Stále nechcete pochopit, že v dané době plnila konvenční měna něco, jako je dnes na území Evropy €. Z principu obě měny plní (plnily) roli mezinárodního platidla, které bylo (je) všeobecně bráno jako měřítko hodnot.

Ale to je samozřejmé.. Hodnota konvenčních nominalů jako takových, spočívala v cenách kovu(zlato, stříbro), které byly uznávané mimo císařství . Ale to neznamená, že v praxi zejména v císařství nebyla směnitelná za kreditní měnu.
Do roku 1797 take hojně s bankocetly a do roku 1811 státního úpadku a nějaký čas po i s meďáky.. Vůbec nerozumím váši vyčerpávající reakci, která nezapadá do kontextu věci,či alespoň nevyvraci fakta. Naopak mi přijde, že za každou cenu se snažíte zpochybnit jakkoliv fakt, který vám zde po celou dobu vypisuji a to již od samotného začátku tématu s bankocetly, které logicky souvisely s celou tehdejší měnovou politikou císařství..
Nedokážete přijmout fakt, že v praxi existoval poměr a to ještě dlouhé měsíce po úpadku, mezi dukatovým a nekonvenčním krejcarovým nominálem....

Vážení kolegové,
nevíte jak to Napoleon dělal, že válčil a měl vyrovnaný státní rozpočet?

Veškerý Napoleonův úspěch v této oblasti pramenil z vyhraných válek a tvrdých podmínek vůči poraženým. Např. zabral velmi prosperující Milánsko a vyměnil ho s Rakouskem za velmi zaostalé Benátsko. Francie měla velké příjmy z válečných reparací atd. Rakousko bylo v jistých směrech oproti Francii velmi zaostalé atd. Po obsazení Vídně byly z tamní tiskárny odvezeny štočky na tisk papírových peněz.. Z nich pak byly ve Francii tištěny peníze, které byly dávány na trh monarchie.

Díky za vysvětlení.

Je zajímavé, jak se různé zaostalé státy ženou do válek. V Paříži se Napoleon prohlásí císařem a hned ve Vídni.... Tomu se říká dráždění hada bosou nohou.

Napoleon si pravděpodobně začal dělat nárok i na titul císaře římskoněmeckého. Tato úvaha nebyla od věci, protože Napoleon ovládl velkou část německých státu a jejich panovníci by následně při volbě, Napoleona zvolily. Z tohoto důvodu František II. prohlásil říši za zaniklou a vzdal se tohoto císařského titulu. O několik let dříve se František II. nechal zvolit za císaře rakouského, toho jména prvního. To byl titul, který Napoleon hodlal tolerovat, titul císaře římského již nikoli. Proto se také nedivme pobouření ve Vídni, když se nechal Napoleon za císaře korunovat. Toto vše musíme chápat v rovině mocenské politiky.

Ještě jedna poznámka.

I když byla monarchie zaostalejší, mocenská politika byla prioritní a té podřizovala vše. Napoleon o Rakousku říkal něco v tomto duchu. Rakousko je vždy o jednu armádu, o jeden rok a o jednu myšlenku pozadu. Myslím, že to bylo řečeno zcela jednoznačně a zcela výstižně.

Řečeno je to přesně. Teď čtu knihu Nula (Charles Seife)- můžu doporučit. Sedmiletá válka o kolonie mezi Francií a Anglií přišla oba státy draho. Vítězné Anglii se vzbouřila nejbohatší kolonie a v poražené Francii vypukla revoluce.

Obrázky:

I když nemám moc času - starám se o starou maminku - dal jsem si trochu práce a uvedu některé informace na pravou míru.

Wallisův paten z 20. února 1811.

Paragraf 23, písmeno a:

30 krejcar je devalvován na 6 krejcarů
15 krejcar 3 krejcary
3 krejcar 3/5 krejcaru
1 krejcar 1/5 krejcaru

Stejný paragraf, písmeno b:

6, 1/2 a 1/4 krejcary jsou od 15 března 1811 bez náhrady staženy a My dovolujeme tuto měď prodat jako zboží.

Patent vydaný 4. ledna 1812.

Paragraf 2 na závěr ustanovuje, že od 1. února 1812 má být cena grošů přepočítána na 2 krejcary a staré krejcary mají od tohoto dne platit v plné hodnotě jejich nominální ceny.

To jsou tedy informace převzaté z obou patentů, které se věnovaly měnovému úpadku a zavedení nové měděné mince. Po 15. březnu zde tedy byly dvě skupiny hodnot starých měděných mincí, po 1. únoru 1812 dokonce 4 skupiny. Tedy tuto problematiku si shrňme:

1) 6, 1/2 a 1/4 krejcary ztratily 100 % své původní jmenovité hodnoty.
2) 30 a 15 krejcar ztratil 80 % své původní jmenovité hodnoty.
3) 3 krejcar nově platil 2 krejcary.
4) 1 krejcar byl zhodnocen na svou původní jmenovitou hodnotu.

Tímto výčtem chci pouze sdělit, že např. informace která uvádí kurz zlata k měděné minci v letech 1810 - 1812 na nějaké hodnotě, je z principu výše uvedeného zcela chybná. Pokud se zaměříme pouze na otázku kurzu k měděné minci, pak tuto konstrukci po 15. březnu 1811 nelze obhájit, protože zde máme např. již po 1. únoru 1812 čtyři skupiny hodnot měděných mincí a tedy museli bychom výčtovou metodou každou skupinu hodnotit samostatně.
Pokud se zaměříme na časové období 1810 - 1812, pak zde existovalo mnoho událostí, které nastartovaly v oblasti měn zcela naprostý chaos. Z tohoto období je každý uváděný jednotlivý kurz bez bližšího časového zařazení zcela nicneříkající.
Pak je zde i otázka kurzu měděné mince, konkrétního nominálu, který by se dal odvodit z kurzu zlata k minci konvenční měny, vynásobeným v konkrétní situaci na trhu, cenou konkrétní měděné hodnoty k stříbrné minci konvenční měny.

Všem se omlouvám za tyto konstrukce, ale chtěl jsem na tomto příkladu upozornit na skutečnost, že něco jiného je napsat bez bližších znalostí nějakou cifru a něco jiného jsou hodnoty, které by byly relevantní a vycházely by ze znalostí mnoha dalších hodnot a možností.

Pane kolego to co jste napsal, je to samé co jsem zde v diskuzi v příspěvcích zmiňoval.. Nic nemění na faktu, že do doby úpadku existoval poměr mezi všemi tehdejšími nominaly v císařství a to v praxi podstatě do konce roku 1811 a začátkem roku 1812, nehledě na výnos walilsuv s března roku 1811. Tento fakt jsem vám doložil, dobovými záznamy kronik.
.
Bez bližších znalosti nějakou cifru?Nevím kam tím mířite... Pane kolego uvědom te si, že nejste jediný, který se danou problematikou zabývá....A veškeré cifry v našich výpočtech ať to vašich, či mých jsou přibližně informativního charakteru, nic oficiálního..