Nikdy.Veriacich ubúda.😉
To zeužitie je len sranda.
Dedina Mestečko...nikdy som sa na to takto nedíval.😃
-s-

No mi máme svätého. Je to Senec - Svätý Martin

http://www.svmartin.wbl.sk/Svaty-Martin---dedinka-znama-i-neznama.html

Svetielko na konci tunela..?😃
Našiel som len toto:
Preklad:postúpiť,odoslať,dopraviť.
A toto:
57.51. Jednořádkové cenzurní razítko s textem „WEITERLEITEN“. Barva razítka je černá. Rozměr razítka je 64x8 mm. Toto razítko bylo používáno na dobírkových poštovních formulářích. Bohužel ani celistvost s tímto cenzurním razítkem nemáme k dispozici.
O € ani slovo...🙄 😁
-s-

Obrázky:

stani - tak ešte 27 kusov a máš celú sériu 🙂

No, s formulací "Stredoveká osada sa tu pravdepodobne obja­vila v 6 stor. po Kr." mám kapánek problém. A troufám si tvrdit, že nejsem jediný.😕

No tak pozriem do krabice...Vďaka za ochotu.Aj tak tomu celkom nerozumiem.

Celinové pohľadnice vydávané v Československu

V Československu sa celinové pohľadnice začali vydávať v roku 1949 (1. 11.), a to sériou 32 číslovaných obrazových pohľadníc (rozmery 149 x 104 mm) so zábermi na české a slovenské mestá, kúpele, jaskyne. Druhá sada 32 číslovaných obrazových pohľadníc vyšla 10. 2. 1950 so zábermi na Vysoké Tatry, Krkonoše, Šumavu, Beskydy, kúpeľné miesta a niektoré historické objekty. Tieto prvé dve sady (CPH 1 a CPH 2) boli vytlačené hĺbkotlačou.

Od druhého polroka 1950 až do apríla 1953 vyšlo celkove 37 sád celinových fotopohľadníc (CPH 3 až CPH 39), v priemere s 30 kusmi v sade, spolu vyše 1 200 kusov. Na pohľadniciach sú zábery na slovenské a české mestá, kúpele, pohoria, historické a kultúrne pamiatky, prírodné krásy a ďalšie miesta.

A teraz ja:
To bolo 37 sád (+2) s rovnakými,zmiešanými alebo rozdielnymi pohľadnicami?
Nech už to bolo tak,alebo tak,zdá sa,že rovnakých pohľadníc nebolo moc.
Alebo niečo nechápem?🙄 😃
-s-

NO stredovek sa začal v r. 476 pádom Západorímskej ríše. Tak 6. stor, po Kr. sú roky 500 - 600, či nie?

Ešte ma dnes trápi toto a už to vypnem.
Je tá známka v strede z roku 58 chybotlač?
Podľa colnectstamps je to "blueviolet" známka z roku 1958,tak ako tá nad aj pod ňou, s niekoľko desiatok až sto miliónovým nákladom.🙄
Podľa mňa je fialová.Ale to je asi môj problém z rozlišovaním farieb...Tak sa ale pre pokoj v duši pýtam.
Už som sa pýtal u filatelistov,ale nepochodil som.
Nepriamo ma pobláznil Brett,keď mi dal odkaz na články od Tom H a tam som našiel zmienku o tom,že by mohla existovať (existuje) zaujímavá kombinácia fialovej známky(chybotlač) a dátumu na pohľadnici.Dátum by bol možno dobrý,len či je známka fialová...Fialová na colnect je skoro čierna,na infofile je fialová fialová,tak neviem.
Za opýtanie nič nedám.
Aby som si pozrel zúbkovanie mi ani nepíšte.😁
-s-

Obrázky:

stani napsal/a:

To bolo 37 sád (+2) s rovnakými,zmiešanými alebo rozdielnymi pohľadnicami?
Nech už to bolo tak,alebo tak,zdá sa,že rovnakých pohľadníc nebolo moc.
Alebo niečo nechápem?🙄 😃
-s-

Bylo to 37 sérií pohlednic s různými motivy. Jen několik (asi 10) obrázků se objevilo ve dvou různých sériích a jeden snad dokonce ve třech.
Čs. pošta pak ještě vydala pohlednice s natištěnou známkou ke světové výstavě Praga 1962 a o rok později ještě další sérii k výročí narození Maxe Švabinského. Několik desítek druhů takových pohlednic vydala i Česká pošta, prozatím poslední byla vánoční v roce 2011 (námět D. Kállay).

stani napsal/a:

Je tá známka v strede z roku 58 chybotlač?
Podľa mňa je fialová.Ale to je asi môj problém z rozlišovaním farieb...Tak sa ale pre pokoj v duši pýtam.

Aby som si pozrel zúbkovanie mi ani nepíšte.😁
-s-

Podle tohoto skenu se to nedá s určitostí říct, ale mohla by být. Datum (červen 1959) souhlasí, barva snad taky. Ono je to ale trošku komplikovanější; pokusím se aspoň stručně naznačit. Nejsem ovšem odborník, natož znalec, který by jediný řekl, jestli je to opravdu ten vzácný (a docela drahý) chybotisk Pof. 1091X:
Výplatní známky s portrétem A. Novotného (30 h modrá a 60 h červená) se tiskly na dvou různých strojích - na jednom v Praze (ty mají rámcové zoubkování 11 3/4 : 11 1/4) a na jednom v Bratislavě (řádkové zoubkování 12 1/2). Ta čísla znamenají počet zoubků na 2 cm. Řádkové zoubkování se provádí tak, že se postupně prosekávají dírky řádek po řádku / sloupec po sloupci. Rámcové zoubkování se provede do celého archu jedním úderem rámce s raznicemi. Poznáš to podle rohů známek - rámec je vždycky dělaný tak, aby se řádky a sloupce protínaly v jednom společném otvoru, kdežto při řádkovém zoubkování záleží v rozích na tom, "jak to zrovna vyjde". Podívej se na horní známku na Tvém obrázku (je z horního okraje listu), na té je celkem dobře vidět, jak vypadá řádkové zoubkování. Kromě zoubkování se ty známky trochu liší i odstínem a dokonce i detaily kresby, hlavně číslice 3, resp. 6 v hodnotě. Všechny tři známky na Tvé ukázce se zdají být z bratislavské tiskárny - podle katalogu Pofis původně č. 999 II, pak 999B, resp. ta prostřední snad 1091X.
Poté, co filatelisté našli ty chybné fialové známky, požadovali dodání neupotřebených známek do svých sbírek v rámci novinkové služby. Pošta na to zareagovala tak, že fialové známky nechala dotisknout a 7.12.1959 je oficiálně vydala v počtu 500000 kusů (podle katalogu Pofis známka č. 1091). Tohle vydání se ale od chybotisku trochu liší - jednak barvou a strukturou lepu, což už na pohlednici nezjistíme, jednak rozměry obrazové části (výška je vždycky 23 mm; šířka u chybotisku 18,3 mm a u oficiálně vydané fialové známky 18,7 mm) a barvou, jak je viditelná pod zkušební křemíkovou barvou (chybotisk jasně červená, dotisk temně červená).
Pokud bys do toho chtěl jít, obrať se buď na nejbližší klub filatelistů nebo přímo na Zväz slovenských fiílatelistov (http://www.slovenskafilatelia.sk/), který má svou expertní komisi znalců. Kdyby to vyšlo a měl bys atest pravosti na chybotisk, měla by ta pohlednice cenu asi jako dlouhá adresa.

To sice jako jo, ale pro území, zjednodušene, mimo Římské říše to až tak neplatí a specielně na našem území se to označuje kapánek jinak. Je to doba stěhování národů. A osada, kterou nejspíš těžko můžeme označit za středověkou. Ranný středověk se pak počítá od IX. století a tato doba se u nás dělí starší, střední, mladší a pozdní dobu hradištní.
Ále, jestli tam byla v VI. st. slovanská osada, to nevím.