dobrý článek,ale pořád mě nejde do hlavy,proč Šafář ty zhořelecké peníze nazývá haléři,když mají hmotnost nad 0,3g.myslím,že v tom měl menší hokej.

mozna prave nema. dulezitejsi nez hmotnost je obsah draheho kovu. mozna tomu priklada (a pokud tomu tak je, tak si myslim, ze pravem) vetsi vyznam?

To sice dává logiku, ale musí se to projevit na nižší ryzosti a co jsem tak viděl tyto penizy/haléře, tak naopak byly vesměs v lepším stavu než většina lehkých haléřů.

to nevim - takova data nemam k dispozici a nesrovnaval jsem to. dobry vzhled je sice relativne spolehlivy ukazatel, ale obcas cloveka muze vypect. asi by to chtelo nejakou studii😃

Jen pro doplnění jak o zhořeleckých mincích píše J.Sejbal v Základech peněžního vývoje v r.1997. Používá názvy nominálů peníz - haléř, což odpovídá i jeho terminologii pro moravské mince z konce 14. (Jošt) a 15.století (různé jednostranné ražby s orlicí). Otázkou pro mě pořád zůstává, nakolik toto názvosloví odpovídá dobové terminologii, pro tuto dobu je přece řada písemných pramenů.
Zajímavé je, že Sejbal u zhořeleckých haléřů uvádí hmotnostní rozmezí jen 0,13g - 0,14g, zatímco Šafář píše horní hranici 0,226g.
To je ale celkem jedno, určitě se tyto nominály měly lišit i hmotností i průměrem, peníz těžší, větší, haléř menší lehčí, aby se daly v oběhu lépe rozlišit. Jak se dařilo dodržovat předepsané parametry při výrobě to už je jiná otázka. K obojímu i k jakosti je navíc třeba brát v potaz, že 15.století je ve střední Evropě inflačním obdobím, kdy dochází k masovém zlehčování drobné mince, takže je otázka, zda platily jednotné parametry zrovna u Zhořelce po celou dobu ražby. I když k nim třeba je jen jediné (Zikmundovou) privilegium, které asi také nějaké parametry přikazuje (nevím, nemám nastudované).
Ještě k terminologii peníz - haléř pro 14. a 15.století. K tomu snad musí být spousta odborných statí ? Píše o tom nověji něco třeba Hána ve svých pracech ?
Beru jako ustálenou terminologii peníz (se lvem) + haléř (s korunou) pro Čechy. Uhry mají svoje denár - obol, ve vztahu k Lužici může být důležité nejen Slezsko ale i Míšeňsko, mince se určitě přizpůsobovala okolí. Zhořelecká privilegia ale pocházela od českých králů (i když Zikmundovo a vlastně i Karlovo bylo císařské) a Lužice snad (snad se hrubě nemýlím a nechce se mě to teď ověřovat) patřila v 15.stol. ke Koruně české, tak se asi i mince měla jako vzoru přizpůsobovat české soustavě. Z tohoto pohledu mám za to, že i některé Šafářovy formulace k heraldice nejsou nejvýstižnější.
Moc toho o této době ale nevím, teď jsem se teprve při čtení Sejbalova textu dozvěděl, že mince s českým lvem razilo i nějaké dolnolužické město Lukow.

Obrázky:

napsal/a:
Zajímavé je, že Sejbal u zhořeleckých haléřů uvádí hmotnostní rozmezí jen 0,13g - 0,14g, zatímco Šafář píše horní hranici 0,226g.
To je ale celkem jedno, určitě se tyto nominály měly lišit i hmotností i průměrem, peníz těžší, větší, haléř menší lehčí, aby se daly v oběhu lépe rozlišit. Jak se dařilo dodržovat předepsané parametry při výrobě to už je jiná otázka. K obojímu i k jakosti je navíc třeba brát v potaz, že 15.století je ve střední Evropě inflačním obdobím, kdy dochází k masovém zlehčování drobné mince, takže je otázka, zda platily jednotné parametry zrovna u Zhořelce po celou dobu ražby

Kolisavá váha mince môže byť ovplynená faktom, že tieto mince sa používali ako platidlo pre vyplácanie drobných rolníkov,remeselníkov , žoldnierov čiže žiadna veľká revolta sa nemohla očakávať od príjemcov.

No vzhledem k tomu, že ty mince byly raženy v 15. stol., což byla u nás velmi bouřlivá doba husitských válek, které spustili především chudší vrsty obyvatelstva, se s tímto nedá souhlasit. Navíc devalvace měny byla v té době obrovská, viz třeba rakouské šiderlinky. Obchodníci i další lidé v té době stahovali veškeré kvalitní stříbrné oběživo a tezaurovali ho. Naopak nekvalitní mince nikdo nechtěl brát, dokonce se i pro výstrahu přibíjely na pranýř.

přesně tak viděl sem už mnoho různých drobáků z tohoto období,které byli záměrně přehlé což sloužilo jako primitivní zkouška jestli nejsou postříbřené.

Najlepšie sa klame na váhe a ryzosti mince , ale stále najchudobnejších ludí.
Problém s ryzosťou a váhov nebol pri toliaroch ,dukátoch tam by bol rychlejší represívny postih .

Nakoniec ten nešvár bol ešte aj v šestnáctom storočí.

Nemusím mať pravdu , ale celkom pravdepodobná hypotéza.😉

no tento nešvar byl ještě v 17.století(1619-1623),který vyústil v kaládu.a tam se jednalo o všechny stříbrné nominály včetně tolarů😈
postihlo to tehdy miliony lidí bohaté i chudé včetně císaře a viníkům se nic nestalo😈 😈 😈