Moderátoři: pavelgregor, oliver, jacx, smith
zajimave, kdysi jsem to nekde vysvetloval a byl jsi u toho...
platnost na 3 cifry neni problem (dokonce i na 4) u jednotlivych kusu (obecne uz samozrejme velky smysl nema)
staci k tomu stredoskolska matematika, archimeduv zakon a neverit vsemu, co se pise v moudrych knihach...
Ale já se neptám, jak zjistit z hmotnosti a objemu ryzost, já se ptám, jakým způsobem jde zjistit hmotnost mince vyražené před 600 lety v okamžiku vyražení.
Pokud jde jen o výsledek pokusů, které mají nasimulovat oxidaci v průběhu několika století, tak nevím, nakolik můžou být vypovídající.
zbytecne si vsimas neceho (byt z vedeckeho hlediska spravne), co nebylo tematem diskuse a co v tabulce sice je, ale v textu prace nikoliv (tj. vypocty byly provadeny presne, to ano, ale v textu je uvedeno, ze se jedna o aproximativni pristup). nechci ale byt nezdvorily a budu na to reagovat tim, ze posilam odkaz na onu studii. az si to prectes, klidne se ptej dal, byt dnesni den jsi se zrejme nejlepe nevyspal 🙂
to ne, jen mi prijdes takovy rozmrzely po ranu 🙂 🙂 🙂
jinak pokud by byl zajem, toto tema by mohlo byt soucasti "prednasky" v KH. ale to zalezi na ostatnich, zda se jim to vubec chce poslouchat
oliver: zajímavá práce, teď už je mi to jasné.. ono bylo celkem očekávatelné, že mince bude porézní, když se čistila citrónkou. A jistě chápeš, že s každým z uvedených předpokladů pro správné určení původní ryzosti se dá polemizovat, takže jistě to potvrzuje tendenci paradoxního zvyšování ryzosti vlivem prostředí, ale byl bych opatrný s hodnocením různých publikací s měřením ryzosti, pokud není jasné, jaké metody byly použity. Například různým publikovaným měřením ryzosti antických mincí bych celkem věřil, protože vím, že jednak některé zkoušky byly destruktivní a jednak si nemyslím, že byly mince před zkouškami chemicky čištěny.
Každopádně jedna věc mě hodně překvapilo a to rozptyl váhy mincí, nevěřil bych tomu, že je možné, aby byly odchylky nejtěžších kusů od průměru daleko větší než nejlehčích. Většinou je to přesně naopak. Ale zjevně ano🙂
dik, zes na to kouknul. ano, je to aproximativni pristup, ktery dovoli bud priblizne odhadnout hodnotu a nebo alespon uvest nejake rozmezi puvodni ryzosti (ono to sice nevypada tak hezky, jako konkretni hodnota, ale aspon to neni lez)
pouze par pripominek. stejne mince, stejne znicene, jsou i z nalezu. necistene. stejny pripad. naprosto. ta citronka tomu v tomto dala co proto, ale v podstate (paradoxne) to mozna vycistila tak, ze to slo urcit docela presne (detaily vysvetlim prip. pozdeji)
nejvetsi vytka tem publikacim prave spociva v tom neuvedeni, jakou metodou bylo ucineno. to by melo byt udelano vzdy.
u kvalitnich antickych razeb ze zlata, stribra s vysokou ryzosti nebo elektronu to casto zpochybnovat opravdu smysl nema, protoze i kdyby se ukazalo, ze nebylo postupovano pri interpretaci analyz ci jejich provadeni korektne, rozdil bude jen par procent a z toho se nikdo nezblazni a kazdy nad tim mavne rukou.
u minci, kde se obsah stribra snizoval uz dost (jinymi slovy tam, kde uz neslo podle tehdejsiho vnimani o ryzi stribro), hraje zasadni roli ulozeni mince (a pripadne - bohuzel dost bezne - hovadske amaterske cisteni). bohuzel se vazne zapomina (i mezi odborniky) na to, ze med muze vykorodovat a pritom to neni normalne patrne, mince vypada UPLNE V POHODE a ZADNOU chemickou analyzou to nelze zjistit, ze je tam te medi mene. lze to zjisti neprimo tou hydrostatikou (ovsem nekdy a ovsem za zjednodusujicich podminek) a pak pomoci SEM (elektronove rastrovaci mikroskopie) - nejlepe prave destruktivne. nicmene tim, ze se provede destruktivni zkouska, se puvodni ryzost nezjisti. to je, bohuzel zakoreneny, mytus. a to je vec, kterou si obhajim treba i pred nejvyssi kapacitou z oboru numismatiky vsech dob. tak sem si tim jisty (ostatne neni to jen "muj" zaver). na podobnou vec upozornoval nekde Castelin. A moc dobre vedel, proc to rikal. a to je asi vse, co bych k tomu ted rekl.
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.