Bohužel jsem psala, že je to falešná stopa. Na druhou stranu teď si nejsem tak úplně jistá, zda typ Roseldorf vůbec má nad koníkem kroužek. Ten můj obrázek je ražba příbuzná typu Kugelwange. Tento typ je specifický svým koníkem a ten je bohužel hodně jiný, než na mamurově minci. Tento typ má však nad koníkem téměř vždy kroužek s tečkou. V tom vidím spojitost. Vzhledem k tomu, že východní Rakousko, Slovensko a východní keltové jsou všichni v sousedství podunají, pak se není čemu divit, že mají tyto znaky společné. Snadno se místní kmeny ražbami mohly navzájem ovlivňovat a proto bych tu ražbu viděla někam do této oblasti.
Co se týká váhy mincí. Mezi běžnými lidmi převládal směnný obchod, mince se používaly především v obchodu či jako platba za ochranu, tedy platba se zahraničím (sousedními kmeny), možná právě proto se mince nachází především právě podél velkých obchodních stezek a na hradištích. Bylo snažší obchodovat s drahým kovem ve formě mincí, nežli vyrýžovaného zlata (ve formě zlatinek). Keltové byly samozřejmě inspirování mincemi z řecka a říma, kde se s nimi setkali při válečných výpravách. Vždyť také např. jedny z prvních keltských mincí jsou právě napodobeniny řeckých drachem a pod. Motivy se pak postupně začaly měnit a stylizovat. Když člověk srovná např. stylizovaného koníka od nějakého z kmenů z Velké Británie a koníka od východních keltů, mince a styl je hodně odlišný. Ale to je asi zbytečné psát, to každý ví.

K tomu stříbru- někteří historikové tohle vysvětlují, že někde keltové dokázali rýžovat zlato, ale neznali naleziště stříbra. Pokud ano, nebyla taková např. u nás dokázána a proto to některé autory vede k domněnkám, že např. u nás se stříbro získávalo z mincí, které sem přicházely a ty se pak přetavovaly... Vše jsou jen domněnky, ale o tom historie je...

http://aurea.cz/Katalog19/19kat2351.htm Tak koukám, že tento "roseldorf" tečku v kroužku má, stylem mi však mince připadá jiná ... Jen tak mimochodem Roseldorf je v Podunají, nedaleko Vídně, takže by to i tu teorii o tom, že mince pochází z typovaného okruhu oblastí i podporovala.

Dôvod prečo Kelti zo začiatku razili viac zlaté mince ako strieborné môže spočívať aj v tom, plienili a obsadzovali hradiská ludí z doby bronzovej čiže dobitím hradiska prevzali aj jeho zdroje .
Doba bronzová poznala a preto využívala viac náleziská medi a zlata ako striebra. Kelti zasa ovládali tavenie železa a poznali ktorá ruda obsahuje železo.

Domnievam sa ,železo malo preto obdobie trochu väčšiu cenu ako striebro nakolko železo boli zbrane ;kovanie na šípy kopije čiže moc.

Nebylo železo drahé protože se používalo na běžné věci a bylo ho potřeba více? Tenhle trend přetrval na vesnicích až do konce 19 století.

domnievam sa v tej dobe je to prirovnanie asi tak na mieste ako výpočtové stredisko v roku 1985 a kapacitne dnešné počítače.

No jestli porovnáváš Cray s dýchavičným notebookem co máš na stole... ;-)

železo u keltov mal zvláštny význam, kvalitné železné veci dávali ludom do hrobov, mali osobný charakter, aj samotný dobrý kováč bol ctení u ludí, napriek minciam ako k obeživu sa však správali trocha macošky, razili ich z čistých i z pančovaných kovov, falšovali, napodobňovali, podla toho aký boli bohatí. A podla toho stáli aj v hiearchii medzi vlastnými, kmene sa delili na chudobných a bohatých, na malé a velké, samostatné a podriaďujúce sa iným niekedy aj úplne cudzím kmeňom. Preto aj mince najmä strieborné - ktoré sa napodobňovali, falšovali... - nepredstvovalo symbol bohatstva, tie predstavovali osobné veci ludí. U obyčajných železo, u bohatých zlato. Len tolko k téme hodnota kovov.

..a to ještě nebyla zmíněna např. měď a její slitiny, které byly také hodně používány k výrobě mincí. Všechny kovy byly ceněné. Jen bych železo rozhodně nesrovnávala se stříbrem. Ono stačí porovnat, že např. kněží a výše postavení lidé, měli spony bronzové se zlatými či stříbrnými ornamenty, popř. vyrobené přímo ze vzácných kovů, zajímco běžní lidé měli jen železné. Co se týká pohřbívání, kovové artefakty jako meč a jiné předměty byly především symboly té jisté osobnosti a jeho postavení a do hrobu byly dávány, aby si je neboštík vzal sebou na onu cestu. V té době měly určitě všechny kovy svůj význam... Někde jsem četla myšlenku, že v zemích, kde bylo stříbra málo, bylo zpočátku ceněno téměř jako zlato, ale tohle je opět jen jedna z nepodložených teorií.... Dnes už se to stejně nedovíme...

Ještě bych doplnila- jak psal Grofík- kelti už dokázali poznat, jak vypadají rudy obsahující železo, takže ho dokázali i zpracovat a vyrobit z něho předměty denní potřeby. Stříbra bylo v jistých oblastech méně a sloužilo především k výrobě šperků či mincí. Řekla bych, že obojí hrálo svou roly. Běžní lidé nejspíš zlato ani stříbro v životě neviděli a byly pro ně velmi ceněné železné či bronzové předměty...
Když to tak čtu, tak tu v podstatě píšeme všichny to samé. Tak jsme tu alespoň vytvořily zajímavý pohled do té doby 😁 Hoďte sem pro změnu někdo nějakou pěknou mincičku, ať se pokocháme 😉