U těch SPECIMEN + otvory bych se odkázal na ten film, co sem dával ZetPe. Prostě v první fázi se vytřídily bankovky (hvízd, hvízd) a pak ty z jedné hromady jely pod "brutální děrovačku". Ty šly za normálních okolností do pece, ale některé balíčky se asi dostaly jinam. Ty před prodejem sběratelům evidentně musely projít děrovačkou SPECIMEN.
Rozumím, že se tohle vyjímečně dělo u 5000/1920 a 100/1920 těch sérií, které byly v oběhu (u 5000/1920 A a pár kusů😎, ale není mi jasné, proč by se něco takového dělalo u tak běžné bankovky jako 10/1927. Možné to samozřejmě je, ale moc pravděpodobné mi to nepřipadá.
Neni to sice uplne o bankovkach, ale prece - autor je taky delal. Jde mi o to, ze se ted hodne pise o vystave A. Muchy (Ivan Lendl). A jedna vec mi neni jasna - media neustale pisi dokola, ze Lendl ma ve sbirce 116 ze 119 plakatu, pricemz z toho zbytku je 1 v muzeu New York, 1 v muzeu Hamburk a 1 uz desitky let nikdo nevidel.
Mam to snad chapat tak, ze od kazdeho plakatu existuje pouze 1 kus? to snad ne!!
Na jednu stranu je mi jasne, ze v dobe vzniku to delali litografii a kameny pak zbrousili, takze dotisk byl vyloucen. Ale prece tech plakatu udelali desitky nebo i stovky, takze proc by melo platit, ze od kazdeho zustal jen 1 kus? Tedy pokud to nechapu uplne blbe, tak i ty plakaty, co maji muzea, tak muzou mit svoje bratricky (nekde) ...
Tak některé budou pouze v jednom kousku, ale některé určitě budou mít bratříčky někde uložené! Jen mít nějakého bratříčka doma, to by byla paráda!😉
vše okolo Darexu, Tuzexu a jejich poukázek
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.