Skvěle pánové..no ale zrovna u vás dvou ani nic jiného nepředpokládám😉
Jen doplním pár drobností.
Ano mince je dechristianizována a jako taková urážela jak křestany tak rané muslimy.
Předpokládá se že po řadě porážek od Byzantské říše a následujícím uzavření míru v roce 679,kdy se Umajjovci zavázali odvádět poplatky v penězích,koních a otrocích byli tyto solidy použity právě pro tento účel.
V Konstantinopoli byli samozřejmě nepřijatelné a jako mincovní pagament použity k ražbě mincí aktuálních.
Za zmínku snad stojí před zavedením typického"řádkového" zlatého dináru v roce 77 AH i ražená zajímavá ražba v obecném kovu a krátce i ve zlatě zvaná"stojící chalífa(standing caliph)"...
Zatímco AE fals je v aukcích poměrně hojný a finančné velmi dostupný,aukční prodej zlaté mince u které ražba probíhala zřejmě v roce 75-77 AH jsem nezaznamenal...ale zde se mohu mýlit.
Foto:
Obrázky:
:)
Osmělím se tedy vložit další,tentokrát lehkou večerní hádanku-speciálně pro"římany"...zde to nebude pro mazáky žádný problém,neb jde o známou věc.
Jejím předmětem je zlatý aureus G.J.Caesara ražený někdy na počátku roku 46 př.n.l....viz foto.
Tato mince patří mezi poměrně vzácné ražby,od toho se z větší části také odvíjí její cena,přesto se na aukcích sem tam objevuje.
Otázka tedy zní:
Čím je speciálně tento konkrétní aureus,který svou ikonografií nikterak nevybočuje od ostatních zajímavý?
Obrázky:
Mince pochází z depotu asi cca.1350 dalších aureů nalezených roku 1895 na svahu Vesuvu v prázdné cisterně ve staré antické vile.
Jsou známé pod názvem"Boscoreale",kvůli krásnému barevnému tónování které jim vtiskl výbuch sopky v létě 79 n.l. a následné uložení po dobu 1800 let v tomto prostředí.
Zlato samo o sobě je sice inertní,ale ve spojitosti s legováním jinými kovy jako jsou příměsy stříbra a mědi vytvořilo na mincích tento nádherný vzhled.
Některé jsou tedy skutečně vybarveny nádherně jako třeba tento aureus Vespasiana z roku 70 n.l.
Obrázky:
Hmm, fakt zajímavé. Díky! I když už to uteklo od Byzance🙂
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.
