Mně se na této diskuzi líbí, že se dá "diskutovat" o jedné minci klidně i hodiny, a když si pak člověk představí, kolik je na světě mincí...😃

Vzpomněl jsem si na jistotu reakci, při zhlédnutí této fotografie se starým podložním lístkem s označení groš pražský...

Obrázky:

Hlavně odborníkovi neříkejte, že nejjednodušší test, zda je to zlato bylo ohnout,nebo kousnout.
Ta teorie o nedoraženosti a zvlnění z mincovny je tak inovativní.
Potrefená husa, kejhá.Příspěvek bude smazán za 3,2,1 .

Vážení kolegové,
jak je to s tím nastavováním razícího stroje?
Při tisku Hradčan ve 20. století vznikala na strojích spousta makulatury (čistění válců, roztírání barvy ...).
Při ražbě mincí Leopolda na strojích vyrobených bez moderního strojírenství (přesnost setiny milimetru) to bylo jak?
Ručně, podle oka se nastavil stroj a pak se z něho sypaly pouze bezvadné kusy, nebo při seřizování vznikala i nějaká "makulatura"? Pokud ano, co se s tím materiálem dělalo - šel do oběhu nebo se recykloval?

Niekto mylne uvádzal, že pri razení mince dôjde k roztaveniu kovu - to ani náhodou.
Existuje pružná, plastická a elastická deformácia tvárneného kovu.
Opal trafil, síce lisujem niečo úplne iné a je 21 stor. a stačí málo..pri vtedajšej metrológii, technológii je vôbec zázrak, že niektoré mince vyzerajú tak ako vyzerajú, to nie je technológia, to je umenie, kumšt a fortieľ.

Válcové razící stroje, mincovní stroj, který používal dvou razidel ve tvaru válců,na níž byl vyryt negativ líce a rubu.Při ražbě byl cán pohybujícími se válci protahován a na cánu se objevila řada mincí zpravidla 4 až 6 u větších nominálů a u menších krejcarovych až 19 mincí . cány se před ražbou zpracovaly na potřebnou tloušťku, podobným způsobem přes válcové stroje bez razidla.Po protažení cánu razicim válcovým strojem se následně mince vysekávaly průbojníky.Ražby z valcoveho stroje jsou skoro vždy mírně prohnuté zejména ty tenkých střížku , často také mají sešikmené hrany typické třeba u tolarových ražeb.. Válcové stroje byly poprvé zavedeny v 16.stol v Rakousku byly zavedeny od roku 1566 do roku 1765.V Čechách byly poprvé použity za vlády Leopolda, nejprve v Praze později v Kutné Hoře ikdyž v této mincovně byly zkoušeny již v roce 1621.V průběhu se postupně zdokonalovaly a existovaly různé typy příklad taškoveho kde se ve válci měnily tvz tašky razidla, výhodou při úpravách, nevýhody chybné usazení,vznik nedokonalých ražeb
Válcové razící stroje se ladily ručně a často se při únavě materiálu v průběhu výroby musely doladit, při nedostatečné tlaku válců byly mince nedoražené viz.foto v předchozích příspěvcích, naopak při silném tlaku se zejména u tenkých střížku (cánu) mince zvlnily...

Pár krát som sa bol pozrieť na stroje v Kremnici je to presne ako píšeš, technológia je presne viditeľná u Leopolda, Ferdinad III ešte ručne razené ale za Leopolda sa menila technológia a mince lisované na taškových lisovacích strojoch sú zvlnené / toliare /

čo si chcel týmto príspevkom povedať?

Zrejme len toľko, že namiesto groša je prezentovaný trojgrajciar.

ten popis mince je v podstate na tú dobu v poriadku. 3 grajciar sa bežne nazýval groš a pražský je preto, lebo je z pražskej mincovne, čo je jasné z portrétu.