Moderátoři: Jaromir, Admin - Zdeněk Jindra, smith
U jakékoliv oblasti sbírání se znalosti zhodnotí nejlépe... 🙂
Proto často nelituji dát desítky i stovky dolarů za knížky.
Jinak dopis pochází z USA, bohužel tento materiál se u nás nevyskytuje.
Děkuji za gratulace 😉
Od té doby co jsem přestal být namyšlený, tak jsem už bez chyby... ;)
Literatura je pro studium naprosto nezbytná. Také v tom nějaké peníze mám. Např. tištěné katalogy celý svět Scott, Ywert, Michel. Gibbons - Střední Asii a speciál Indie. Dále celou řadu katalogů různých zemí světa (hlavně Afghanistánu) a to je jen základ. Nejúžasnější je, že je stále co objevovat. Když jsem nedávno koupil knihu od R. Jacka o Afghánských fiskálních známkách, jsou tam údaje a vyobrazení známek o kterých jsem neměl ani tušení a zřejmě ani největší zesnulý znalec Dietrich. Ikanek zase objevil celou řadu nepopsaných typů Indických kolků a též o tom napsal práci. A jak sleduji diskuze o čs. známkách, tak i zde se zřejmě ještě něco dá objevit.
Ještě dodám k Dráčkově příspěvku, že obálku má z USA. Svoje nejlepší materiály Afghanistánu mám též z USA z pozůstalosti T. Lighta od jedné menší aukční firmy. Koupil jsem v jejich aukci tehdy větší počet materiálů a dotázal se, zda nemají z Afghanistánu ještě něco. Když mi přišly scany, tak jsem u PC málem sletěl z židle, protože to nejlepší nedali do aukce a nabídli mi to k přímému prodeji jako celek za zlomek tržní ceny (jednalo se o období razítkovaných známek z let 1880-90) a archy z bývalé Burrusovy sbírky. Taková příležitost se naskytne jednou za život. Něco z těchto materiálů umístím zase do sekce Afghanistánu.
Tak dnes jen zajímavost, nevím zda-li tu někdo ale sbírá starou Persii...
[
](http://img167.imagevenue.com/img.php?image=11566_IMGP1188_123_904lo.jpg)
koncová nejvyšší hodnota z roku 1882 (vlevo pravá, napravo padělek) 😃
Od té doby co jsem přestal být namyšlený, tak jsem už bez chyby... ;)
a druhá zajímavost - smíšená perforace
(všude hrubá, pouze dolní strana je s jemnou perforací)
[
](http://img195.imagevenue.com/img.php?image=11856_IMGP1189_123_1087lo.jpg)
Od té doby co jsem přestal být namyšlený, tak jsem už bez chyby... ;)
Osmanská Říše - objasním vznik této kombinace perforací. Tyto známky (emise zvaná DULOZ) byly tištěny v arších po 150 kusech. Jelikož však byly pro perforaci najednou příliš velké a docházelo často k oddělování známek archu už při minimální manipulaci, tak byly někdy archy nejprve odděleny po 50 blocích jemným zoubkováním (okolo 14) a zbytek byl už normálně perforován. Vše probíhalo na šicích strojích. Je to spíše zajímavost než vzácnost, která dobře zapadne do studijní sbírky. Můj bratr má ve sbírce celý 50-ti blok s dolní jemnou perforací, shodou okolností také z doplatních Dulozů.
Já to také nepsal jako vzácnost, ale zajímavost, i když to už dnes tak často zase nechodí. Před pár lety jsem těchto známek v blocích dával pryč plné dva A4 zásobníky a pár různých bloků si nechal jako ukázky. Jinak jsem to měl i u výplatních emisí.
Od té doby co jsem přestal být namyšlený, tak jsem už bez chyby... ;)
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.
