Já bych nepopsaným variantám kremnických XV krejcarů nepřipisoval zvláštní vzácnost. Zde je problémem masivní ražba, na kterou se použilo mnoho razidel, které vykazovaly nepřeberné množství variant, jak dílčích, tak i těch, které koketovaly s náznakem nového typu. Je známý knižní seznam tohoto nominálů, který obsahuje mnoho typů a variant, ale pamatuji si, že když jsem sbíral mince Leopolda I., že skoro každý druhý kremnický XV krejcar jsem v seznamu nenašel. Samozřejmě, že některé ročníky jsou raženy v několika velmi odlišných typech, které stojí za zmínku, ale to asi nebude případ této mince.
Dále je zřejmé, že Herinek má svojí typologii vedenou v dost nepodrobné poloze a tudíž pravdou je skutečnost, že zde nenajdeme i některé základní typy. Musíme si uvědomit, že toto dílo je již poměrně staré a nezahrnuje objevy několika posledních desetiletí.
Koupím hezky zachovalé mince Františka II. Nabídky prosím zasílejte na email MERKUR1@o2active.cz
Je třeba si ujasnit ,co je vzácnost? Pokud sbíráte XV, tak každý přírůstek do sbírky je vzácný.Přinesl vždy kousek radosti a ta dnes jistě vzácná je.Pokud to myslíte jako finanční ohodnocení tak asi ne-i když některé typy a i varianty jsou cenově velmi vysoko! Katalog profesora Herinka je skutečně překonaný,ale špatný není .
Ale třeba katalog pana Höllhubera ,jehož pojednání o XV je skutečně fenomenální ,také jistě nezahrnuje všechny ražené XV. Je to přece jen o něčem jiném,než katalog pana profesora Herinka.Těch XV má popsáno skutečně hodně.Například jen vídeňský ročník 1663 má 5 typů a třeba typ 4. má popsáno a hlavně vyobrazeno 22 variant !Dát dohromady jen tento ročník by byla fuška a krásná sbírka! A protože ten typ KB 1687,který objevil Dula na eBay není u Höllhubera vyobrazen a popsán,myslím,že zase tak obvyklý není !
Ostatně nedávno(19.5.2012) se dražil v Praze XV 1660 Graz který rovněž Höllhuber neuvádí.Popisuje pouze typ 1661,který je z té 1660 předělán.Vyvolávačka byla 7000 kč a odešel za 90 000 Kč(bez poplatku)!
A je to málo,nebo hodně? Řekl bych,že Němci to vyjadřují lépe jak my.Tam se to nazývá LP-Liebhaberpreis.Což je složenina dvou slov-milenec a cena.U nás tomu říkáme naprosto nepoeticky tržní cena.Tedy jak moc to kdo chce a kolik je ochoten obětovat.
.
Jak jste to popsal, s tím se nechá souhlasit.
Moje články, pojednávající jak falzy, tak i variantami, byly pojaty spíše ve všeobecnější rovině, protože jsem nechtěl zaujmout pouze z fotografie jednoznačné stanovisko. Samozřejmě máte pravdu v závěru, že ať bude skutečnost jakákoli, pak by se jednalo o zajímavější ražbu.
Problémem seznamů ze širšího historického záběru je fakt, že žádný jedinec nená šanci plně obsáhnout celou problematiku. O některých detailech má větší přehled, o jiných menší a pak se zde objevuje spousta nepodložených tvrzení. Ideální skutečností by bylo, pokud by v seznamu ražeb každou jednotlivou etapu zpracovával specialista. Například mincím Leopolda I. by se věnoval odborník na toto období, mincím Josefa I. jiný specialista atd. Možná, že by vznikl jiný problém ve faktu různorodosti pohledů, dílo by mělo několik rukopisů atd.
Koupím hezky zachovalé mince Františka II. Nabídky prosím zasílejte na email MERKUR1@o2active.cz
Tento příběh je ale z jiné roviny. Zde se jedná o naprosto nový, unikátní ročník.
V případě ročníku 1678 KB se jedná pouze o nový typ, existujícího ročníku. Do jaké skupiny vzácnosti ho máme zařadit je sporné, protože to ukáže až budoucnost. Může se stát, že svojí zajímavost mít bude, protože další mince nezaregistrujeme, ale je nesrovnatelně tržně méně zajímavější, než zmiňovaný unikátní exemplář.
Koupím hezky zachovalé mince Františka II. Nabídky prosím zasílejte na email MERKUR1@o2active.cz
FAlzá samozrejme nemusia mať skomolené opisy. O niekoľko strán dozadu je jeden XV grajciar, ktorý to dokazuje. Je medený so zvyškami postriebrenia.
Zamyslime sa. V dobe panovania Leopolda I. bolo akékoľvek obchodovanie so striebrom a zlatom v nezmincovanej podobe zakázané. Preto sa oplatilo komukoľvek vyraziť aj striebornú mincu, nemusela byť postriebrená. Kľudne to mohol urobiť s kvalitným razidlom.
Tu dávam na porovnanie fotku XV gr. 1669 a 74.
kto nájde viac rozdielov 😃
Prví rozdiel: madona ktorá je tu použitá, na 1669, bola v Kremnici použitá od 1685 a iných mincovniach sa používaná od roku 1674
Opis nie je v stuhe, v Kremnici to bolo použité len od roku 1685.
Rozdelovacie znamienka tohoto tipu použité v Kremnici asi ani neboli. Podobné sú vidieť na bratislavských minciach. Za PATRONA nikdy neboli použité dve rozdelovacie znamienka
Takýto široký štít sa používal v Kremnici až od roku 1688, ale vtedy boli už inak rozdelené opisy.
Ale v Bratislave sa podobný štít a opis používali po roku 1695
Mohlo sa stať, že po roku 1696, keď zavreli mincovňu v Bratislave, že si niekto "požičal" razidlá a prípadne dotvoril, alebo priamo v mincovni dotvorili a vyrazili aj keď s nesprávnym letopočtom 69-96 niekoľko stovák mincí.
Prikladám ešte fotku z Holllhuberovej knihy, je to tiež taký kremnicko -bratislavský hybrid.
Ide mi len o to, že tá 1669 mi raz nepasuje do kremnickej rodiny
Obrázky:
blasko.juraj.ml@gmail.com
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.
