Ten haléř, který má alarich je možno přiřadit i do Svídnice a řekl bych, že to je pravděpodobné. Vyplývá to z několika mincovních privilegií.

24 února 1475 - Matyáš udělil Svídnici právo zmincovnat 500 hřiven stříbra na drobnou minci, která ale měla být podobná té vratislavské. Je vcelku jasné, že Svídničtí sáhli po svém městském patronovi.

Později se ale sv. Václav objevil právě na mincích Vratislavi. A to zase na základě privilegia ze 17. srpna 1517, jímž Ludvík udělil Vratislavi právo ražby zlatých mincí na 10 let, ale vymiňuje si "...mogen dermaszen als in unser krone Behem und stadt Prag gulden schlagen.."

Pardon, když já se do těch slezáčků vždycky tak zažeru😈

jan322 - jak píšeš je to dost možné resp. pravděpodobné
paralela pro Svídnici je i ve vyšším nominálu (svídnický groš nesoucí postavu sv. Václava) z doby o 30 let pozdější

jeden takový zde:

kekule napsal/a:

Včerejší radost .... Groš města Svídnice .. Gryf/Sv. Václav .... Ražba z roku 1506 ... Sice není bez kazu, ale zase se neobjevuje každý den ... :-)

Obrázky:

Poprosím o pomoc pri prvej minci o akú značku ide nakoľko ju neviem nájsť, druhá minca B-A na ktorej je bodka v opise H.UNGARIE za pomoc ďakujem.

Obrázky:

Prvý denár je podľa môjho názoru falzum, ktoré robil celkom zručný a hlavne gramotný rezač. V podstate mi tam sedí všetko okrem značky. Tá, aj keď je krásna a zaujímavá, tak si myslím, že je vymyslená.

Druhý denár má podľa mňa značku K-A, teda je to Kremnica, Augustin Langsfelder. V Budíne bol v roku 1461 komorský gróf Stephan Kowách, ktorý používal značku B-S.
Uznávam, že to "K" vyzerá skôr ako "B", lebo "pätky" horných aj spodných koncov sa dotýkajú. Čo mám odsledované, tak na tomto type denárov máva písmeno "K" takýto tvar. Navyše, ak by to bolo "B", tak by brušká nemali rožky.
Prikladám na porovnanie foto môjho denára.
Každopádne ale gratulujem k obidvom kúskom.

Obrázky:

Krásné mince pánové,klobouk dolů.

Sigur ďakujem za výklad opis sedí ale značky nie, tiež si myslím že je tofalzum a u tej druhej si poznačím K-A.

parkrat tu na foru uz znacka K - K+stit byla (vzacnost to tedy neni), a to i v lepsi kvalite, ale mne potesil i v tomto stavu, protoze kazdy den se zas take nevidi. komorsky grof Johann Constorfer, Kremnica, Ung. 562h (razeno 1468-1470), Husz. 717 a Pohl. 216-8 (razeno 1468). vaha pomerne nizka, 0,43 g.

Obrázky:

Celkom pekný.🙂
Constorferove denáre majú oproti iným denárom Mateja Korvína špecifické písmo, neviem to vyjadriť odborne, ale je viac "vyzdobené". Johann Constorfer bol pôvodom z Viedne a preto používal ako značku ten štít, čo sa uhorským pánom zrejme moc nepáčilo. Typická značka sa predsa skladala z dvoch písmen (mincovňa - iniciála, prípadne rodový znak grófa), ale umiestniť znak Viedne na uhorskú mincu, razenú v Kremnici a hneď vedľa patrónky Uhorska? Nehoráznosť!
Vraj práve preto a zrejme aj pre napravenie reputácie tohto úradu si ďalší kremnický komorský gróf Vít Muhlstein (typické uhorské meno😃 ) zvolil za svoju značku hornouhorský dvojkríž.

Obrázky:

super, hned jsme chytrejsi, zajimavy pribeh. mas poneti, odkud jsi cerpal? to pismo - no pokud pristoupime k terminologii jaka je v pripade napr. ceskych bilych penez (nebo i grosu), tak to zdobne, mozna pro nekoho hure citelne (ale bezne v te dobe), je oznacovano jako pismo goticke. pismo jednoduche, tak jak ho zname, je pak znamo jako pismo humanisticke (tez latinske). az sem koukne kacuro, tak nam na to udela prednasku - coz by ale, jak mne napada, mohl stejne a v realu!

u nas se to pouziti na mincich pozvolna lame nekdy v dobe zivota Vladislava II. a Ludvika s tim, ze u Vladislava je bezne, ze se to chronologicky misi, strida a nejenze neexistuje ostra hranice, ale existuji i jiste "navraty" ke starsimu typu pisma (zrejme dle osoby rezace). u bp Ludvika uz pak je v podstate pouze pismo humanisticke (nastupuje renesance i do povedomi rezacu)

Pěkné denárky,gratuluji.