Me by zajimalo, kde pan ty PG ziskal. Seriozni sberatel to neni, ten by takovou hovadinu nenapsal, takze typuji na detektorare🙂 I kdyz se treba mylim.

Apropo nepopsane varianty PG se sice kazdy den nevidi, ale nejsou az tak moc vyjimecne. Daji se sehnat pomerne levne, klidne i za tisicovku, kdyz ma clovek stesti a kdyz nema, tak par tisic.

Nechci nic říkat, ale rozdělovací znaménko hvězdička mezi Grossi a Pragenses je známo již z dřívějších dob. Vlastnil ji dokonce jeden z členů tohoto fóra. Možná je i na webu ČNS PG.

Groše nedělám, takže možná právě proto v tom nevidím tu vzácnost. Ale předpokládám, že když jste uvedl zvětšeninu té hvězdičky, tak jde o ni.

Jinak ve sbírce bych našel několik desítek "unikátních" kusů ( nejedná se o pr.groše ), které nejsou popsány, a jejichž cena nepřesáhla 100,-Kč.

Prostě středověk je kouzelný v tom, že existují tisíce nepopsaných variant našich mincí z tohoto období. Dnes za ně zaplatíte majlant, a zítra jich nějaký syčák najde hrnec, a kde je unikátnost? 😉

Pokud se Vám nepodaří prodat to v celku, tak se celkem těším, až to budete prodávat jednotlivě. Pokud tam máte i drobotinu, mohlo by to být zajímavé pokoukání. 😋

Ale Pavle, když a tak i b. Středověk je kouzelný i v tom že existují mince které popsané jsou, je jich relativně dost jak ve veřejných tak i soukromých sbírkách a přesto stojí statisíce, i u toho JL 😆

Pravdu díž. 😆

Souhlasím s tím, že se nad pohledem na cenu můžeme pouze pousmát, ale tento broblém má i druhou stranu.
Nenaučila odborná literatura, zabývající se PG, některé sběratele k tomuto chování? Vždyť se tento nominál rozebírá do nejmenších detailů a až se objeví relativně všechny, nevznikne další mánije s hledáním dalších, až pidi nesrovnalostí? Proto se nedivme, že každý chce něco malého nalézt, aby mohl svoji sbírku obohatit. Vždyť se z tohoto sběratelského oboru stává filatelie, která sem ale v žádném případě nepatří. Spoustě sběratelů pak uniká to podstatné a to skutečnost, že se těchto mincí razily ohromné náklady a z toho vyplývá fakt, že i těchto variant je dnes a bude i v budoucnu velké množství. Neměla by se začít chovat literatura již trochu střídměji a začít hledat pouze to podstatné?

Víte u PG a obecně u všech ražeb bez letopočtu je to trochu jinak než u ražeb s letopočtem. Možná se mnou budete souhlasit že většina sběratelů se snaží o mincích ve své sbírce dozvědět co nejvíce informací a jednou ze základních je i ta kdy byla ražena. Co se týče PG tak nám v tomto mohou pomoci jak nálezové okolnosti, tak zejména studium vývoje celkové fabriky mince, obrazu lva, koruny, a také typu a provedení písma. Pokud je mi známo tak zejména studium těchto znaků a z toho vyplývající výsledky budou konkrétně u PG JL znamenat změnu dosud platné a nejčastěji citované chronologie. Takže i když to tzv."šťourání se" v detailech může leckomu připadat zbytečné, svůj význam to rozhodně má.

Evropa1: urcite ne. musite si uvedomit jednu zasadni vec. tyto mince jsou nedatovane a poznani techto pidirozdilu z hlediska vedeckeho (historickeho) a snahy o jejich zarazeni a dataci, tj. vytvoreni jejich chronologicke posloupnosti, maji oduvodneni. mince mohou v rade pripadu prispet k dataci ruznych (nejen mincovnich) nalezu.

"filatelie" je tedy zcela jiste na miste, dokud nevime, jaky detail ma ci nema jaky vyznam, nemuzeme si dovolit jej opomijet.

nicmene souhlasim s tim, ze snaha mit za kazdou cenu vsechny popsane i nepopsane varianty muze vest k nezdravemu chovani a az nebojme se to rici, silenstvi. ty mince, jakkoliv si to jejich majitele ci prodejci namlouvaji, takovou realnou cenu skutecne nemaji. ovsem historicky vyznam nepopiratelny je.

Samozřejmě s tím, co jste napsal plně souhlasím a rozumím této argumentaci, že existují základní ikonografické typy, podle kterých můžeme určit přibližnou dobu ražby. Beru i varianty, jako detailnější rozlišení, ale pak zde dochází ke rozpytvávání i některých detailů, které nám z numismatického hlediska neřeknou naprosto nic, kdy došlo například při výrobě razidla k naprosto nepodstatné nestrovnalosti, jakých mohou být v tom typu a té konkrétní varianty třeba i desítky a pramení pouze z nedokonalých výrobních technik té doby.
Hlavním argument mého zamyšlení se ale vázal k náladám sběratelů, kteří se naučili hledat tyto podvarianty a uniká jim numismatika jako prioritní pohled str mince na danou dobu.

prave ty detaily - drobne - umoznuji sestaveni chronologicke rady. jako priklad si vezmete pismeno X, ktere bude nejak vyvedene. lze ocekavat, ze punc k jeho vyrobe poslouzi pro nekolik raznic, nez bude treba vyrobit novy. podobne tomu bude i s rozdelovacimi znamenky a jinymi pismeny. k tomu si date vyvoj vzhledu lva a koruny a muzete zacit kombinovat, co mohlo byt driv a co nebylo pozdeji. v idealnim pripade sestavite relativni chronologii (realita je komplikovanejsi, setkaveme se s krizenymi razbami a znovupouzitim starsich razidel). neni to snadne, je to spise prace pro nekolik generaci numismatiku, ale muze se to podarit. pak, s ohledem na jine zname archeologicke indicie budete moci ziskat informace, ze tato mince byla nalezena napr. v miste, kde se odehrala nejaka udalost v tom a tom mesici a tom a tom roce a nalze s ni zcela jiste souvisi a muzete zacit "kalibrovat" relativni chronologii a posouvat ji smerem k absolutni. a pak, kdyz se bude zkoumat napr. kosterni pozustatek bez jakychkoliv indicii a u neho se najde par grosu, budete moci vymezit casovy horizont (napr.).

Souhlasim s argumentaci kucery a olivera. Ke grosum JL a obecne nedatovanym minci je nutny jiny pristup nez u minci s letopoctem. Bez diskuze ja samozrejme nazor Evropy, ze je nutne na mincovnictvi urciteho panovnika nahlizet i v kontextu historickem (makro pohled), ale pro sestaveni kvalitni chronologie a typologie je nutne zaobirat se drobnymi detaily (mikro pohled) - v pripade JL k nim urcite patri i rozdelovaci znamenka v opisech - o nichz byla rec vyse.