tenzor: Průměrná ryzost zlatých (byzantských) mincí je historicky celkem dobře dohledatelná. Např. Wikipedie uvádí toto: The debasement was gradual at first, but then accelerated rapidly. about 21 carats (87.5% pure) during the reign of Constantine IX (1042–1055), 18 carats (75%) under Constantine X (1059–1067), 16 carats (66.7%) under Romanus IV (1068–1071), 14 carats (58%) under Michael VII (1071–1078), 8 carats (33%) under Nicephorus III (1078–1081) and 0 to 8 carats during the first eleven years of the reign of Alexius I (1081–1118). Alexius pak zavedl Hyperpyron s ryzostí .900-.950. Za nikajského císařství pak začla ryzost opět klesat. Co jsem viděl Histamenony (před zavedením Hyperpyronu) např. Nikefora III., tak ty už žluté teda moc nejsou.

Jsou bílé nebo červené?

No, za prvé Wikipedia moc relevantní zdroj není (pokud to tam není ozdrojované a v takovém případě, proč necitovat rovnou zdroj?) a za druhé, měl jsem za to, že se bavíme o obsahu zlata v hyperpyronech.🙂
Odpovídal jsem na tohle:
"Nevím přesně jaký obsah zlata měla Hyperpyrony nikajského císařství, ale co jsem viděl na aukcích, tak vypadaly jako normální zlaté (žluté) mince."

No a aby zde řeč nestála, tak hodím zas jednu ukázku. Není to sice žádný extra krasavec a stav je taky spíše podprůměrný, ale dle mého názoru celkem zajimavá mince z doby, kdy Byzanc upadala a mince se měnily z klasických nominálů 6. století na zajimavé motivy v 7. a 8. století: Konstans II., Mincovna Syrakusy (Sicílie), SEAR 1110.
AV: Konstans a Konstantin IV.
RV: Heraklios a Tiberios po stranách písmena M

Obrázky:

tenzor: práve jsme přemýšlel, jestli uvést do poznámky, že Wikipedie není úplně důvěryhodný zdroj. Tak dodatečně souhlas. Uváděl jsem to jako příklad, že ryzost je dohledatelná a zjistitelná. O hyperpyronech jsem našel toto: under the Empire of Nicaea (1204–1261), its gold content fell gradually to 18 carats, under Michael VIII Palaiologos (r. 1259–1282) to 15 and under his son and successor Andronikos II Palaiologos (r. 1282–1328) to 12 carats. Zdroj: Grierson, Philip (1982). Byzantine Coins. London: Methuen. ISBN 978-0-416-71360-2.

gorila: Nikeforos III. vypadá viz obrázek níže. Alexius již jako stříbrňák.

Obrázky:

Ok, 12 karátů je 50%, takže si to pamatuju dobře🙂 Já myslím, že ty Syrakusy jsou celkem pěkné, tyhle mince nebývají v extra stavech.

Ahoj, potřeboval bych pomoct s určením těchto follisů :

1. Heraclius 13,57g ?
2. Heraclius 10,28g ?
3. Justinian I. 18,97g Sear 163 ?
4. Leo VI. 6,40g Sear 1729 cena?
   U Leo VI. jsem našel, že byl v podobném stavu prodán za 300 dolarů. To se mi zdá docela dost :-)

Obrázky:

Viděl bych to asi takto:

1. Heraclius, mincovna Constantinople, SEAR 805, rok vlády:3. je to přeražba na Follisu Justina II. z Antiochie (THEUP) SEAR 379
2. Follis císaře Maurikia, mincovna bohužel nečitelná.
3. Justinián I. SEAR 163
4. tento follis Lea VI. je jednou z nejběžnějších byzanských mincí, pokud teda nemá vedle postavy panovníka značku AC (Alexander-Constantine), takže vzhledem ke stavu bych to tpil na cca 200 Kč.

Děkuji za určení. Toho Heraclia už vidím. Leo VI byl identický, tak nevím proč byl tak drahý. No uvidím až ho dám do oběhu. Snad překvapí :-) Sešli se mi dva.
Ještě se zeptám je nějaký fígl na miskové follisy jak se v nich trochu orientovat, nebo to musí mít člověk "nakoukaný". Většinou jsou v horších stavech, takže žádné opisy.