Jo jak se jedná o průser tak je to hned známýho 😆

to není o průseru já bych s takovou mincí nikam nelezl,mám v tomhle čistější svědomí než křištál

Ctu si tady jeden clanek od Castelina v Numismatickych listech o keltskych mincich a zaujalo mne:
"Stribro obsahuje casto jiz znacne procento prisad medi, cinu nebo zinku, takze jde nekdy vlastne jen o billon nebo bily bronz".
Vzhledem k tomu, ze je to psane v souvislosti s upadkem pozdniho keltskeho mincovnictvi a zinek se v te dobe (a vlastne az do 19. stoleti) vyrabel znacne ztratovou a tim padem drahou cestou taveni zinkovych rud, tak me zarazi, ze by ho pouzivali (resp. orichalcum misto medi) do redukovanych stribrnych minci. Pouzit med nebo bronz by bylo levnejsi. Nebo snad slo spis jen o velmi male mnozstvi zinku v techto mincich?
Nevi nekdo?

Jinak k tem keltskym mincim.. kazda byla nalez, nebo si nekdo mysli, ze vydrzela nejaka keltska mince ve sbirkach od vyrazeni az do soucasnosti? 😆

Já sem teda ještě žádnou keltskou minci z bílého bronzu neviděl.Bronzové(zelené barvy) sem viděl jenom se Slovenska to jsou hlavně Didrachmy velkobystereckého typu a pak se ještě vzácně objevují Drachmy varianta Spiš.U nás se vyskytují suberáty(plátované mince zlatem vzácněji stříbrem) s bronzovým nebo měděným jádrem.Velmy vzácně se ještě vyskytují u zlatých nominálů s olověným a stříbrným jádrem.

Musela bych se podívat do chytré knížky o mineralech, ale myslím si, že měď, cín a zinek se tam mohl dostat při zpracování ne čistých stříbrných rud. Když to obrátím, v poslední době je stříbro získáváno coby odpad při zpracování měděných a dalších rud.

...s mědí se míchaly hlavně jiné přísady, jako cín, olovo, o zinku jsem četla snad jen o použití coby přísadu v Egyptě. Na druhou stranu je zinek přítomen v polymetalických rudách, takže nemohl se do mincí dostat nevědomky? Možná by to chtělo nějakou bilonovou mincičku podrobit průzkumu, ale žádnou svou vám na to nepůjčím 😆 😆 😆

gorila: to je mi jasne, proto se ptam, jestli nemohlo jit o male mnozstvi zinku (treba i mince z konstantinovske doby maji vzdy nekolik setin procenta nebo nekdy dokonce desetin zinku, aniz by ho tam zamerne pridavali). Med tam musela byt uz ve vetsim mnozstvi a zcela zamerne, pokud slo skutecne o billon.
alarich: podle Castelina jde o mince puvodem z Norika z 1. poloviny 1. stoleti pr. n. l. - typ hrbol/kun nebo kriz/kun, vaha 0,3-0,8 g a prumeru 8-10 mm. Nektere se nasly i u Stradonic, jinak hlavne naleziste Magdalensberg a Karlstein. Jinak horsi stribro nemusi vzdycky jit na prvni pohled poznat, jak dokazuji leckdy krasne stribrne mince z antiky i stredoveku o ryzosti pouhych 30-40%, tedy podle definice uz vlastne billon.

...jednu norickou bilonovou nebo potinovou mincičku o odpovídajících rozměrech mám na str. 2, příspěvek 33. ... na aversu je ale stylizovaná hlava, revers kříž... obávám se, že s tím ale asi nemá nic společného, i když kdo ví.

Jinak v Římě se úmyslně používal zinek jako přísada od kterého období? Vím jen, že se přidával i do bílé mosazi, takže na sestercie a vyšší nominály ... - ptám se proto, že se předpokládá, že východní mince, které se dostaly do rukou keltů byly pak, podle některých teorií, použity právě jako výrobní surovina pro své mince. Z velkých mincí dělali své, většinou drobnější nominály, které lépe fungovali pro místní obchod, než velké cizí váhové nominály. Potinové a bilonové mince razili docela hojně Norikové a keltské kmeny v oblasti Galie. Jde jen o to, zda by to časově souhlasilo. Samozřejmě by to opět byla jen domněnka...