U té pravé strany mohlo dojít k velkému posunu nebo mohli celý arch před posledním úderem vytáhnout a vložit ho zpátky otočený o 180 stupňů, takže poslední perforační řada z desátého sloupce může být vůči všem ostatním svislým řadám obráceně. Prokázat se to dá, pokud máš podle čeho srovnávat (celé archy) a zkoumat rozmístění jednotlivých PO a hledat shodu.
Pro změření perforace bych potřeboval známku a přesnější pravítko (třeba ze zoubkoměru) naskenovat v jednom obrázku. Nemusí být u zoubků. Stačí dodržet vodorovnou rovinu, abych mohl s pravítkem pracovat v programu malování.

Obrázky:

Stefanos532 moc děkuji,
Hodně zajímavý nápad s otočením archu. Při perforaci na sto kusovém archu se shoda musí najit i při větším posunu maximálně 4,5,6, řada?
Archy perforovaných známek nemám k dispozici a s mojim určováním známkových polí to není žádná sláva.
Omlouvám se předchozí měření perforace, jedná se asi o čistou 13 ¾ .

Obrázky:

Naměřil jsem u svislé perforace ŘZ 13 3/4.
Otočení archů u krajních řad při perforaci je doloženo v literatuře. Pravděpodobně kvůli bezpečnosti obsluhy při manipulaci u krátkých okrajů archu. Běžný posun u protilehlých stran je podle mne tak do tří otvorů vůči sobě navzájem. Ale tomuhle se moc nevěnuji, třeba ti poradí někdo zkušenější, jak velký posun může být.

Velice děkuji,
také se přikláním k otočení archu. Krajní perforace není souběžná s prostřední perforací, arch po otočení pracovníci na poslední úder vložili šikmo.
Otočení archu je popsáno a chci se zeptat, jestli je doloženo?
V dřívějších dobách nebyli pravidla na umisťování znaleckých značek a není možné podle polohy znalecké značky poznat, jakou známku znalec posuzoval.
Pořád počítám s padělkem, pokud se neprokáže opak.

Obrázky:

Filatelie č. 11/2017 strana 2 až 7 - "Obrácená" zoubkování. Pokud vím, Lešetický míval značku většinou vpravo dole a Hirsch (Tribuna) dole.

Díky,
snažil jsem se dohledat shodnou perforaci a mám zatím jen hodně podobnou. Možná shodná perforace ani dohledat nepůjde. Perforační lišty měřili 1-1,5 m pořad je opravovaly a používali většinou u jedné strany, takže na každé straně jsou jinak opotřebované. Při katalogové ceně (65 000. -) spojeného spirálového typu 7G je asi potřeba přesnou shodu najít?

Obrázky:

V prvom rade to treba dať overiť a nechať vyhotoviť atest. Je zbytočné tu nad tým polemizovať, treba konať a ak je to pravé, treba sa tým pochváliť v "Chlubírně". :-)

Nevím, zatím nejsem přesvědčený jít za znalcem. Mám nově označenou známku jako padělek. Známka má znaleckou značku Gilbert a Karásek včetně foto atestu pravosti od ing. Jana Karáska Člena komise znalců SČSF, soudní znalec – obor filatelie, člen A.I.EP.,(A.I.J.P) a autora příručky Zoubkování čs. poštovních známek z let 1918-1939.
Podle polohy razítka padělek, se zřejmě jedná o padělanou perforaci ŘZ 13 ¾ : 10 ¾. Perforace nese zatím veškeré znaky pravosti probrané v předeních příspěvcích. Jak je možné takové odlišné posouzení znalců ?

Obrázky:

Zkontroloval jsi, zda jde skutečně o I. typ z I. TD ZP 13 Hradčan 25h ?

Jak je "jednoduché" dělat filatelii bez ohledu na zoubkování, typy a průsvitky.