Dobrý den,
Dovolím si reagovat na dovětek Zoubka – 05. Nejde jenom o pootočení obrazu ale o celkové zdeformování. Bohužel, jsem na tuto anomálii přišel, až při skenování zmíněného čtyř bloku nejvíce mě překvapilo, že podobná anomálie je vytištěná i na znaleckém posudku. Kvalita skeneru se dá jednoduše ověřit, oskenováním známky z obou stran a porovnat shodnou stranu. Budete překvapeni, jak se perforace nebude shodovat. Čím větší rozlišení tím větší neshoda.

Je pravda, že se tážu a není jasné, kam směřuji. Chci založit sbírku, zatím má pracovním název NEJVĚTŠÍ PODVODY HISTORIE. Sháním materiály, které po dlouhá desetiletí byli obdivováni jako nejvzácnější, nejdražší. Uvedený čtyř blok zatím do padělku zařadit nemůžu, i když jsem chtěl. Celistvost už mám.

Obrázky:

No, mně právě nepřijde, že by v té perforaci byly nějaké zásadní rozdíly. Kde dírka uskakuje uprostřed, uskakuje i na obou bočních stranách, i když se to hůř měří. Ale třeba na to nemám cvičené oko.
Na druhou stranu si nedokážu představit jak by se padělala prostřední řada zoubkování, pokud by to nebylo ze stříhaného čtyřbloku. Pak by ovšem musela být padělaná i vodorovná perforace, neb známky s vynechanou svislou perforací by asi nikdo neničil.
Pokud mi někdo osvětlí způsob přezoubkování prostředního sloupce, budu povděčen.

Pokud skener vykazuje deformaci, je to chyba. Pokud je obdobná deformace i na atestu, je to důvod k zamyšlení, protože v roce 1987 byly maximálně kopírky, těch bylo málo a bylo to celkem hlídané. Navíc ten tisk specificky smrděl a kvality dnešních nedosahoval. Obrázky na atesty se v té době dělaly fotograficky. Skenery nebyly, v podstatě nebyly ani počítače (proto je to taky psáno na psacím stroji).

Pro mne je ale základní problém přezoubkování prostředních sloupců a řad tak, aby to nebylo poznat.

Dovolím si kolegové poslední příspěvek. Toto je diskusní fórum a tedy můžeme diskutovat a předkládat své názory.Jedno je ale nemožné. Na základě skenů vyvozovat závěry o pravosti.
2)Určení pravosti zoubkování je především o měření a dodržení určitých zásad nebo metod.
3)Trvám na faktu,že neshodují-li se protilehlé strany z jakývkoliv důvodů,musím považovat zoubkování za padělané. Tvrzení ,,proč by to někdo dělal a jak,, je pro mne nepodstatné.
4) Z vlastní zkušenosti vím, že i znalec se mýlí. Právě mé závěry a studium zoubkování u 30h V. mě dovedly
k uznání pravosti smíšeného zoubkování jiným znalcem bez problémů.
Rád bych se ještě zeptal, zda někdo nahlédl do citovaného článku Merkur nebo knihy?
Také doufám, že jsem příspěvkem nikoho nepobouřil. Přeji hezký den.

S bodem 3 bych nesouhlasil. Cituji z Filatelie č. 11/2017 str. 4 - "znalci M. Vrba a V. Káňa zkoumali arch známek 5 h Hradčany světle zelená s ŘZ 11 1/2, jehož poslední vodorovná perforační nesouhlasila s ostatními vodorovnými řadami. Přitom zjistili, že tato řada je provedena stejnou perforační lištou, ale v obrácené poloze."
Je tam i obrázek k prostudování.
Metodu měření Františka Šrámka z knihy Filatelisté a filatelie jsem přečetl a vyzkoušel. Ale nepoužívám ji. V těch několika málo případech, kdy si nejsem jist zoubkováním, použiju sken. Je to rychlejší.
Sbírám laciné razítkované Hradčany, u některých s deskovou vadou, šťastný majitel ihned otiskl svoji značku.
Tady bylo v aukcích nabízeno několik raritních, vzácných položek Hradčan z jedné sbírky, ale když se podívám na druhou stranu vidím většinou jen značky Gilberta a Karáska, vše s atestem z let 1983-87. Nevidím tam žádnou historii - majetnické značky, jiná jména znalců, různé poznámky na známkách apod. Přijdou mi jako ze sériové výroby. Ale na mém pocitovém názoru nezáleží, rozhodující slovo o pravosti má znalec, který si svůj názor dokáže obhájit a doložit důkazy.

Opravdu super, všem děkuji.
Článek v časopisu Filatelije považuji za velmi kvalitní.
Je potřeba zdůraznit, že perforační lišty vyráběly ručně a měřily kolem jednoho metru. Předpokládám, že na perforační jehly použily vrtáky.
Perforace sedí naprosto dokonale. Ale musím pořídit kvalitní skener.

Obrázky:

Jen pro jistotu.

Obrázky:

To "jak" je ale dost podstatné. Pokud nepřinesu důkaz že prostřední sloupec/řada je přezoubkovaný a jak to bylo uděláno, když nikde nepřečuhují části jiných otvorů, pak není moc možností:
1) paděláno by muselo být kompletní zoubkování na originálním stříhaném čtyř a vícebloku
2) padělány by muselo být všechno svislé zoubkování z originálního čtyř a vícebloku na kterám by byla vynechaná svislá perforace - tahle varianta je ovšem nesmyslná, protože takové bloky s vynechaným zoubkováním (a spojenými typy) jsou drahé samy o sobě a jsou ozdobou každé sbírky, pokud je někdo má
3) zoubkování středního sloupce je pravé, kraje byly stříhané (vynechaná perforace) a byly dozoubkovány podle prostředního sloupce. Opět krajně nepravděpodobné.
4) krajní zoubkování bylo "vyčištěno"
5) zoubkování je originální, leč soukromého původu (použité jiné perforační lišty)

Bylo by tedy zapotřebí prověřit obě perforační lišty.

A nepřijde mi, že by se ty kraje nějak (výrazně) neshodovaly.

Podle mne tedy v úvahu přichází pouze varianta 1 (precizně provedená) nebo 5.

A nepřijde mi, že by se ty kraje nějak (výrazně) neshodovaly.
Myslím, že je jedno zda se odlišují výrazně nebo méně výrazně. Rovněž tak vyjádření o provedení pouze prostřední perforace samotné - zda také neříkáte ,,jak,, ale v předchozí části uvádíte nutnost toto doložit.
Nejlepší je citace odůvodnění M.Vrby.

No ano. JAK se dá přezoubkovat prostřední sloupec - řada? Pochopitelně tak, aby to nebylo vidět. A vidět to není. Ty krajní mi přijdou stejné (uskakuje to tam kde uprostřed atd.).

Čili, jako jediná rozumná varianta pro padělek připadá v úvahu pouze celé ozoubkování stříhaného minimálně čtyřbloku nějakou lištičkou, přesněji dvěma (není to určitě děláno ručně, to by byla úmorná dřina), jenže to vodorovné zoubkování nikdo nerozporoval.

Znalec nemohl dospět k jinému rozhodnutí, použil špatný postup při skenování.

Pro srovnání jsem podložil známku čtverečkovaným papírem ze sešitu.

Mám obavu, že špatný postup skenování mohl použít i u jiných posudků.

Obrázky: