.. podle čeho se pozná, že je to neoficiální ražba? Je něco v opise?

..jinak k té patině- tato sirníková lze vidět u mincí různých ryzostí, záleží jen na tom, v jak agresivní půdě byly uloženy. Bohužel je to typ, který je sběrately nejvíc nenáviděn, protože jde z mincí nejhůř dolů. Problém je, že u tohoto typu- jak vypadá patina na povrchu, tak bude vypadat i mince po svém očištění, protože je to v podstatě vrstva kopírující povrch mince (většinou).

..koukám, že zde nedošlo k žádné reakci, proto doufám, že bylo správně pochopeno, jak ten dotaz zní- nikoliv útočně, ale upřímně, protože opravdu nevím. Dle čeho poznám, zda je ražba oficiální nebo neoficiální - spíše mám problém s tím, jak si vyložit výklad slov oficiální a neoficiální. Asi to bude všem zřejmé, tak se omlouvám za svůj asi blbý dotaz, ale jak to tedy je? Předpokládám, že odlišnosti budou patrné především v obrazové části mince..

Nekdo muze reagovat kazdou hodinu, nekdo jednou za den (jak se to stava mne)🙂 V tomhle pripade z opisu neni moc videt, ale vypada ok, bral jsem to spis z hlediska vzhledu mince + dost sisateho tvaru. Jinak k tem oficialnim razbam.. podle vetsiny autoru poprve za Valeriana, ale (a myslim si ze jiste testy mi to potvrdi🙂 ) pravdepodobne o dost drive, byl mincovni kov pred razbou upravovan tak aby se dosahlo lepsiho vzhledu (a mimo jine, at uz to bylo ucelem, nebo ne) a vysledkem byla kvalitni stribrna vrstva na povrchu mince. Pokud se takova mince rozrizne, uprostred je horsi kov nez odpovida celkove ryzosti (protoze med z povrchove vrstvy byla odstranena). Kdyby ale nekdo z kovu obdobne celkove ryzosti vyrazil mince bez onech uprav, pak by byl povrch mene odolny a ve vysledku by tak mince vypadala naopak lepe uvnitr nez navenek..
Jinak opravte mne, jestli placam, nejsem chemik, ale sirniky vznikaji pusobenim siry z ovzdusi a te je tam za posledni stoleti / dve asi diametralne vice nez v dobe antiky, ne?

no s tema sirnikama tomu zde davate slusne na pr*el.

1) nerika se sirniky ale sulfidy (stejne jak se nerika kyslicniky, ale rika se oxidy), sirniky a kyslicniky jsou archaismem

2) "sirnikova" patina, tedy spravne sulfidova, je oproti chloridove "zlata", mluvime-li o stribre. vycistit jde obvykle nesrovnatelne lepe. pokud mluvime o obecnem kovu ci medi, je to tak jako tak tragedie

3) sulfidy vznikaji nejen pusobenim sloucenin obsahujicich siru z ovzdusi, ale i z potu ci z pudy (ono kdyz se takova mince vali par let s hnijici mrtvolou nebo v septiku, asi nelze cekat, ze clovek vytahne proofku). pusobeni kyselych destu za poslednich nekolik desetileti se podle mne precenuje. prectete si napr. toto, konkretne pasaz:

napsal/a:
Londýnský smog je nechvalně znám už od římských dob. V roce 1306 Edvard I. zakázal spalovat uhlí, ale tento krok neměl dlouhého trvání.

stavi vse do uplne jineho svetla. ovsem ne vsude byla takova honorace, aby bylo na uhli. pokud byly mince v chatrci ci zemnici, kde se vecne coudilo a topilo drevem, kde horela svicka s nekvalitnim tukem apod, tam vsude mohla byt koncentrace sloucenin siry v ovzdusi mnohonasobne vyssi, nez bezne dnes. k tomu si predstavte jaka byla hygiena a jak bezne vypadaly ruce lidi. at uz to, co maji na rukach jsou zbytky vlastniho vymesovani nebo chlevske mrvy, beztak tam zas bude siry pozehnane.

zkratka stredovek smrdel (a antika taky). smrdel i krasny a jedinecny Rim. nechci rozhodne dnesni znecisteni ovzdusi a planety zlehcovat, jen bych byl opatrny s tvrzenim "za za mych mladych let bylo slunce zelenejsi a trava jasnejsi"... nebo to bylo naopak? no kdo by si to pamatoval.

My máme v Antických mincích archaismy rádi😁
Díky za vysvětlení, já měl za to, že (dobře..) sulfidy jsou hlavně záležitostí znečištění ovzduší průmyslovými exhalacemi.
Jinak bych si ale s tím Římem dovolil malinko oponovat, pokud jde o smrad a čistotu, tak to se středověkem fakt srovnávat nemůžeš. Hygiena byla úplně někde jinde (na lepší úrovni než třeba v Londýně 19. století), funkční kanalizace a přívod čisté vody, městské lázně byly doslova za babku a chlévskou mrvu na rukou mohli mít snad venkované co do Říma přijeli (i římská chudina jaksi dostávala minimálně obilí zdarma). Samozřejmě situace v Subuře asi byla jiná než na Palatinu🙂 Jinak podnebí bylo teplé, takže se tam o 106 rozhodně netopilo. A většina říše byla ještě jižněji...

urcite verim tomu, ze na tom byl Rim o mnoho lepe a co se Evropy a stredoveku (a mnohdy novoveku) tyce, urcite to bylo o dost horsi. spis jsem si predstavoval chudinske ctvrti, co se tyce architektonicky vyspeleho centra mesta, bude to urcite jak pises. jinak netopili, ale v noci si nekteri urcite svitili a samozrejme ze i varili. asi ne vsichni, ale urcite lecos spalili taky. plus ruzne dilny (kovarny apod.). kazdopadne vyvolat smogovou situaci v Rime jako v Londyne zvladl asi jen Nero 😈

oliver napsal/a:

..
sulfidova patina, ..
je oproti chloridove..
mluvime-li o stribre...

napadla ma jedna vec,
u beznej Ag patiny, aky je pomer sulfidov a chloridov v povrchovej vrstve? =patine?
logika mi nepusti ze by to bolo bud jedno alebo druhe.

jsou ruzne pripady. ale podari se bezne identifikovat z nekovu pouze Cl (a tedy AgCl) a jindy S (bez Cl) a tedy Ag2S. Situaci spis komplikuji necistoty na bazi uhliku (at uz napr. v pripade Cu nejake uhlicitany) ci pak obecne organicke necistoty a velmi caste jsou i ruzne hlinitokremicitany (proste hlina). Velky je take obsah kysliku.

to by mohlo evokovat myslenku, ze by to slo pouzit k posouzeni pravosti patiny (jeji cistota). bohuzel to neni tak jednoduche. mam ale dojem, ze je beznejsi cista AgCl nez cista Ag2S.

jo a v posledni dobe se objevuje podezrele moc fosforu 😈 😈 😈

Zaujimava debata! No a uz tu bol spomenuty aj P, ako sa moze v patine vyskytnut aj fosfor? Zeby to mali na svedomi suodruzi z NDR?😃 Ale nie, to by ma naozaj zaujimalo, co sposobuje vyskyt fosforu?

fixinela😃😃😃