Světlo

Tohle dnešní povídání bude věnovaný pouze a jenom světlu a typu osvětlení minerálu.Předem se omlouvám ale odborník znalý vlastností světla rozhodně nejsem a tak vám popíšujen to s čím se dá nasvětlit minerál a to s čím jsem zatím při focení minerálů pracoval.Zásadní problém s kterým se dřív nebo později setkáte je to, že neexistuje světlo "univerzální"a to, že vám vyšla nádherná fotografie jednoho minerálu neznamená že při použití stejného typu "světla"(lépe řečeno nasvícení) vám vyjde další. Chci tím říct , že světlo musíme měnit a že každý minerál vyžaduje jiné nasvícení! Při výběru světelného zdroje - (záměrně nepíšu lampička) musíme klást velký důraz na to jakou "barvu" má světlo, který z toho "leze"! Všimněte si, že klasická žárovka dává světlo spíše "teplejších barev" oproti tomu halogen dává barvu "bílou" - ale pozor né každý halogen má barvu světla "bílou". Pak jsou tu různé další typy osvětlení zářivkama počínaje a úspornými žárovkami konče.Vyzkoušel jsem žárovku, halogen, úspornou žárovku atd.atd.atd. a udělal množství pokusů ale mně osobně z toho všeho nejlépe vycházel halogen. Nejhůř dopadlo osvětlení "zářivkovým" typem světla.U tohoto typu světla jsem prostě nedokázal správně vyvážit bílou barvu a tak mě z toho vycházeli nepěkný věci.Proto se snažím vyhnout všemu co jen z dálky zavání zářivkou(trubice). Ale třeba má někdo dobrou zkušenost se zářivkou a proto i tenhle typ osvětlení zde zmiňuju.

Výběru světla věnujte velkou pozornost, protože správné světlo je naprostý základ všeho! Je lautr jedno čím budete fotit ale není jedno jak a čím budete svítit! Absolutním vrcholem jsou světlovodé kabely! Princip tohoto osvětlení je naprosto geniální a pro fotografování vzorků v rozumné velikosti je tenhle typ osvětlení fantastický. Trošku vysvětlím o co jde. Máte jeden zdroj světla např. halogen a od tohoto zdroje jsou vyvedeny světlovodé kabely - např. v počtu 3 ks (ale pochopitelně záleží na konstrukci) a tak vlastně máte k dispozici "světelného pavouka" u kterýho můžete hejbat kabelama jak chcete a velice přesně nasvítit vzorek z několika úhlů nebo např, jen vybrané části na vzorku a tím dáte fotografii fantastickou hloubku a můžete "vypíchnout" detail a ostatní ponořit do tmy. Osobně takové zařízení nevlastním ale měl jsem možnost si to vyzkoušet a musím říct, že výsledek byl doslova v dobrém smyslu šokující.Některé typy mikroskopů používají stejný princip(světlovodé kabely) k osvětlení pozorovaných vzorků.Ovšem cena takového zařízení je pro mne bohužel příliš vysoká než bych mohl uvažovat o jeho pořízení pro fotografování minerálů.Při fotografování když to velikost vzorku dovoluje používám pouze a výhradně jednu lampičku a to z důvodů abych dostal stíny a tím se malinko zdůraznila struktura a "hloubka" minerálu. Před lampičkou v dostatečný vzdálenosti mám umístěnnou čočku a kovovou kruhovou IRIS clonu aby se dal měnit "průměr" světelného toku a díky týhle konstrukci se dá nasvítit jeden krystalek na fotopoli cca 10mm a tak ho vlastně na fotografii "vypíchnout". V případě , že potřebuju nasvítit vzorek plošně tak používám odraz od bílého papíru.

Výborná věc pro fotografování minerálů v plošném jasně rozptýleném světle je "světelný tunel". Jde to vyrobit doma na koleně a stačí k tomu bílý průsvitný papír který svineme a do vzniklého válce umístíme vzorek. Stačí lampičku(nebo dvě lampičky) umístit v dostatečné vzdálenosti před papírový válec se vzorkem. Dostaneme jasně rozptýlené světlo a vzorek budeme mít osvětlen kompletně ze všech stran. Při tomto typu osvětlení ale pamatujte na to že pracujete s papírem a halogenem tak je potřeba na to myslet a umístit lampy tak daleko aby nedošlo k vznícení papíru. Úplně stejnou službu nám udělá skleněný válec z matného skla(u sklenáře uříznutá pětilitrovka - nechat zabrousit hranu a přejet pískovačkou aby byly stěny matný). Fantazii se meze nekladou ale počítejte s tím že když bude válec ze skla nebo plexiskla tak jste limitování velikostí vzorků. Já používám obyčejnej bílej papír A3 nebo A4 podle toho jak velkej je vzorek. Když z důvodů kompozice obrazu potřebujeme fotit šikmo na vzorek tak když mám lampy z boku tak stačí mít jen polovinu "válce" - takže mě pak papír tvoří jen oblouk okolo vzorečku a můžu fotit zepředu, šikmo shora atd. V zásadě ale nezapomeňte , že je potřeba svítit jenom na "válec" a né do prostoru a tak když budeme fotit šikmo na vzoreček kolem kterýho máme bílej papír tak nám to světlo od lampiček musí směřovat na vzorek a né směrem k objektivu. Čili světlo jenom na vzorek - jestliže jde světlo od lampiček i směrem k foťáku tak je nutný to něčím zaclonit.

Další typ světla , kteří někteří fotografové minerálů používají je diodový "věnec" - z malejch diod mají vytvořený takový malý kruhový "lustr" okolo vzorečku (čili trošku vzdáleně princip kruhového makroblesku) a díky ovládání diod mají podobný výsledek jako přes světlovodé kabely.Ale osobně jsem s tím nepracoval a tak o tom víc nevím.

Víťa

Ať si každý myslí co chce ale já zastávám názor, že Česko je achátovou velmocí! Je jasný že množstvím a velikostí nemůžem konkurovat Brazílii, Argentině, Mexiku nebo Maroku ale pokud jde o kresbu tak naše acháty prostě patří na špici "světovejch achátovejch žebříčků"! Jedinej problém je, že o našich achátech se ve světě ví málo a málokdo je fotí. Jediný co je tak nějak známý i v zahraničí jsou "blesky" z Halže ale to je asi tak všechno. Je škoda, že se víc sběratelů achátů nevěnuje jejich focení. Dokonce jsem se setkal s názorem, že sběratel achátů je něco "míň" a achát je považován některými za "leštěnej kýč" s kterým se nemá cenu zabejvat. Nuže dobrá - každý má právo na názor ale za sebe říkám, že achátům fandím a líbí se mi.

Prošlo mi rukama skutečně relativně velký množství různejch minerálů a každý minerál potřebuje individuální přístup při focení kvůli světlu, kvůli barvě, tvaru atd. a stojí to čas ale neumíte si představit co času jsem strávil nad tím jak udělat hezkou fotku achátu a vypíchnout z něj detail, na kterým je teprve vidět co ta příroda umí. Českej achát je pro mě klenot kterej oceníte teprve při podrobném studiu pod lupou nebo mikroskopem. Otevře se naprosto fantastickej svět barev a tvarů. Je to zvláštní ale při detailním pozorování zjistíte, že Mexiko, Argentina, Brazílie a Maroko má sice atraktivní kresby jako celek ale ty detaily jsou všechny více méně furt stejný. U českýho achátu je obrovska tvarová různost kresby, která se i několikrát mění na pouhém 1cm2. Fakt to chce prohlídnout si ten achát detailně a objevíte množství neskutečnejch tvarovejch a barevnejch kombinací.

V návaznosti na předešlý povídání o focení malých fotopolí(Fotografování - část5 )teprve s nástupem softwaru umožňující práci s jednotlivými ostrými vrstvami je možné ponořit se do chalcedonu a ukázat tak ten bizarní svět barev a tvarů, kterej není normálně prostým zrakem vidět. Když jsem poprvé použil metodu hladinového ostření na detail achátu a viděl jsem výslednou složenou fotografii tak mě skutečně napadlo , že už nebudu nikdy fotit nic jinýho než detaily achátů.Byl jsem naprosto fascinován co se všechno skrývá na malinké centimetrové ploše českého achátu. Ovšem nejsou to jen detaily, které stojí za to vyfotit ale i kámen jako celek, pakliže je to pěkný kousek tak stojí za to ho "prásknout" v celé jeho kráse. Začneme tím snažším - focením celku.

Osobně fotím acháty nejraději s bleskem, protože světlo blesku je natolik intenzivní, že z části pronikne skrz vrstvu chalcedonu a částečně osvítí i vnitřek kamene a kámen a jeho kresba dostane hloubku. Barva pozadí by měla být zvolena tak aby zbytečně "netloukla" barvy a kresbu achátu - přikláním se k černé nebo k odstínům šedé až tmavě šedé bravy. Ale klidně můžeme i fotit achát v ruce - je to více méně jedno ale když už budeme držet achát v ruce tak bysme měli pamatovat na to, že není dobré mít barevně roztříštěné pozadí(černá skříň v kombinaci se žlutou stěnou a k tomu navrch např. zelenej koberec atd.).

Rychlá a efektivní metoda jak v relativně krátkém časovém úseku nafotit větší počet achátů je focení achátů na černém průhledném skle! Co teda bude potřeba? Černé(silně kouřové) sklo a černý nebo tmavě šedý matný(né lesklý)papír. Velikost skla limituje velikost achátů který takhle můžeme fotit. Já mám černé průhledné sklo o rozměru cca 50x40cm a kartonovej tmavě šedej papír z papírnictví o formátu A3.Postup je takový, že na zem položím šedý papír a na tento papír položím černé sklo. To sklo když je černé ale průhledné(silně kouřové)má tu funkci, že světlo z blesku projde sklem ale od šedého papíru se už neodrazí zpět a celá plocha bude mít výraznou černou barvu. Fotit musíme pochopitelně tak aby světlo z blesku šlo směrem ke sklu pod šikmým úhlem a achát na skle musíme natočit tak aby jeho leštěná plocha nesmí být kolmo na osu objektivu ! Takže ho malinko natočíme tak aby se světlo neodrazilo od vyleštěné plochy zpět do objektivu. Je to velice jednoduché rychlé a efektní - chce si to jen malinko vyhrát se správným natočením kamene resp.leštenou plochou tak aby nebyly nežádoucí světelné reflexy. Dostanete bezvadně exponovaný a barevně vyvážený achát na sytě černém pozadí. Foťáček máme v plně automatickém režimu a spolehneme se i na autofokus a na přednastavené režimy viz. např. makro.V době digitálů kdy vás zmáčknutí nic nestojí je lepší udělat těch expozic např. pět abyste si pak mohli vybrat tu nejvíc zdařilou. Při manipulaci s kamenem ale musíte dávat pozor aby se sklo nepoškrábalo, protože každý škrábanec na skle bude vidět. Škrábancům se ale dřív nebo později stejně nevyhnete ale je lepší opravdu pracovat opatrně aby sklo vydrželo v bezvadném stavu pokud možno co nejdéle. Ale takový kus skla stojí u sklenáře pár korun a tak prostě když už je poškrábaný no tak holt pořídíte nový. Pozor také na prach a na otisky od prstů - prostě sklo musí být bezvadně vyleštěné bez mastných skvrn a prachu.

Další možnost jak vyfotit achát je použití halogenu, resp.halogenová(jedna!) lampička. Lampičku umístíme tak aby "světlo" svíralo s achátem resp. s leštěnou částí ostrý úhel. Je to proto, že některé vrstvy achátu světlo nepropustí a mezi jednotlivými vrstvami vznikne stín a leštěná plocha dostane hloubku a bude vypadat "plasticky". Tady ale budeme fotit ze stativu z větší vzdálenosti a pokud možno všude okolo budeme mít tmu - pouze jedno světlo z lampičky. Je to proto aby se nám nezrcadlil na leštěné ploše např. lustr.Ze stejného důvodu budeme i fotit z větší vzdálenosti(dle velikosti kamene) s použitím zoomu nebo objektivu s delším ohniskem. Protože budeme pracovat s celkem dlouhým expozičním časem je nutné mít foťák fixován na stativu a pro vlastní expozici použít samospoušť. To znamená že při tomhle způsobu ale musíme perfektně vyvážit bílou barvu(white balance) a režim měření expozice necháme na poměrovém. Ono toho světla zase tolik není a při použití bodového měření expozice bysme měli kámen tmavý. Když budeme pracovat ve tmě jenom s jedním světlem tak si to automatická expozice spočítá dobře i při použití poměrového měření a navrch nám kámen resp. fotografovaná plocha bude stejně zabírat většinu a tak není důvod k použití bodového měření expozice. No a pakliže jsme už nějakou tu fotku achátu udělali tak se můžeme pustit na ty detaily.

Focení detailů achátů a postup je naprosto stejný tak jak je popsán v povídání(Fotografování - část5) a tak taky ty detaily fotím. Co se týká světla tak ale žádnej světelnej tunel žadný jemný a změkčený a rozptýlený světlo - pěkně natvrdo halogenová 25w lampa pod ostrým úhlem vůči leštěné ploše achátu. Tady si ale vystačíme s max.třema po sobě jdoucíma expozicema resp. třema hladinama(vrstvama) ostrosti. To úplně stačí na zaznamenání detailů které jdou od povrchu leštěné plochy do vnitř. Když bysme udělali expozic víc a chtěli se "ponořit" ještě hloub do achátu tak ta vrstva chlacedonu nám způsobí velkou neostrost a fotka nebude ostrá jako celek.akže opakuji maximalně tak ty tři expozice a ultra jemné přeostření jednotlivých hladin! Čím je vrstva chalcedonu průhlednější, tím lepší dostaneme po složení výsledný obraz s detaily. Takže do značné míry záleží i na kvalitě achátu a pozor - i na tom jak kvalitně je kámen vyleštěn. Ta fotografovaná plocha musí být vyleštěna do zrcadlového lesku a bez škrábanců. To že kámen očima vidíme jako dokonale vyleštěný ještě neznamená, že při velkém zvětšení tam nebudou "vlasové" škrábance. Příprava achátů na focení detailů je náročnější než vlastní focení protože zdánlivě perfektně vyleštený kus může skrývat při mnohonásobném zvětšení množství vad v leštěné ploše. Každá prasklinka každá porucha v leštěné ploše, okem na hranici viditelnosti bude na makrofotografii vidět.

Někdy se ale dá efektně pracovat i s takovým kamenem a ty praskliny mohou bejt naopak ustřední motiv fotografie, protože právě prasklina pakliže je přírodní vede i zpravidla k ostré barevné poruše. Můžeme zde najít fantasticky ostré přechody barev můžem využít i jiný lom světla na těchto defektech. Achát nám dává opravdu širokou možnost jak využít naše tvůrčí schopnosti a je to ideální kámen pro různé fotografické experimenty.

Na závěr otázka s kterou se dřív nebo později setkáte v souvislosti s fotografiemi achátů !Jaký přínos k poznání má fotografie achátů ? Jaký přínos to má pro mineralogii jako takovou ?No tak tady říkám za sebe - ŽÁDNOU - ale líbí se mi to ! Pokládám tyhle otázky za stejně tak pitomý jako proč fotit minerály vůbec ?!

Proč fotit furt dokola křemeny a ostatní minerály?

Za tu dobu co fotím, po těch všech rubelitech a akvamarínech a dalších a dalších minerálech, s kterejma jsem měl možnost pracovat na tomto místě říkám českej achát je pro mě KRÁL !

Víťa

Teď jsem přidal pár povídání o fotografování minerálů ...ale berte to prosím s rezervou, protože to je psaný před x-lety. Ale obecně stále platí to, že na fotografování minerálů není potřebná high-technology ale je to skutečně jen o tréninku a o ničem jiným!!!!!!
Snad se vám to bude číst dobře....je to psáno hovorým jazykem.😉

Je potřeba si uvědomit, že pro např. identifikaci minerálů je potřeba elementárně dobrá fotka. Z rozmazaný a nezaostřený fotky nikdo nic nepozná.

Víťa