Pán Kopřiva takže vy ste mi vyfúkol ten zelený Mahébourg 😆
Aspoň viem, kto to bol 😆
Je to najzaujímavejšie razítko z Mahébourgu a druhé najvzácnejšie.
Feldman to pôvodne predával ako unikát, ale poslal som im pár korekcií.
Dokonca dnes som zistil, že je ešte jeden kus - tretí. Jeden predaný u Spinka pár rokov dozadu, teraz v kvalitnej zbierke v Kanade a tretí kus mal Burrus, ale ten bol rozmazaný a od´63 sa nikde neobjavil. Váš exemplár je z nich najlepší. Gratulujem 😉

Náhodou Lot 30089 ste nekúpil?

díky díky Mr. shareman. Upřímně obdivuji Váš přehled na trhu a v daném tématu.
30089 jsem nekoupil, to razítko je jistě extrémně vzácné, ale takové nesbíratelné... odkud je vlastně ? Riviére Seche ?

...stejně to je stále záhad a nových možností, co nabízí Mauritius. Nádhera!
Moje jinak milé Rakousko, to je takové dětské hraní.

Mauritius se mi líbí, že je kromě sběratelské atraktivnosti plný sběrtelských záhad. Například, vůbec není známé, jakým způsobem se určovalo poštovné. Na jedné straně se dochovaly dopisy s 1penny, které byly odeslané do Francie, na straně druhé se zachovalo několik dopisů ze Souillac do Port Louis s kombinovanými frankaturami 1+2 pence, tedy 3 pence celkem pro vnitrostátní poštu. Ještě mám zdokumentovaný i výstřižek 1+2 pence z Flacq (2), takže 3 pence pro vnitrostátní poštu asi nebyly žádnou výjimkou.
Potom, zmatky v určování pošt (hlavně s číslem 14).
Je to podobné jako s Afghánistánem 19. století, kde poštovní sazby jsou pouze předmětem spekulací (většina vnitrostáních dopisů má nominál 1 shahi, ale dochovaly se dopisy, které mají 1 rupii, tedy 12x vyšší poštovní sazbu).
Naproti tomu Rakousko a zvláště Československo je prozkoumáno do detailů, které snad ani neexistují.
Když sledují Hradčanáře, jak mají zdokumentovaný každý detail na každém ZP u všech TD a jak objevují nové odstíny barev, mají zdokumentované všechny pošty, razítka a my tady řešíme banální omyly znalců jako špatné určení katalogového čísla, provedení tisku, či Speratiho padělky, který znalec označí za pravý, tak si myslím, že co se týká Mauritia, je toho k bádání více než dost.

Pre pán Kopřiva:
Ďakujem 🙂
Venoval som sa rôznym oblastiam, ale nie je to možné časovo a finančne už vôbec. Tak som si dal tri na výber:
Pošty na Slovensku na emisii 1850
Pošty v Peru na emisii 1868 a Llamita
Pošty na Mauritius PP a bonus Lapirot (Najkrajšia najškaredšia známka 😃 )
Ten Mauritius sa mi zdal najmenej prebádaný zo všetkých, tak sa venujem práve jemu. Hlavne teda zbieram ich obrázky, fyzicky kupujem iba ak je to niečo výnimočné za zlomok trhovej ceny.

Lot 30089 - práve z toho dôvodu som to chcel kúpiť. Každý tvrdí niečo iné.
Heins píše Plaine Magnien, čo je samozrejme nezmysel. Kedže Plaine Magnien je 14. Proud uvádza, že sa nejedná o 15 ale o 5, ktoré malo Black River od Plaines Wilhems. Vždy sa to predávalo ako 15 aj keď po tej 1 niet ani stopy a všetko sedí s razítkom 5. Až na atrament! 😆 Ktorý skutočne sedí s Black River.
Keby som to mal v rukách, možno by sme vedeli viac 🙄

Mimochodom odporúčam knižku The postal history of Mauritius od Prouda. Skoro žiadna chyba tam nie je a veľmi podrobné informácie ohľadom taríf, pôšt, dokonca aj platy poštárov.

Pre Jaromír:
Presne to presvedčilo aj mňa prikloniť sa na Mauritius. 🙂

Myslím, že tam hrá rolu viac vecí. Jednak, že Mauritius je skutočná exotika, a hlavne, že známky ktoré nás najviac zaujímajú sú spred roka 1860. V 60 rokoch začali vznikať prvé katalógy, albumy a zo známok bol skutočný biznis. S tým prišli aj falšovatelia pre škodu zberateľov.
Do toho roku 1860 to bolo také ako tak nedotknuté obdobie.

Hradčany myslím nemajú obdobu vo svete 😆
To je posadnutosť detailom. 🙄

U položky 30089 mi připadne, že se někdo snažil razítko odstranit. Ale i tak z vyvolávačky 200 GBP je konečná cena 1.500 GBP opravdu vysoká. Když k tomu připočteme provizi+DPH cena cca 62.000,-Kč.

Mal som chvíľu času, tak som sa pozrel na to opotrebovanie dosiek. Nie však PP zatiaľ, ale Lapirot. Konkrétne pozíciu 9. Čo na to hovoríte kolegovia?
Mne to pripadá akoby neprišlo k postupnej degradácii dosky tlačou, ale skôr nárazovému poškodeniu pri čistení. Časovo a aj počet vyskytujúcich sa kusov by celom zodpovedal 🙂
Najlepšie to vidno na tých troch bez razítka. Sú v podstate totožné.
Poškodenie, ktoré by bolo niečo medzi tým sa mi pri pozícii 9 nedarí nájsť.

Koniec februára 1859 (Od 22.2. bola doska k dispozícii) - cca 5000ks

1. marec - 5000ks
2. marec - 5000ks
3. marec - 5000ks

1. máj - 10000ks
2. jún - 12000ks

1. august - 10000ks

Obrázky:

Sharemane, Vaše studie a poznatky jsou zajímavé. Jak víme, tak záleží, jaká byla hloubky rytiny a jakým způsobem se stírala (čistila) barva. Též, z jak kvalitního materiálu byly zhotovené desky. Toto osobně nedokáži posoudit.
Co je zajímavé, tak retuše opotřebovaných desek. Pokud retuše prováděl sám Lapirot, tak musel být snad opilý, když na ZP 8 přeryl nápis MAURITIUS na "MAURITUIS" a ZP9, jehož ukázku zde uvádíte, přeryl na název "MAURITUS".

Tak mi přišel POST PAID 1 penny, kterou jsem v diskusi označil jako Jules.
Podle tisku jde jednoznačně o "early" ZP7, tloušťka papíru 0,077-0,084mm (měřil jsem tisícinovým mikrometrem), což odpovídá Kanaiho údajům (0,07-0,08mm). Na zadní straně známky jsou zbytky lepidla a nálepky, jejíž volnou část jsem utrhl. I když se známka zdá být v pořádku, netroufám si ji nahřívat nad parou a pokoušet se odstraňovat zbytky nálepky a lepidla.
Svoje skeny přiklávám

Obrázky:

Super, že prišla v poriadku🙂
Áno, už je to jasné. Early. Tu už aj vidno ako presvitá tlač.

Hlavně byla výborná cena 680 Eur včetně poštovného, což bylo v přepočtu 19.015,-Kč. U Feldmana se podobná vydražila za 1.300 GBP, k čemuž když připočtu provizi + DPH, tak se jedná cca o 55.000,-Kč, takže jsem dost ušetřil.