ta orlice je provedením velmi podobná orlici na některých slezských kvartnících a také mincích Lokýtka

• což by teritoriálně i časově bylo blízké

Vezmu to vylučovací metodou:

Haléř města Lemberk (14. – 15. století)
Mincovna v Lemberku nepochybně existovala. Na přelomu 13. a 14. století z ní vycházely kvartníky. První zmínka o možné městské minci je z roku 1327, kdy Jindřich I. Javorský udělil městu právo ražby. V roce 1349 bylo toto mincovní právo potvrzeno Bolkem II. Svídnickým. O Lemberku se ještě hovoří v listinách z let 1361, 1371 a 1381 o pronájmu mincovního práva na 10 let – ovšem už s dalšími třinácti městy. Je tedy pravděpodobné, že ražba probíhala pouze ve Svídnici a ostatní města na ni byla zainteresována pouze podíly ze zisku,
Kvartníkové období končí někdy mezi lety 1320/25. Poté jsou v některých případech opět nahrazeny brakteáty, jak se to stalo v případě Svídnice. Pokud se v Lemberku v této době mincovalo, šlo nepochybně o brakteátové ražby. Mincovna zanikla nejpozději roku 1392, kdy javorsko – svídnické knížectví připadlo definitivně jako odúmrť České koruně.
Lev v erbu města Lemberk byl původně jednoocasý, dvouocasý lev se ve znaku města objevil až v roce 1498 na základě privilegia Vladislava II. Jagellonského. Je dosti nepravděpodobné, že by se před tímto datem objevil na minci český lev v této podobě.
Ražba českého lva by se mohla na svídnicko – javorské ražbě objevit ještě roku 1353, kdy se Karel IV. oženil s Annou Svídnickou. Jednalo by se tak o ražbu pamětní. Nicméně se domnívám, že i tuto možnost můžeme vyloučit. Průměrem ani vahou tato mince nezapadá do slezského měnového systému poloviny 14. století.

Slezská ražba kvartníkového období (po roce 1306)
Čeští králové v této době Slezsko neovládali. První území Slezska patřící bezprostředně České koruně získal až ve 30. letech 14. století Jan Lucemburský, který Hlohovu roku 1340 udělil právo ražby mincí. Jednalo se o první mincovní privilegium ve Slezsku vydané českým králem.
Dalším vydavatelem, který by mohl na svých ražbách použít českého lva, byl Boleslav III. Lehnický, manžel Markéty, dcery českého krále Václava II. Díky tomuto sňatku vznesl nárok na polský trůn a sám sebe označoval jako heres Regni. Pro podepření nároku se na jeho mincích ražených v Lehnici objevuje královská koruna (viz obr. 1. a 2.), není vyloučeno, že by se na nich – díky příbuzenství s Přemyslovci mohl objevit i český lev.
Některým slezským parvům by odpovídal průměr i váha. Mezi těmito ražbami jsou však velké váhové rozdíly.

Česko – polská ražba Václava II. a Václava III. (1300 – 1306)
Mince typu lev/orlice bývají také připisovány Václavu II. a mincovně v Krakově. Jiný typ byl ražen v Sandoměři. Tato mince se jim vzdáleně podobá, ztvárnění lva je však odlišné. Rovněž váha a průměr těchto polských denárů je menší. Průměr bývá kolem 12mm, váha pod 0,3 gramu
Opět tato mince tedy nezapadá do daného měnového systému.

Shrnutí:
1. Ražbu haléře města Lemberk lze vyloučit
2. Česko - polskou ražbu raženou v některé z polských mincoven lze vyloučit, pokud se nejedná o násobek základního nominálu
3. Ražbu Boleslava III. lze s určitými výhradami připustit.

Samozřejmě že můžu být úplně vedle jak ta jedle. Možná má pravdu Oliver a původ této mince můžeme hledat v České Falci, těsně po roce 1353. Uplně vyloučit nelze ani vznik této mince v Lužici připojené k České koruně také Janem Lucemburským. Váhově by také odpovídala různým fenikům německých měnových systémů.

Obrázky:

Nikdo nic? Očekávám diskuzi, podněty, náměty, kritiku😃

Česká Falc sice není špatný nápad z hlediska ikonografického, ale myslím, že ji lze také vyloučit. Typ lev/orlice tam sice byl, ale srovnávat je bohužel jako vždy třeba podle fotek, které jsou těžko dostupné. Zde jedna orlice na Nechanický 15. Lvi na nich mají různou ražbu, ale žádná se ani neblíží výše uvedenému. Především ale feniky würzburského rázu po r.1356 jsou zásadně opisové, to byla i určitá konvence. Takže Česká Falc asi ne.

Obrázky:

Takže v tom případě skutečně zbývá jen Lužice nebo Slezsko.

Pak ten Boleslav III. Lehnický. Historické souvislosti jsou sice zajímavé, ale použití českého lva nijak nevysvětlují. U obou vyobrazených typů aspoň podle pérovek moc podobnost s mincí orlice/lev nevidím. Druhá, to je jasně ražba kvartníkového charakteru, tam vůbec, první spíš taky, chtělo by to opět fotku.
Naopak Lužice by stála za úvahu, vůbec charakter té mince je spíš někam na severozápad.
Ale vůbec bych nevylučoval ani polskou provenienci, především hrubý perlovec je zcela typický. Nejsou k dispozici fotky těch polských denárů lev/orlice z krakovské mincovny ? To by mě zajímalo.
Určitě stojí za srovnání denáry z doby Václava II. z nálezu z Pincowa, WN 1971, koruna/lev vpravo, charakter lva sedí a hmotnost je okolo 0,4g. Fotky jsem tu už tuším dával.

Ano, vím že co se týče Boleslava jde o dedukci postavenou na vodě. Ale ten lev je strašně "zpotvořený". Ten hrubý perlovec by odpovídal. Takže možná jde opravdu o nějaký "dvoudenár"?!😕

První dva jsou krakovské, poslední sandoměřský.
Krakov jsem zatím s metrologií měl jen jeden 12,2mm, váha 0,23g

Sandoměřské jsou těžší vím o dvou kusech s váhou 0,35g (tento) a o něco hůře zachovalý s vahou 0,28g

Obrázky:

Aha, tak to si musíme sladit noty. Předesílám, že v této oblasti nesledují vývoj poznání nijak systematicky. Denáry z Pincowa jsou ty, které máš jako Sandoměř, tedy další 3ks o hmotnosti 0,406g, 0,401g a 0,394g. V nálezu byly s osmi českými parvy Václava II. a Kiersnowski je tehdy kladl do Krakowa na počátek Lokietkovy vlády.
Jako Sandoměř mám naopak zapsané mince s půleným lvem a orlicí.

Obrázky:

Aby to bylo "jednodušší" - kam zapadají tyto peníze lev / orlice, se zcela jinou orlicí ?
http://aukro.cz/slezsko-haler-lwowek-r5-i4090961935.html
http://aukro.cz/mince-1-i4115570021.html

nejdříve poslední dotaz od JV 64

mám určeno takto:
haléř Půty z Častolovic (1429–1453) pro knížectví Münsterberg (Radoměrský IV./2)
tvar lva podle mě dobře odpovídá Půtovým haléřům