Paráda Neumann.A je to vysvetlené.Vieš,mňa to plietlo len preto,lebo som videl a mám len jednu takú pohľadnicu.Zdá sa,že to bolo rozšírenejšie na Slovensku.Možno je to náš patent.😃
Mne sa dokonca zdalo,že tam vidím 30 korún.Ale bude to nula.
To by malo byť rýchlejšie ako "búchanie" ručne?
Díky za objasnenie.
Chlapci ze z Plzně,možno budem potrebovať vašu pomoc.Sledujte mé další
aukce.😃
-s-

Obrázky:

Neumann - pekné a zaujímavé!

Včera mi prišlo.Neviem síce ako sa to dá (niečo si myslím),ale
ide to...
-s-

Obrázky:

Že se "filatelisticky" frankovalo i v dobách dřívějších, je patrné z celistvosti - pohlednice - odeslané v době Protektorátu Böhmen und Mähren v roce 1939.

Popis celistvosti je z připravovaného dalšího dílu "Monografie poštovní historie 1939-1945 Protektorat Böhmen und Mähren / Protektorát Čechy a Morava".

Obr. BM 000 147. Pohlednice (edice „České umění“, s malovaným motivem lidových krojů: „Na cestě z kostela“) zaslaná standardně v další přepravě do zahraničí v sobotu 16. prosince 1939 s místem určení Galati v Rumunsku.

Celkové výplatné činilo 1,20 K (snížený tarif pro tzv. „blízkou cizinu“, byl sjednán mezi československou a rumunskou poštovní správou s platností od 21. dubna 1922, zůstal v platnosti i po vzniku protektorátu, a to do neděle 30. června 1940, poté již platila sazba 1,50 K), uhrazeno dvěma známkami: ještě československou nominální hodnoty 20 h z výplatní emise „Střední státní znak“ (vydána v ČSR dne 10. dubna 1929, vzata z oběhu v pátek 1. prosince, platnost do pátku 15. prosince 1939), a protektorátní nominální hodnoty 1 K z výplatní emise „Krajinářské náměty“ (I. emise vydána v sobotu 29. července 1939, platnost do středy 31. března 1943). Celková souběžná platnost vylepených známek byla od 29. července do 15. prosince 1939, tedy 140 dní.

Při podání této celistvosti k poštovní přepravě došlo k naprosto unikátní situaci. Odesilatel na tuto pohlednici – jak vyplývá z datování sdělení – použil v poslední den platnosti (15. prosince 1939) ještě i československou poštovní známku. Poté ji vhodil do poštovní schránky, která byla vybírána v rámci obvodu poštovního úřadu „Brünn 12 – Brno 12“ (PU.1837), který se nalézal v brněnské čtvrti Královo Pole. Vzhledem k tomu, že již bylo po posledním výběru pošty, zásilka byla ze schránky vybrána při prvním výběru následující den – v sobotu. V souladu s platnými poštovními předpisy, které na takovou situaci výslovně pamatovaly, byla tato známka uznána za platnou.

Známka byla znehodnocena dvojjazyčným denním razítkem (typu A.11) s datem „16.XII.39“, s rozlišovacím označe-ním „f“ (katalogové označení PU.1837.RRS.06, bylo používáno v období od čtvrtka 14. prosince 1939 do středy 7. dubna, resp. do středy 31. března 1943) a hodinovým údajem „11“. Jak je zřejmé z katalogové části, na tento poštovní úřad byla dodána kompletní sada definitivních dvojjazyčných razítek (celkem osm kusů) přesně jeden den před ukončením platnosti československých (ev. česko-slovenských) poštovních známek. S přihlédnutím k této skutečnosti se poštovně-historická vzácnost dopisnice násobí.

Od podacího poštovního úřadu „Brünn 12 – Brno 12“ (PU.1837) byla dopisnice dopravena (společně s dalšími zásilkami) k poštovnímu úřadu „Brünn 2 – Brno 2“ (PU.1827), který byl umístěn na brněnském hlavním nádraží. Zároveň sloužil i jako vyměňovací poštovní úřad pro země jižní Evropy (průvozem přes Vídeň), tedy i pro Rumunsko.

Vzhledem k tomu, že adresátem pohlednice byl pracovník říšského konzulátu v Galati, byla po příchodu k poštovnímu úřadu „Galati 1“ opatřena otiskem příchozího poštovního razítka s datem 20. prosince 1939 (středa), a následně doručena.

Určitou historickou zajímavostí je fakt, že adresát – pan Lev Řezáč – je označen jako pracovník sekce Protektorátu Čechy a Morava na příslušném říšském konzulátu. Při podrobnějším průzkumu lze zjistit skutečnost, že v prosinci 1939 nazývaný říšský konzulát, je vlastně bývalá budova československého (resp. česko-slovenského) konzulátu, který byl původně zřízen na podporu hospodářských zájmů ČSR na dunajské vodní cestě právě v přímořské Galați (od 23. dubna 1921). Původně nájemní vztah k budově konzulátu (umístěného na adrese Strada Codreanu 7) byl v roce 1935 změněn její koupí Československou republikou za celkovou částku 2.200.000,00 lei. V roce následujícím byla provedena její rekonstrukce.

Obrázky:

Tak toto sa čte jak detektivka....super😉

Krása jak se dá dopátrat takových informací 😉 super !

Dnes Kanada bez razítka 😞

Obrázky:

Ani ja ho nemôžem nájsť...
-s-

Obrázky:

Filatelistické frankování je celosvětově oblíbené, znehodnocování známek se však postupem doby a techniky zpracování zásilek dostává někam jinam, jak ukazují následující dva příklady.

Obrázky:

Konečně zas razítka z US 😋

Obrázky: