myslím tím dřívější postup při postříbřování mincí viz. bílé peníze.
setkal sem se s tím u mnoha mincí grošového období např. joštův denárový peníz,vídenské feniky se čtyřrázem,uherské denáry a oboly.

to budu potrebovat asi vysvetlit, protoze tu necemu nerozumim.

technologie beleni neni technologii postribrovani. to predevsim.

technologii pobelovani neznam.

postribrovani znamena dodatecne naneseni vrstvy stribra na povrch menehodnotne mince a lze provest napr. amalgamacne nebo zarove. beleni je diametralne odlisny proces, pri nemz se nic neprida, ale naopak se ubira.

technologie beleni byla procesem, kdy se vyrobou "usmudlane" strizky vycistily (rekneme zjednodusene v kyseline) do krasneho lesku (dneska tomu rikame "psi koule"). podstata procesu je trivialni, na minci nic nepribylo, zadne stribro. pouze ubyla med (je to stejne, jako kdyz nekdo dnes prasecky cisti). tim se na povrchu vytvorila tenka vrstva porezniho stribra, ktera se nasledne razbou stlacila a vytvorila tenkou kompaktni vrstvu (coz uz bohuzel pri praseckem cisteni nikdo nanafinguje, takze na minci jsou pak diry jak vrata do chliva)

tato stribrna vrstva (vznikla vyleptanim a slisovanim) mela dve vyhody: 1) mince byla kryta kvalitnim kovem a nekorodovala (coz u minci s nizsi ryzosti realne hrozilo), 2) mince budila dojem, ze je z lepsiho kovu, nez ve skutecnosti byla (to uz tak koser duvod neni)

tato technologie se bezne pouzivala na grose, bile penize, i na videnske feniky apod. jeji aplikaci nekdy dolozit lze, jindy je to sporne. zcela jiste nebyla pouzivana na cerne penize, protoze ty by se diky sve nizke ryzosti pri beleni doslova rozpadly na prach.

diskutovany gros vyse, kvuli nemuz tato diskuse vznikla, aniz bych se odvazil vestit z te spatne fotky jako z kristalove koule, nenese zadne zvlastni indicie o pouziti nejake nestandardni techniky a informace tam uvedena, ze se jedna o nejakou amalgamaci, je bez uvedeni zpusobu zjisteni usmevna a naprosto bez okolku, tak jak je podana, klamava a lziva. je to velmi pravdepodobne blabol a sprosty obchodni tah za ucelem vysroubovani ceny na dalsi nesmyslnou metu (jako uz tolikrat v posledni dobe). paklize ma dotycny doklad o amalgamaci, mel jej dolozit (nerikam, ze to byt nemuze, rikam, ze z te fotky to rozhodne videt neni). vzhledem k tomu, ze jej nejspis nema (jinak by se jim logicky pochlubil), tak to jen zkousi.

oliver:vím že si chemik a proto se s tebou nebudu hádat.ten groš je opravdu mizerně nafocený,ale přesto se mě zdá,že jsou na něm zbytky postříbření kvalitním stříbrem něco jako tady na tomto obolu viz.foto
je to něco jako u kiprových 3 krejcarů😉

foto obolu

Obrázky:

nejde o to, co nebo kdo jsem. slo mi

1) o spravnou terminologii
2) o to, co z fotek posoudit lze a co ne

fotka obolu neznamena nic. fotka nize muze byt:

1) naprosto klidne zbytek intermetalicke faze Cu6Sn5 (tedy nasledek zaroveho pocinovani), kterou nelze od stribra rozeznat ocima v realu, natoz na fotce (i kdyz numismatici si veri a proto mame v literature tolik lzi)

2) vysledek technologie beleni, tedy legalni, resp. oficialni razba

3) zbytek postribreni (klidne amalgamacni technikou)

rukou mi proslo myslim dost falz i realnych minci, vim, kdy si muzu dovolit tipnout a kdy je lepe se odhady neztrapnovat. toto je pripad, kdy bych mlcel a minci radeji analyzoval.

premyslim, co s tim maji spolecneho kiprove krejcary - je snad dolozeno, ze byly produkovany nejakou jinou technologii?

a pokud si prectes radne co jsem psal - technologie beleni prave spociva v odleptani medi, vytvoreni kvalitniho stribra na povrchu - klidne presne (ale ne jako jedine mozne) jak je na fotce obolu.

tudiz stale nevim, co je na tom grosi zvlastniho? ze by zase nejaka "aferka" jako v SZHK?

nejde mě o ten groš.jde mě jenom o to,že chci poukázat na to jaké mince se razily:
mince pocínované jsou pokud vím a co sem viděl z čisté mědi.navíc při čistění cín z mincí nemizí jako stříbro a má našedlou barvu.
postříbřené mince co sem viděl a je jich fakt dost jsou měděné,ale i ze stříbra velmi nízké ryzosti.většinou má mince našedlou barvu a na ploše kolem kontury ražby jsou lesklé zbytky postříbření.
to je vše z mých znalostí😉

to bohuzel nemas vubec pravdu. a budes muset sve znalosti zasadne prehodnotit.

existuji pripady, kdy pri pocinovani lze detekovat nezanedbatelne mnozstvi stribra - to jen na okraj pro zpestreni, veci nejsou cerne a bile.

pocinovavaly se i mince ze slitiny Cu/Sn a dalsich. falzatory netrapila cistota kovu, brali, co meli k dispozici. pocinovani pouze ciste medenych strizku je nonsens.

to, jak drzi kov na minci je spise otazkou technologickeho postupu a nasledne koroze, nez to, zda je pocinovano nebo postribreno. duvod, proc drzi cin lepe je prave lepsi misitelnost Cu/Sn, tvorba intermetalicke faze, ktera je odolna (cin obvykle opada). Ag se s Cu za normalni teploty nemisi, za vyssi ano. pokud se postribrila mince amalgamove, stribro nemusi dobre drzet. jenze totez se delalo i s cinem a pak se i ten krasne sloupne (ovsem zalezi opet na prohrati a dalsich aspektech). tudiz opet - nesmyslna poucka.

stejne tak to zesednuti o nemz mluvis - ano, to muze byt, ale dost casto neni, opet, pokud si pozorne prectes, muze se jednat o intermetalickou fazi a znovu ti garantuju - nepoznas to. ale verit tomu muzes.

mince deklarovane jako postribrene, jsou casto ve skutecnosti pocinovane.

plest dohromady pokoveni provadene falzatory a beleni taktez neni na miste.

tvoje znalosti nezpochybnuji (celkove), ale zde bych se na tvem miste drzel ponekud zpet, nic z toho, co pises, neobstoji, promin😞

ok.v pohodě.pokud to máš prověřené analýzou tak to nemůžu spochybnovat.

je to prave o tom, ze se tomu prilis nevenuje pozornost. pocinovanych falz je strasne moc a pritom zpravy v literature jsou o pocinovani sporadicke. je to proto, ze rada (jiste ne vsechny) pripadu byla mylne vyhodnocena jako postribreni (velmi casto prave ty se vzhledem odpovidajicimu stribru). v literature se o pocinovani mluvi spis vyjimecne, v posledni dobe napr.:

BRÁDLE, Vojtěch: Nálezy mincí při archeologických výzkumech v Hradci Králové, Numismatický sborník 24, 2009, str. 203-211.

SMÍŠEK, Kamil - ZŮBEK, Antonín: Nález dobového mincovního falza z konce 13. století z Brna, Numismatický sborník 26, č. 1, 2011, str. 111-115.

nedavno vysel clanek ve Foliich:

RICHTERA, Lukáš - KALINA, Lukáš: XPS analýza dobového falza uherského denáru Rudolfa II. Folia Numismatica 26, č. 2, 2012, str. 117-125.

dalsi, ktere se budou tykat pocinovani by se mely objevit do konce roku (cerny peniz Ferdinanda I., misensky gros, denar Zikmunda Luc., videnske feniky...).

Dovolil bych si par amaterskych postrehu, mozna mimo, protoze vychazi prevazne z mych zkusenosti a literatury, ktera, jak nekteri vime, neobsahuje vzdy jen 100% overena fakta (a pokud jde o veci napriklad ohledne slozeni kovu, tak si je narozdil od ruznych citatu apod. jako nechemik overit nemuzu🙂 ).

Postribrovani se sice bezne pouziva pro popis mince, kde je na povrchu stribro (mnohdy aspon v teto povrchove vrstvicce z hlediska ryzosti velmi kvalitni), zatimco zbytek mince je z obecneho kovu. Ale Oliver ma pravdu v tom, ze je potreba rozlisovat. Zatimco u stredovekych minci razenych na belenych strizcich (a podobne antickych, kde se to delalo podle vseho podobnou metodou, jen s trochu lepsimi vysledky) jde o proces, jak ho popsal Oliver, tj. zbavovani povrchove vrstvy medi a nasledne jeji stlaceni razbou, zatimco opravdove postribreni spociva v naneseni stribrne vrstvy na AE minci, at uz jakoukoli technikou. Proto, kdyz pisu o "postribreni", ktere je vlastne beleni, pouzivam uvozovky. Co by mel byt standart, protoze pokud pouzivam nejaky vyraz pro neco dosti odlisneho a jen vykazujici vnejsi podobne znaky, tak to muze vest k nepochopeni a mystifikaci 😃
Mimochodem, to beleni se (spolu s dalsimi efekty) neda padelateli moc napodobit, pokud nepouzivaji vylozene dobove postupy razby, zatimco postribrit minci zvladne s minimalnim technickym vzdelanim skoro kazdy.
Pokud jde o odliseni z fotky, myslim ze se nebudu prilis precenovat, kdyz reknu, ze v danem pripade nejde o postribreni, ale beleni, tj. o minci, kde byla z tenke vrstvicky pred razbou vytazena med a tim se opticky ale i prakticky zkvalitnila mince. prechod leskle plochy do ostruvku horsiho stribra je tady typicky, zatimco kdyby to bylo normalne postribrene, bude to bud celistva vrstva nebo se bude loupat - ostatne viz suberaty.
Ohledne rozliseni cinu a stribra je to jina, i kdyz si troufnu tvrdit, ze u kvalitniho stribra ten rozdil poznam, horsi je to u neceho, co muze byt horsi stribro a jeste vetsi legrace nastane, pokud tam bude jak stribro, tak i cin. Nemusi to byt ani umyslne, kdyz trochu odbocim do Rima, tak tim jak se material pro bezne mince ruzne pretavoval, doslo v nekterych pripadech k tomu, ze v nem bylo i po pridani stribra vice cinu nez stribra.