Ale sběratelská náročnost a snaha pochopit numismatické zákonitosti si neodporují. Pak závěr, že kdo sbírá zachované mince, nemůže být numismatikem, je mimo jakoukoli logiku.

Je zcela normální, že chci vybudovat sbírku, která bude splňovat jistá kriteria, zároveň se snažím dosáhnout i jistých numismatických znalostí. To jsou dvě oblasti, které se doplňuji a nesoupeří s spolu.

Prostě chci být sběratelem (nikoli shromažďovatelem a zaškrtávačem seznamů) a zároveň i numismatikem, který něco zná a v daném oboru je schopen i poradit.

Platí, že každý doktor (i specialista v určitém oboru) by měl poskytnout na úrovni první pomoc v jakékoli oblasti medicíny a měl by být schopen zachránit život. Já vycházím z tohoto příkladu a snažím se pochopit a provozovat vše, co se kolem mincí točí, na nějaké úrovni. To je špatně?

Já s daným článkem převážně nesouhlasím a to také z důvodu názoru, že je dobré koupit i horší kus, aby byl případně někdy v budoucnu vyměněn za hezčí. Proč bych dnes kupoval něco, co se mně nelíbí a již při koupi byl rozhodnut o budoucí výměně.

A závěrem je dobré si položit jednu otázku. Mám peníze na všechny zachované mince, které mně trh nabízí? Odpověď je jednoznačná. Nemám a tedy budu kupovat pouze ty mince, které se mně líbí a to s tím, že již nikdy nebudu mít snahu je měnit. Samozřejmě kupuji i horší kusy, ty ale používám pouze k numismatické činnosti, následně je nezařazuji do sbírky a prodávám je.

Mám peníze na všechny zachované mince, které mně trh nabízí? Odpověď je jednoznačná. Nemám a tedy budu kupovat pouze ty mince, které se mně líbí a to s tím, že již nikdy nebudu mít snahu je měnit.
Souhlas.

Můžu se zeptat, co je to ta “numismatická činnost”?:-)

Taky souhlasím s názorem, že sbírka jako celek by měla být v jednotné kvalitě.
Třeba tohle by byla velmi pěkná sbírka. Ale míchat to s ražebními a šrotovými stavy dohromady?

Obrázky:

Tohle není sbírka, to jsou čtyři krásné mince... Sbírka je o něčem jiném než o čtyřech krásných mincích:-)
To argumentace u Evropa1 zní logičtěji... i když s tou podmínkou luxusních stavů prostě nesouhalsím. Kvalita mincí řazených do sbírky je každého výsostná věc. Každý by rád co nejhezčí mince, ale i průměrně nebo hůř zachovalá mince může být historickým pramenem - zdrojem poznání. Netřeba je tedy odsuzovat nebo jimi dokonce opovrhovat, stejně jako sběrateli, kteří je do sbírek řadí. Mnoho mincí je např. známo jen v exemplářích horší zachovalosti. Jde o rozdíl mezi sběrteli (byť s kvalitní znalostí historických souvislostí) a numismatiky, kteří ocení i hodnotu kusů prošlých oběhem.
Ale jak jsem napsal, je otázka kvality mincí řazených do sbírky výsostná věc každého sběratele.

Zde se shodneme.

Otázka luxusních ztavů snad ale není na stole. Luxusní zachovalost je stav, kdy mince vypadá, jakoby vypadla z razidla. A to jsme trochu někde jinde.

Já např. ocením každou minci, která má snahu nás donutit, abychom se numismaticky zdokonalili. To ale ještě neznamená, že si takovou minci musím zařadit do sbírky. Prostě ji zdokumentuji, ale z důvodu ztráty atributů mince, ji prodám. Bohužel, čím je mince hůře zachovalá, tím nám z numismatického hlediska nabízí méně odpovědí a naopak.

Znovu ale opakuji. Neexistuje úměra mezi poptávkou zachovalých mincí a označením takového sběratele jako menšího, či většího numismatika. Může existovat případ, kdy bohatý snob bude poptávat pouze ze své ješitnosti špičkové mince a ničemu nerozumí, ale může také nastat případ, kdy náročný sběratel pouze hezkých mincí bude zároveň numismatikem se špičkovými znalostmi.

Nejsem tak bohatej, abych kupoval ošklivé mince!😈 😈 😈

Zajimava diskuze. Podobne veci casto resim i s ohledem na svou sbirku. A priznam se, ze jsem je jeste jednoznacne nevyresil.

Ja si myslim, ze kazdy sberatel ma jine preference a tak nejak chapu ze nekdo sbira mince dle stavu, nekdo dle mnozstvi. Kdysi jsem nechapal sberatele "srotu". Dneska si myslim, ze u sbirani jde v prve rade o uspokojeni sberatele. A jestli ho to bavi, je to lepsi nez kdyz investor skupuje krasne stavy a nema k nim zadny vztah. Take jsem potkal sberatele, co si mysli, ze mince v razebnim stavu neni zajimava, protoze neprosla obehem a to dela minci opravdovou minci. A pak tu mame "romantiky", kteri primo chteji osoupane mince a predstavuji si, kdo vsechno je musel drzet v rukou.

Evropa1 pise o dokonalem sberateli-numismatikovi. Z vlastni praxe vim, ze ne kazdy sberatel minci je opravdu numismatik. Spousta z nich se o nejakou vedu kolem minci vubec nezajima. A to nemyslim ciste investory. Ale to vlastne nevadi. V zivote take maloktery milovnik syru nema sajnu o technologii jejich vyroby. Milovnik muze byt jak konzument, tak i odbornik.

Ja mimo jine sbiram mince Galliena a Proba. Kazdy z nich ma tisice typu a variant. Snazim se je sbirat ve vybornych stavech. Ale v posledni dobe jsem povolil a nechavam si i horsi stavy, pokud je varianta narolik zajimave ci vzacna. A levna. Kdybych se po ni pidil, asi ji sezenu behem par let krasnejsi, ale je mozne ze dvacetinasobne drazsi. Ale taky je mozne, ze uz ji neziskam. Ale porad je otazka, zda jakasi virtualni numismaticka hodnota sbirky je vetsi, kdyz mam 100 krasnych stavu (ktere je narocne sehnat prave diky stavum), nebo 100 minci, kdy 50 je krasnych a 50 sice spatnych, ale jsou vzacne ci zajimave. Asi kazda sbirka ma neco do sebe. A na tom je krasna diverzity preferenci sberatelu (kteri jsou se schopni o tom neustale polemizovat, ci pristup je lepsi - ale i to k tomu patri🙂

Nevim, jak je to ve vasem oboru, ale v antice me fascinuje v posledni dobe naprosta silenost po krasnych stavech. Pravidelne vidim bezne mince beznych panovniku v (musim priznat) super stavech chodit za astonomicke castky prevysujici ceny jen stavove o neco horsich minci velmi vzacnych panovniku. Tady uz nejde o numismatiku (uz jen kvuli tomu, ze numismaticky je cena vzacneho panovnika uplne nekde jinde), ale snad jen ciste investice ci casto silenost kupujiciho.

Skoro bych řekl, že po smrti majitele (nebo dřívějším rozpuštěním) se sbírka stává pouhým aukčním katalogem jednotlivých mincí a její hodnota se rovná součtu jejich hodnot.
Veškerá další přidaná hodnota sbírky je virtuální a existuje pouze v hlavě sběratele. Perfekcionistu uspokojí jen superstavy, romantika i ojetiny.

Ano. Proto si dnes myslim, ze krome vedy (pokud sberatel je nahodou i numismatik), je hlavni a nejdulezitejsi naplni sbirky uspokojovat potreby sberatele.