Vyslechl jsem k této otázce ještě jednu zajímavou teorii, která souvisí s mocenskými boji r.1182. Ale tu nechám k prezentování jejímu autoru. Snad to bude v dohledném horizontu.

Myslím, že do této sekce - a právě v souvisloti s diskuzí výše - patří připomenutí nálezu, bez kterého by toto období naší denárové numismatiky bylo ani ne poloviční. Tedy nález Mítkovský mlýn u Chocně z r.1881.
Obsahoval okolo 4200 denárů Bedřicha, Konráda Oty, Václava, Jindřicha Břetislava a Přemysla Otakara I. Plus pět cizích mincí z konce 12.století, tehdy popsaných jako německé, což se píše ještě v Cachovi, ve skutečnosti to byly dnes již dobře známé rakouské feniky Leopolda V. (1177-1194) z mincovny Kremže.
Zajímavý je nejen obsah nálezu, který je dobře znám, ale i způsob, jakým byl zpracován. Především by za vzor mohla sloužit rychlost, s jakou byly informace zpřístupněny numismatické veřejnosti.
Nález objevil lesní dělník, který v dubnu roku 1881 vykopával pařezy v lese, na stráni proti Mítkovskému mlýnu na Tiché Orlici. Popis nálezu vyšel v Památkách archeologických a místopisných již 15.října s pokračováním v dalším čísle 20.prosince téhož roku (!!).
A to nikterak povrchní, ale s pérovkovým vyobrazením hlavních typů a detailním přepisem všech opisových variant jednotlivých variant a s podrobnou metrologií, včetně zkoušek jakosti kovu mincí od jednotlivých typů přepálením v c.k. mincovním úřadě. Článek se zabývá historickými souvislosti, technikou ražby i peněžním oběhem.
Nález popsal prof.Josef Smolík, tehdejší kustod numismatické sbírky Národního muzea, který byl jak známo původním povoláním matematik a byl i v tomto oboru publikačně činný.
Pozoruhodný je ale i způsob, jakým se Smolík ke zpracování nálezu dostal. Podle jeho vlastních slov totiž nález sám odkoupil, jak píše „Brzy na to (po objevení nálezu) dostaly se – až na nepatrný počet – všechny mince i s nádobou do mého vlastnictví“. Za přispění v této věci děkuje v poznámce lékárníkovi F.Hlaváčovi z Chocně.
Nevypadá to tedy, že by mu nález někdo „naservíroval“ na jeho pracovní stůl v muzeu. O dalším osudu nálezu po jeho zpracování lze jen dedukovat, že jej Smolík pravděpodobně po částech rozprodal, část ovšem, včetně nádoby, buď prodal nebo daroval (?) i Národnímu muzeu. O nádobě to uvádí již v popisu nálezu. Ke komu se dostaly jednotlivé mince lze dovodit podle další literatury – s jistotou to byl především největší sběratel českých mincí té doby, Max Donebauer, ať už podle popisu jeho sbírky zpracovaného E.Fialou nebo podle poznámek u jednotlivých typů ve Fialových Českých denárech. Donebauer také pořídil doslovný německý překlad Smolíkova článku z PA, který vyšel hned v následujícím roce ve Wiener Numismatische Zeitschrift. Další mince se dostaly do sbírky dr.Štěpána Bergera a také do sbírky berlínského numismatika E.Bahrfeldta.
Jisté je, že ve sbírce Národního muzea zůstala jen část nálezu, jak rozsáhlá je otázkou. Podle Radoměrského Nálezů II, č. 1641 je to jen „několik kusů, rozřazeno“.
Takže na jednu stranu by dnes bylo možno litovat, že nelze celý nález v muzeu pěkně studovat, či dokonce podrobit revizi, na druhou stranu je k dispozici jeho popis, který u řady jiných, také již pěkně „vousatých“ denárových nálezů, chybí dodnes úplně.
Za jakých podmínek a za jaké ceny Smolík nález vykoupil a za jakých okolností jej případně prodával se mě dopátrat nepodařilo, možná by nějaké záznamy mohly být v NM.
Jisté je, že podobný přístup J.Smolík aplikoval i u dalších mimořádných nálezů ve stejné době, zejména u nálezu Želčany, kde opět vykoupil přes dva tisíce mincí z celkového množství 3-4kg. Nález objeven počátek června r.1884, popis vydán v PA v prosinci téhož roku.
A v neposlední řadě rakvický nález, objeven údajně na Velký pátek r.1886, publikován hned třemi autory (Smolík, Luschin, Kupido) v letech 1886-1888.

jo jo, tenkrát šlo badatelům o skutečnou vědu a její prezentaci veřejnosti, kterou to také hlavně zajímalo ... dneska profíci jen honí body za publikační činnost, samotné mince si pánové z NM syslí jen pro sebe, pokud náhodou vypustí nějaký článek, jsou v něm stále ty samé perovky nebo hodně špatné fotky ... mno nebudu se rozčilovat ... pan Smolík se teď musí otáčet v hrobě, když z numismatického nebe shlíží na ty "odborníky" z NM atd. ...

Dekuji kolegum za podnetne informace a nazory.

Díky naopak za zajímavý podnět k diskuzi. Ještě bych se k ní přece jen na chvíli vrátil. Otázka, možná hlavní, spojená s denárem Cach 646 je asi ta, zda jde skutečně o ražbu Jindřicha Břetislava. Tedy panovníka, který byl vždy pro většinu sběratelů nedostupný. Můj názor, na základě informací, které mám, je pořád ten, že se o JB jedná. I když půjde zřejmě o ražbu, která vznikla dříve, než nastoupil vládu jako český kníže v letech 1193-1197. Snad za nějakých podobných okolností, jaké naznačil kacuro. Hlavní argument je pro mě ikonografie, motiv sedícího biskupa v majestátu, s berlou, standardní motiv na pozdějších typech bezpečně přidělených Jindřichu Břetislavovi.
Doplňuji, že Cach 646 nevlastním, takže snad nejsem podjatý.
Názory dalších znalců problematiky mě velmi zajímají.

tuto minci ve své sbírce mám a domnívám se,že se jedná o "pamětní" ražbu z doby 2. intronizace biskupa Vojtěch v Salzburku.Tato mince byla ražená za vlády knížete Bedřicha okolo roku 1182,což odvozuji na základě výtvarné podobnosti Bedřichových denárů z této doby.Byl bych též rád,kdybych měl J.B.,ale objektivita je velice důležitá

mno těžko říci ... proč by se k motivu žehnajícího biskupa s berlou vraceli po takřka deseti letech Václav a JB? rovněž proč by měl arcibiskup na svém denáru bojovníka na koni? to by spíš pasovalo na JB, který byl zároveň knížetem. ostatně i na dalších denárech JB je bojovník. když se podívám na ražby ostatních salzburských arcibiskupů té doby, mají na rubu spíše kostel, nikdy ne bojovníka.

to už mi spíše přijde, že by to mohla být "společná" ražba JB a Přemysla z let 1192-1193 (nebo samostatná ražba Přemysla, který má i na dalších denárech z období první vlády jezdecký motiv) ... mno nemůžu teď tuto teorii rozvinout, jedu do práce ....

Skrytou otazkou meho puvodniho dotazu na denar C.646 bylo to co jiz zminil jv64, totiz zda lze tento denar opravdu priradit Jindrichu Bretislavovi a pokud ano, tak do jakeho obdobi - knizeci vlady vykonavane spolecne s uradem biskupa a nebo do predchoziho obdobi kdy zastaval pouze biskupskou hodnost? Denar C.646 me zaujal tim ze z typu prirazovanych v Cachove dile JB je pouze u neho zretelny opis na aversu ADALBERTVS. Mel jsem osobne v ruce v minulem roce 2ks tohoto typu, dalsi kus jsem videl na fotografii a ctvrty je vyobrazen v Cachovi. Na rozdil treba od typu C.647, 649, 650 ktere lze bezpecne priradit do knizeci vlady (titul DVX, pripadne vyobrazeni knizete-biskupa s mitrou a praporcem) je na aversu denaru C.646 sedici postava pouze s biskupskymi insigniemi a vyse zminovany opis ADALBERTVS. Vzhledem k tomu ze na reversu je zobrazen motiv bojovnika na koni obdobny jako na denaru Vladislava I. C.536, tak prestoze se mi nepodarilo zrekonstruovat opis se domnivam ze je to ceska razba JB, a v souladu s nazorem jv64 bych se opatrne priklanel do obdobi 1182-1193, tedy jeste pred zvolenim ceskym knizetem.

pozdější ražba než v roce 1182 zřejmě nepřipadá v úvahu. Přemyslovy mince už vypadají úplně jinak. Ti co tu minci mají ve sbírce, příp. ji viděli naživo v aukci v HK mi dají jistě za pravdu. Na dobře zachovalých kusech je opravdu na líci ADALBERTVS, kdežto na rubu je vždy čitelné SANCTVS (WENCEZLAVS?). Na celé jméno Václava tam rozhodně není místo, protože nápis SANCTVS zabírá více než polovinu opisu.

Obrázky:

ta fotka Cach 646 je z aukce HK.