Až teď jsem si všiml výzvy na fotky dvacetníků. Z uvedených mám akorát samá béčka. Nejsou to žádné mince na chlubení, ale když to můžou být i horší zachovalosti, rád se podělím.

Obrázky:

Pane kolego, děkuji za poskytnutá fota.

Ještě k tomu dvacetníku,co jsem dal Radko.
Štítek,pera ocasu a označení nominálu jsou na opravdu hodně mimo osu,na oficiální ražbu.
To jsem nepostřehl.😲

Majitel minci poskytne na rozbor. Tedy bude zjištěno složení materiálu.

Analyza byla provedena (sice uz v pondeli), ale nebyl cas to sem hodit driv. podotykam, ze ted budu mluvit o pohledu na minci z ciste materialoveho hlediska, protoze ikonografickou stranku u techto razeb nemam rozhodne v maliku, takze ocas sem, ocas tam neresim.

XRF (konkretne EDXRF, ci RFA, chcete-li) dava pro nekoho mozna prekvapive vysledek 92 % Ag a 7% Cu, zbytek olovo a prvky souvisejici spise s kontaminaci povrchu (Al, Cr, Fe, Zn). Pozor, do techto vysledku jsou zahrnuty jen kovy, k nekovum pozdeji.

Mereni provedeno jak na aversu tak na reversu mince, provedeno na pristroji SPECTRO XEPOS.

Tento vysledek jednoznacne rika, ze mince je ze slitiny Ag a Cu. Protoze se (jak doufam uz vetsina lidi vi) jedna o metodu povrchovou, nevypovida to o slozeni slitiny jako takove. Tedy o onech 583/1000 co by mince mela mit, to nemuze rict nic (a nic nerekne). Podobny vysledek bysme ziskali i merenim hezke zachovane mince (to je diky uprave strizku pred razbou - beleni a sekundarne diky korozi - v obou pripadech dochazi ke ztrate medi z povrchu - coz vyrazne zvysi % Ag na povrchu). Musela by se udelat hydrostatika (jeste to zvazuji, moc se mi nechce, je to svym zpusobem zbytecna prace).

Chapu, ze v tuhle chvili logicky prichazi otazka, jak tahle mince vznikla nebo co stoji za jejim divnym soucasnym vzhledem. Muj nazor je, ze za tim stoji koroze. Predpoklad je, ze diky obohaceni povrchu o stribro se jednalo o "oblibenou" korozi na bazi AgCl. Nekolik minci jsem uz videl, napr. si vybavuji PG Vladislava II., z nehoz se v podstate uplne oloupala rovnomerna vrstva a vysledkem byly stejne "rozpite" detaily a podezrele vyhlizejici mince. To by zaroven vysvetlovalo i dramaticky ubytek hmoty. Ztrata medi toto s minci neudela, tj. vznikne jen "stribrna dratenka", ale povrch se nesloupne.

Prikladam par fotek - vzdy detail povrchu zde diskutovane podezrele mince a pak pro srovnani 20 kr 1803 (starsi nemam). Za zasadni povazuji to, ze se mi podarilo najit zbytky vrstvy, ktera odpovida mnou zminene korozi (oznaceno cervenymi sipkami). Je patrna mirne vlevo nahore od nominalni hodnoty. Posledni fotka je porizena pri vetsim zvetseni, ale je patrna mala hloubka ostrosti (dan za vetsi zvetseni).

Dokonce (byt to v pripada XRF bez moznosti mereni vybrane oblasti neni stoprocentni) se ukazalo, ze chloru je na hure vycistenem reverzu vice, nez na averzu. Tady by se hodilo nasazeni SEM/EDS, ale to je v tomto pripade skutecne ekonomicky nerentabilni. Vyssi koncentraci Cl oproti Ag je videt pri porovnani spekter (modra avers, cervena reverz). Prirazeni prvku je na druhem zaznamu (pro toto mereni pouzito nastaveni idealni pro lehci prvky, proto jsou dobre videt S a Cl):

Jeste k te chloridove korozi, takhle napr. vypada povrch grose po jejim odstraneni (mince byla hodne zasazena a je z hlediska sberatelskeho v podstate bezcenna). Nebyt to celkem hure sehnatelna varianta (Cast. V/33), bylo by lepe ji nahradit jinou, ale co se da delat. Jen poznamka pro "zvonare". Mince uplne nadherne zvoni - to jen vypovida o vyznamu teto "zkousky"😉

kvalitnejsi fotky 20 kr si po omezenou dobu muzete stahnout zde:
http://www.uschovna.cz/zasilka/UVI3RIEUCN9VLY42-GX2/2ZN48ZLGUM
a zbytek zde (plus nejake z fotaku):
http://www.uschovna.cz/zasilka/UW28K78U3XHYKVYE-6T4/U83LILE5S9

Děkuji panu kolegovi, tak jak v jeho případě v této oblasti bývá, za precizní zmapování celé problematiky.

Mě hodně ovlivnila např. otázka nížší hmotnosti a rozmazaný vzhled rubní strany mince, kdy jsem nebral v potaz silnou korozy. Ta ale nakonec hrále v celé věci zásadní roli a došlo k situaci, kdy se mince nechala "oloupat jako slupka pomeranče."

A jaké bychom si z tohoto příkladu rozporu mezi dodaným fotem a fyzickým zkoumáním měli vzít?

Předně se opět potvrdila stará pravda, že bychom měli věřit pouze tomu, co máme v ruce, či je bezpečně zdokladováno!! Podle fota bohužel nelze zjistit mnoho věcí, které v konečném důsledku mohou hrát zásadní roli. To ale platí ve všeobecné rovině, nikoli pouze v otázce odhalování falz, či potvrzování pravosti.

Týmto chcem poďakovať Oliverovi, za analýzu mince, že si našiel čas a mal ochotu urobiť rozbor daného 20 grajciara 1796B.

panove, neni vubec zac. smysl to melo, kdyz je mozne udelat jednoduchy test / dukaz, je to vic, nez dlouhe diskuse. vsichni sme se na tom trosku ochytrili, coz je asi nejvetsi benefit, alespon ja to tak vnimam. minci doporucuji zalozit jako zajimavy pripad (ukazku) a do sbirky si casem poridit mene poskozeny kus.

Vypůjčil jsem si úryvek z jiného tématu, který ale reaguje na zde probírané téma.

Jak je vidno, problematika koroze dokáže pokládat mnoho otázek, na které ale nelze dostat zcela jednoduché a jednoznačné odpovědi. Pokud tuto problematiku zásadním způsobem zjednodušíme do srozumitelnější mluvy a budeme se držet pouze daného tématu v podobě konvenčních 20 krejcaru o ryzosti 0,583 stříbra, pak vždy (nehledě na zachovalost) dojdeme měřením povrchové vrstvy k ryzosti zde uvedené. Tato skutečnost byla způsobena ztrátou mědi z povrchové vrstvy a to jak způsobem oficiálním (bělením), či následkem otěru s následným vznikem koroze a to za předpokladu, kdy tyto procesy dostanou dostatek času k projevení se. Zjednodušeně řečeno, ztráta mědi z povrchové vrstvy by neměla hrát zásadnější roli při vzniku škodlivé koroze.

Mnohem nebezpečnější je tedy koroze v podobě AgCl, která se v negativní rovině projevila i v případě zde zkoumaného 20 krejcaru 1796 B až v extrémní podobě, kdy tuto minci zničila.

Podle mého názoru by měla být méně náchylnější zachovalejší mince, která má neporušenou tvrdou povrchovou vrstvu z ražby, než mince s narušenou povrchovou vrstvou s obnaženějším měkčím jádrem mince.

Bělením jistě dochází ke ztrátě mědi z povrchové vrstvy mince, ale soudím, že ražbou byla tato vrstva porušena a na minci se vytvořila tvrdší povrchová vrstva za jiného složení, které by mělo spíše odpovídat udané jakosti kovu. Rozumím tomu, že působením času docházelo k opětovné ztrátě mědi.

Již jsem také viděl zcela neporušené kusy 20 krejcarů, které na povrchové vrstvě plochy vykazovalý poměrně velké souvislé oblasti načervenalého materiálu. Soudím, že se jednalo o oblasti s vyšším zastoupením mědi, které vznikly na základě špatně promíchaného mincovního kovu. V menší míře můžeme tyto červené oblasti vidět na zlehčených ražbách o jakosti 0,250 stříbra. Je pak otázkou, zamyslet se nad funkčností bělení.

To byly některé postřehy.

Malá poznámka k poslední větě.

Před mnoha lety jsem zaregistroval stříbrný štýrský 3 krejcar císaře Leopolda I., který pravděpodobně pocházel z pokladu a materiál vykazoval znaky houbovité struktury. Mince samozřejmě nezvonila, vlivem ztráty mědi byla porézní. Člověk se bál, aby se tato ražba nerozpadla.