Když oni tehdy brutálně přefrankovávali běžně, ale skutečně to šlo. Pravda, většinou to posílal filatelista (anebo obchodník) své milé, manželce a tak. Viz Šrobárovy celiny a dopisy adresované na Pilátovou. Z větší části to byla nejspíš spekulace, ale zase byla snaha to zachovat. Takové ty úplně obyčejné, které zrovna někdo poslal, protože potřeboval strejdovi vzkázat aby přijel za 14 dní, že budou křtiny nebo že chcíplo prase, tak bude nějaký maso, ty nejspíš skončily v koši, či ještě pravděpodobněji ve šporheltě, když bylo potřeba podpálit pod polívkou. To bude i případ většiny známek (a dopisů) s perfinem AUT.

Našel jsem celkem pěknou mapku válečných akcí:

Obrázky:

A to jsem chtěl dát - kdyby byl zájem, tak "v originále" a hlavně ve větším zde: http://www.conflicts.rem33.com/images/Ungarn/Hungary 1918-19.JPG ; další mapy zde: http://www.conflicts.rem33.com/images/Ungarn/hist_maps_ung.htm a kecání tady: http://www.conflicts.rem33.com/images/Ungarn/modhunhist_III.htm

Chytil – Rössler/Ořovský – Šrobár.
A teraz trochu z toho filatelistickeho pohladu na tento trojlistok.

Chytila by som mohol vynechat, ale predsa len poznamenam, ze aj on sa stretol so Šrobarom v Ziline 9.januara 1919. Lenza za ucelom, aby vybavil pre stotnika Dvoraka plnu moc na organizaciu odsunu madarskeho personalu a strazenie objektov v tatranskych osadach.

Podla mne znamych udajov boli do Ziliny odoslane pretlacove dosky odoslane Srobarovi 10.januara 1919. Tu urobili pretlace vo firme Huberta Pokorneho. Po pretlaceni dostupnych zasob bola tlac v Ziline ukoncena zaciatkom februara 1919. Ako sa podielal Rössler priamo na organizacii vyroby pretlaci nie je zname.

Do hry vstupil ďalsi organizator z prazskej Rösslerovskej skupiny, Pilat. Ten podla vsetkeho pricestoval do Ziliny pri zaciatku vyroby pretlaci. Navstivil aj tlaciaren, len sa nevie ake pokyny dal k vyrobe pretlaci na znamkach. Zdokumentovane su, ale jeho nakupy uhorskych celin v Ziline. Dal ich pretlacit, aj ked pretlacova doska na celiny nebola k dispozicii. Takto pretlacene celiny sa vyskytuju vacsinou len nepouzite, pricom tie „raritne – postou presle“ su z obdobia februara 1919.

Temer vsetky celistvosti odoslane z tatranskych post nesu rovnake pismo a aj mena. Rössler, ten je nam znamy. Dalsie meno je dr. Synacek, clen Chytilovej vypravy v inkriminovanej dobe.

Pre mna sa tak definitivne podozrenie z vyroby „ Srobarovych filatelistickych rarit“ na komercne ucely slovutnym Rösslerom, stalo skutocnostou.

Vsetky tie pretlace su vyrobky, ktore mali obchodnicku/filatelisticku motivaciu. Ak pošta tolerovala R-U znamky aj bez pretlace, naco by kto vyrabal rozne pretlace a daval si s tym namahu. Jedine z nasledneho zisku. Moj nazor.

Mozno ti co zbieraju tieto druhy znamok vedia preco ich zbieraju.

Mna zaujali celistvosti so „Srobarovymi pretlacami“ odoslane z tatranskych post vo februari 1919, lebo mali este povodne uhorske postove peciatky. Pojednania k tymto celistvostiam spominaju vzdy meno Rössler/Ořovský a aj jeho pocinanie pri vytvarani „pretlacovych rarit“, takze som si ho zapametal. Az jeho ucast na Chytilovej vyprave v Tatrach v inkriminovanej dobe mi umoznila urobit si jasno okolo vzniku tychto celistvosti.

Podla mna treba rozlisovat pri tzv. Srobarovych pretlaciach, ci sa bavime o celistvostiach s tymito pretlaciami alebo o samotnych znamkach. U znamok je jedno ci su pouzite alebo nie.

Dalej treba rozlisovat na zaklade coho bolo mozne uhorske postove ceniny a kolky pretlacat. Kde sa vyrabali pretlacove formy, kto vyrabal samotne pretlace znamok, kolkov, celin. Co sa dialo pocas vyroby pretlaci, kto sa n tom podielal, ako sa nakladalo s pretlacovymi formami pocas tlace, co sa stalo s pretlacovymi formami po ukonceni pretlacsania a pod.

Len k tomu zaciatku pretlacania chcem podotknut, ze Narodne zhromazdenie rozhodlo dna 10.decembra 1918 pretlacit vsetky uhorske postove ceniny a kolky. Prijali zakon c.64 cim dali svojmu rozhodnutiu pravnu normu. Ministrom s pravomocou na vykonanie pretlaci bol povereny splnomocneny minister dr. Vavro Šrobar.
Nuz podla toho je to oficialna cenina.

Zda sa mi preto, ze prva veta v prispevku 2, Zilinske – Srobarove vydanie – Iniciatorom tohto vydania bol Dr. Vavro Šrobar nie je v sulade s rozhodnutim Narodneho zhromazdenia.

Ale to není myšleno tak, že by si to vymyslel a udělal, ale že to prosadil. Dost možná to bylo i z jeho hlavy, čemuž by snad nasvědčovala jednoduchost a faktická praktičnost provedení umocněná tím, že na obsazeném slovenském území nebylo cenin, které by dokladovaly změnu poměrů (a je dost možné, že to zároveň mělo sloužit pro zlepšení financování provozu pošty - takto vznikl přetisk Bánát - Bacska, protože dotyčné území bylo jistý čas odříznuto od okolí a bylo nuceno se samofinancovat). Že je to úředně schválené vydání o tom asi není pochyb, byť se k tomu "tradiční" filatelie takto nestaví.
Něco podobného proběhlo o "pár" (přesněji o 25 let) později na Podkarpatské Ukrajině a taky se k tomu "tradiční" filatelie staví vyhýbavě.

Netrufam si hodnotit cokolvek k ulohe Srobara v pretlaciach nesucich jeho meno. Dostal som sa k nim len v suvislosti s peciatkami tatranskych post.

Aj tie Rösslerove raritky su pre mna zaujimave, len s pohladu, ktore tatranske posty vtedy t.j. v dnoch 10.2. – 22.2.1919 fungovali. Nepoznam zdroje, kde by bolo mozne prezriet si celistvosti – s pretlacami pochadzajuce z toho obdobia, aby sa dalo hodnoverne overit caste vseobecne konstatovanie, ze vraj-udajne-snad, boli tieto pretlace distrubovane na tatranske posty,do tatranskej oblasti a pod., a tam predavane. Pritom sa vo filatelistickej literature uvadza vzdy len jedna tatranska posta, Tatranska Lomnica. Odtial ma pochadzat celistvost s tymito pretlacami.
Zda sa mi, ze niekto nieco, niekedy, niekde napisal, co mnohi uz len opisuju. S takymto poznatkom sa totiz casto stretavam pri porovnavani udajov z oficialnych postovych vestnikov, archivalii a dobovej tlaci.

Ak niekto pozna literaturu, dokumenty, zbierky, kde sa tieto celistvosti daju pozriet, potesi ma akykolvek odkaz.

Myslím, že se uvádí snad 5 nebo až 7 pošt, ale "hledej, Šmudlo"!
Možná prohlédnout aukce a zhodnotit ta razítka. Rozhodně ale nějaké poštovní použití těchto přetisků bylo. Co se týče celin, tak drtivá většina pravých je adresována na jméno Pilátová. Tam se pak můžeme ještě dohadovat jestli skutečně šly poštou, nebo jestli je v Tátralomnic jen orazítkovali a odesílatel si je zase strčil do kabele. (A ke svému velkému údivu jsem zjistil, že Tatranská Lomnica je jen částí města Vysoké Tatry. To mě teda fakt poser! Až dovčil jsem o nějakém takovém čudu jaktěživo neslyšel a to som tam bol!!)

Mnohem záhadnější mi přijdou Skalické. Viděl jsem, myslím, obrázky dvou dopisů (jeden je v Merkur Revue), ale kvalita zobrazení byla bídná a nevím o tom, že by se dva shodli na tom, že tyto přetisky byly skutečně používány.

Trochu som sa hral s hladanim dokladov k Srobarovym pretlaciam na celistvostiach a nieco sa podarilo.
Len sa neviem nikde dostat k clanku uverejnenom: Cesky filatelista, februar 1930, autor clanku M. Ursiny, Turc. Sv.Martin v nom pise o falzifikatoch Srobarovych pretlaci.

Ak by mal niekto moznost ziskat scan z tohoto clanku bol by som zan povdacny.