Ako pozerám aj tieto mince sú odlišné, štýlovo myslím, bude asi dosť ťažké identifikovať. Asi každý kmeň čo len i ten najmenší používal svoje mince, tak tieto budú výskytom asi lokálneho charakteru.

napsal/a:
Asi každý kmeň čo len i ten najmenší používal svoje mince, tak tieto budú výskytom asi lokálneho charakteru.

Presne tak pri výmenom obchode sa bral len druh a váha kovu.

ty mince co sem poslala korunka nemají nic společného s těma co sem poslal namur.
ty co sem poslala korunka bych řadil někde k poddunajským ražbám zato ty co poslal namur tak k typu roseldorf

grofik: pak by mne zajimalo, jak zjistovali ryzost.. ono 90% a 40% stribro o stejne vaze bude vic jak dvojnasobek rozdilu v hodnote a pritom bude vypadat skoro stejne.
Nehlede na to ze u lehcich minci musel byt velky problem s vazenim.

to tenzor nebol som pri výmenom obchode, ale môžeme zafilozofovať ako to prebiehalo.
Nakolko v tej dobe zlatý prach sa pretavoval všade rovnako ,čiže po pretavení sa odburala všetka nečistota ,ako zrnká pyritu atd. obsah striebra ostal preto ryzosť zlata mali všetky kmene približne rovnaké.

Publikácie všetkých odborníkov sa zhodujú ,že mince ako platidlo sa používali len v teritóriu moci kmenového vládcu, preto aj rozdielne váhy a kov pri minciach nakolko sa platilo za služby pre danú komunitu podla postavenia v kmeni.
Kelti tento zvyk prevzali po vzore Ríma.

Dejme tomu s ryzosti zlata - i kdyz kvalitni elektrum (60-70% ryzosti) vypada velmi podobne jako zlato a minimalne v Galatii se k nemu Kelti urcite dostali, ale co stribro?
Jinak nechci polemizovat s odborniky, ale nechce se mi zdat, ze by zrovna u Keltu byla nejaka vyjimka a mince cirkulovaly vyhradne na danem uzemi (pak by samozrejme skutecne bylo jedno, jakou ryzost mince maji, pokud by byla u vsech druhu stejna a mohly byt prodavany na vahu) - co kdyz tam zavital obchodnik z jineho kmene a potreboval smenit ne za zbozi, ale za drahy kov? Nemohlo to byt spise tak, ze mince kazdeho vladce ve staroveku mely urcitou povest a podle toho byly prijimany nebo odmitany? Nalezy reckych a rimskych minci s vysokym standartem v odlehlych oblastech a kopirovani techto minci ruznymi narody a staty to podporuji.

to tenzor ; zabudni na dnešnú dobu, dopravný prostriedok ,pešo,kôň, nosidlá (ale to prináležalo ľudom najvyššej spoločenskej kaste).
Obdobie cca 200 r.p.k. až 1-2 st.n.l. pri keltskom osídlení fungovalo tak ,čo hradisko tak samostaný štát ,vo výnimočnejšom prípade niekoľko najbližších hradísk bolo spriaznené spoločenstvo.

Preto funkcia obeživa končila na hranici vplyvu daného osídlenia, dalej obeživo platilo ako kov.

grofik: ja vim, jak se cestovalo ve staroveku🙂 Zrovna Keltove s tim nemeli problemy, behem nekolika tydnu procestovat Evropu, at uz pri valecnych vypravach nebo kvuli obchodu.
A jak uz jsem naznacil, aby mince platila jako kov (pokud to tedy nebylo zlato, s vyhradou kterou jsem psal), muselo se vedet, jak dobry je to kov a pokud slo o nejakou pochybnou minci vzdaleneho kmene, tak moc nebyla prijimana. Je to mozna jen teorie, ale myslim ze vysvetluje, proc se po cele Evrope naslo tolik rimskych a reckych minci na mistech, kde zadni Rimane ci Rekove nezili, zatimco keltske jsou vetsinou regionalne omezene.

Nesmieš zabúdať tenzor , že trvanie Antickej doby je viac ako 1 000 rokov a Rím bola ríša Gréci mali tiež svoje mestké štáty ,pokiaľ trvanie Keltov je cca 300- 500 rokov.
Pokiaľ sa týka drahých kovov môžeš kludne spávať v tej dobe nebola "alpaka" po ére bronzu nastúpilo železo ,striebro a zlato a domnievam sa staré kmene si viac vážili železo ako striebro,čiže pokiaľ bola minca strieborná určite tam nikto neočakával pri výmenom obchode niečo iné ako striebro.
bod tavenia striebra = cca 961 C
bod tavenia zlata = cca 1064 C
bod tavenia železa = cca 1539 C.

V době halštatské určitě ano, ale největší "interakce" keltů s římským, řeckým a helénistickým světem, jakož i ražba většiny jejich mincí je záležitost posledních století př. n. l., nebo se pletu?
Poměr hodnoty zlata a stříbra v 5.-1. století př. n. l. se uvádí od 12:1 do 15:1, což není tak závratná hodnota (klasický tetradrachma měla hodnotu více něž 1 gramu ryzího zlata), i když je možné, že tento poměr byl uznávaný jen v civilizovaném světě a Kelti si cenili stříbra méně. Proč ale potom někteří tetradrachmy napodobovali?
Samozřejmě uznávám, že Kelti razili daleko více zlatých mincí v poměru k stříbrným, ve srovnání se středomořskými civilizacemi.