Človeče, na kerú mater si kupoval taký šrot? Minca vyzerá byť pravá, ale po všetkých tých opravách je to už vlastne "nová varianta"😃 Kukni na kolopis Av "FER"DINAND, Rv "ARCH"IDVX, "MAR", "TY" - to tam už ani nehľadaj, niekde sa to v múzeu stratilo😃, letopočet "1656"...
Úplne zničená minca 😞

K tomu odlupovaniu povrchovej vrstvičky kovu by sa vedel odbornejšie vyjadriť Oliver pokiaľ sem náhodou zablúdi.😉 Ale pri toliaroch sa to stávalo. Preto sa v plochách leštili, aby sa tie vypadané nerovnosti odstránili.

Nikdo mi nic neposlal, ale uz mam dva- ruzne varianty tak bych ho asi nechtel.Pokud by nebyl v RL

tak uz jsem sem zabloudil, resp. byl nasmerovan🙂

tuto minci bych jednou rad take mel ve sbirce, ale i kdyz nehledam vylozene spickovy kus, ani zvlastni rocnik, tak jsem si zatim nevybral. mimo jine i proto, ze jsem mel nekolikrat dojem, ze je to "leve". nebudu ale posuzovat, jak moc je to podezrele, protoze to zas tak nakoukane nemam a v tomto stavu bych vic hadal, nez vedel. takze jak moc je podezrele, ze treba chybi nebo neni dobre videt K z KB, nedokazu posoudit.

pokud to posoudim ciste materialove, priklanel bych se k tomu, ze to byla puvodne mince zasazena pomerne hluboce chloridovou korozi. nasledne ji nekdo velmi necitlive vycistil "na kost", coz nasledne vedlo k neprilis stastne snaze to nejak zahladit, takze nektere markanty typicke pro tu korozi se lehce ztraceji. myslim, ze zapravovani dirky byla paralelni snaha o vylepseni mince a s jejim vzhledem mnoho spolecneho nema.

nutne to co vidime tedy nemusi byt znakem nejakeho falsovani, je to jev, ktery se ukazuje na vsech minci z pomerne kvalitniho kovu (resp. spravneji receno tyka se to obecne minci, ktere maji na povrchu vysocejakostni stribro a nemaji k dispozici zadnou med k tomu, aby korodovala prednostne) vystavenych koroznimu prostredi. takove stribro je nachylne k chloridove korozi a jeji pusobeni je nevratne a velmi casto to minci opravdu brutalne znehodnoti. bohuzel. cistit se to da, nekdy to je jen lehce povrchove a ocima viditelnych defektu neni tolik, ale vysledek nelze dopredu s jistotou odhadnout. zde po vycisteni to hrozne bylo, to bez debat, ale ne strasne. horsi byly ty nasledujici kroky, ktere to ohladily apod. nakup mince zasazene takovu korozi doporucuji kazdemu si spise odpustit. necistit znamena vlastnit minci s nevzhlednymi kusy koroze, navic u mnohych se ta koroze postupne prozira hloubeji a hloubeji (rok dva roli nehraje, ale kdyz to lezi ve sbirce treba uz 20-30 let neosetrene, rozdil to byt muze viditelny). riziko je zkratka velke a cenovy propad dost vysoky. zklamani obvykle take.

Dovolim si vyjimecne nesouhlasit - vzhledem ke stope po spone v RV a barve mince byla resp. je zlacena. Proto ta podivna barva a loupani se / oter povrchove vrstvy kovu.

Vasiliji souhlasím velmi pravděpodobné...
Chemické i fyzikální vlastnosti zlacení, mohli mít dopad na stav mince.. Po čase se zlacení vlivem nošení a x dalších možných okolností postupně ztratilo a zůstala pouze takto zohavená mince..

Staženo :
Zlacení kovových předmětů
Nejstarší technika zlacení kovů je zlacení v ohni: předmět se natře zlatým amalgámem (roztokem zlata ve rtuti), pak se nad ohněm vypálí a vzniklá vrstvička zlata vyleští hladítkem. V ohni se zlatily například bohoslužebné nádoby, kalichy, pateny a podobně. Různými přísadami lze dosáhnout různých barev zlata. Zlatá vrstvička na podkladu dokonale drží, manipulace se rtutí je však zdraví škodlivá a proto se tento postup v současnosti nepoužívá.

Jiný starší způsob je zlacení plátováním (doublé): na silný mosazný nebo tombakový plech se navaří tenčí zlatý plech a vzniklý sendvič se pak válcuje na potřebnou tloušťku. Z takto vzniklého materiálu se pak vyráběly šperky, kterým se někdy také říká doublé. Vrstvička zlata na podkladu dokonale drží a je obvykle silnější než při následujícím postupu. Používá se dnes ještě na hodinková pouzdra.

Dnes nejběžnější technikou je galvanické zlacení, při němž se zlacený předmět zavěsí jako katoda do zlaticí lázně (obvykle obsahující kyanid zlatitý) a průchodem proudu se na něm usazuje vrstvička ryzího zlata. Předměty z železných kovů se často napřed poměďují, někdy ještě niklují a podobně, aby se dosáhlo správné barvy. Vrstvička zlata může být téměř libovolně slabá, proto je i zlacení méně odolné než předchozí postupy.

Zcela moderní technikou je zlacení napařováním ve vakuu: v nádrži s vyčerpaným vzduchem se elektricky odpaří zlato, které se usazuje na chladných površích. Tím lze dosáhnout extrémně tenké vrstvy na libovolném podkladu, proto se používá například v mikroskopii na zvýraznění preparátu, ale i pro zdobení módních doplňků a podobně.

no nad tim jsem tedy opravdu nepremyslel. cekal jsem, ze jsou spis ujete barvy (a ze by bylo pripadne zlaceni zmineno - tedy ono bylo zmineno pokoveni, ale tu zminku jsem povazoval za uvahu o pokoveni obecneho kovu stribrem), ale pravda je, ze na tech fotkach hrany asi zbytky zlata patrne opravdu jsou. pokud je tedy na povrchu zlato, pak to nebude potreba vysvetlovat pres korozi 😈

Chcel by som sa Vám poďakovať za vaše rady a postrehy🙂 ....poučil som sa pre mňa novými vedomosťami
Ď 😉

Ozivime zajimave bizarnim portretem na Augsburskem dukatu

Obrázky:

To je originál? Čo na to Barbar?🙂
Ten portrét je nezvládnutý, proporcionálne nesedí a krk je širší než hlava. Ferdinand má síce dva druhy vlasov a predsa je plešatý. Tvár je akoby prilepená maska k inému pôvodnému poprsiu. Nebol vydaný rovnaký dukát Ferdinanda II.?
To je hnus velebnosti. Jdu blejt. 😃

Fidzi koukni sem😉

https://youtu.be/fQC3ThOzJEw