslí aspoň trochu vážně. Nemám pochyb o tom, že Jaromír by tu bandu tam nahoře, strčil do kapsy levou zadní. A také si myslím, že když požádá o členství ve svazu kdekoliv jinde, uthnou mu ruce. Přátelé na západ od našich hranic říkají, že za Krušnýma horama začíná Balkán. No tady je to vidět očividně.

Doufám, že kniha bude vytištěna do záčátku Sběratele. Co se týká mého členství ve svazu kdekoliv jinde, toto už je vyřešeno. Podrobnosti uvedu později.

Jaroušku a chtěla bych i hezké věnování nebo bude i někde nějaká akcička? Pivo?😃

Zda bude nějaká akcička ještě nevim, ale věnování bude určitě. Předběžně plánujeme "akcičku" v Praze na Sběrateli. Snad do té doby bude kniha vytištěná.

V Merkur Revue 4-2021 vyšlo Vyjádření redakčního kolektivu, kde jsem obviněný, že jsem členy redakční rady neinformoval o problémovém obsahu svého článku. Uvádím kopii e-mailu z 22.3.2021, kdy jsem tento článek odeslal do redakce a ještě k posouzení členům redakční rady J. Klimovi a Z. Filípkovi. Vzhledem k tomu, že MR 2-2021 vyšlo až počátkem května 2021 (tedy téměř 1,5 měsíce poté), tak nechám na svědomí uvedených členů redakční rady, zda nic nevěděli o údajně "problémovém" obsahu. Na další redakční radě jsem navrhoval, pokud kdokoliv nesouhlasí s obsahem mého článku, ať se dle tiskového zákona vyjádří v dalším čísle a já mu jeho názory buď vyvrátím, nebo se omluvím. Toto však bylo členy redakční rady zamítnuto s tím, že prý to nelze a musí se za můj článek omluvit. Za co se členové redakční rady chtěli omluvit (a omluvili se), nechápu, protože mi doposud nikdo neprokázal, v čem jsem se mýlil, nebo v čem jsem neměl pravdu.
Co se týká údajného porušení interní dohody, že moje články otištěné v Merkur Revue nebudou zveřejněné v žádném jiném médiu, tak toto neodpovídá pravdě, protože již zpočátku spolupráce jsem si vymínil, že články budu publikovat v médiích, kde uznám za vhodné. Toto se dá velmi snadno doložit za celou dobu mojí desetileté spolupráce s MR například na webu Infofila, Zpravodaj Společnosti sběratelů československých známek, Zpravodaj Geophily atd.

Obrázky:

Co je na tom všem nesmutnější? Vše totiž nasvědčuje tomu, že mediální dehonestace zesnulého Lumíra Brendla, bývalých znalců, aféry kolem prodeje padělků, vyloučení Jaromíra ze svazu, jeho umlčení v M-R, nepřijetí do PPCP a (ne)zvolení některých kandidátů do předsednictva SČF na nedávné VH nejsou oddělené, mezi sebou nesouvisející události. Fakt bych strašně rád viděl VH na vlastní oči...