Při sbírání unikátů chybí podpora ostatních "spolubojovníků". Hele teď se prodal dukát ročník x, teď sada, je to dobré, ceny rostou....
Ale dnes mi přišla zpráva: Vaše opály patří k nejkrásnějším v mé sbírce. 😉

A v čem si myslíte, že je to dobře? Mně to třeba příjde jako vyloženě schizofrenní postoj🙂

Já v tom žádnej Schizofrení postoj nevidím.. V podstatě sběratelství je a vždy bylo velmi úzce spjato s investicemi a za mne je to jen otázka jakéhosi pokrytectví mezi sběrately.
Pravdou je jak se zmínil i MikyM, že dobou, zejména webovou dostupnosti je to v podstatě v širším podvědomí společnosti..
Jakákoliv sbírka je svým způsobem investice a je docela chybou, že mnozí sběratele nad tím přiviraj oči..Často jsme to zde v diskuzi rozebírali dlouhé hodiny ať to byla numismatika, filatelie, nebo jiná umění..
Za mne je jenom dobře, že se dnes jedná o významný faktor sběratelství, sbírek, či jednotlivých kusů kdy je vše takto dostatečně investičně (finanačně) kryto a tím se také ke všemu svým způsobem přistupuje a chrání..

Chraň tě pan bůh stáhnou na něj pazůry😆 ten je můj 🙂
Také mě lákaj ty zkušební ražby krejcarů F. J.
Vždy jsem chtěl mít ve sbirce alespoň jede s nominálu, ale nikde nebyl k mání pěknej kousek naposled v dorotheum, které mi utekly a teď prásk všechny a v nádherném stavu... 🙂

Barbare nesouhlasím s tvrzením že investování a sběratelství bylo vždy provázané. Dodnes není. Co takový sběratele telefonních karet, pivních víček a etiket, všelijakých jiných volovinek. A co tady rady numismatiku jako kacuro, Oliver, Pavel a další? To jsou badatelé, nepochybuju že kdyby okolností donutili sbírku prodat byli by rádi za minimálně návrat prostředků ale pochybuju že by to byl jakýkoli záměr.

V poslední době byly mince některých nominálů k mání a některé z nich ještě v hezčí zachovalosti, než jsou tyto. Chce to pouze sledovat trh!!!

Pane kolego sleduji, sleduji.. Myslím, že naposledy dva roky zpátky,ale možná, že mi něco uteklo...

Kamaráde dnes už možná na malé výjimky všechno,co má určitou úroveň a také co není tvz. Křečkovani.. 😉
🙂Badatel, nebadatel, kdyby je okolností donutily, tak jako každej bude rád za maximální, či alespoň nějaké zhodnocení . Mě nikdo nevymluví to, že sběratele co v minulosti nabyli materiál do svých sbírek, je dnes (kdyby už na to přišlo) pustili za stejnou cenu, zejména zajímavé kusy .. Zapomeň nikdo takový dnes neexistují... Ale tohle je jenom malý příklad s ohromného základu v pojmu sběratelství, kde je i onen podstatný faktor investice .. 😉

Znám takového člověka, který staví pokračování v jeho sbírce na vyšší úroveň, než prošmelení po jednotlivých kusech s vidinou maximálního zisku.

Evropa1 napsal/a:

Znám takového člověka, který staví pokračování v jeho sbírce a to na úkor prošmelení po jednotlivých kusech s vidinou maximálního zisku.

Prošmeleni, je chybný výraz, často i postoj samotných sběratelů,psal jsem pokrytectví a určité ego .. Mne např.ono šmeleni jak někteří rádi tvrdíte,( já naopak obchodování) v mnohém pomohlo. Od vystřibřeni a správného vnímání kvality materiálu, po jeho získánívani (opětovnému zakoupení zachovalejšich, zajimavějšich kusu do svých sbírek)..
Neznám ani jednoho ze sběratele co by nějaké mince neprodávál, či neprodává a svým způsobem se tím nějak neposouval dále, nejen zkušenostmi, ale i zkvalitněním svých sbirek...

Připouští, že termín "prošmelení" zde neměl padnout. Otázka ale zněla jinak. Tvrdil jste, že neexistuje nikdo, kdo by prodal sbírku pouze za pořizovací cenu, což nemusí být pravda a výjimky se najdou. Jsou sběratelé, kteří dali sbírce velkou přidanou hodnotu, která se nedá ohodnotit penězi a z tohoto důvodu se snaží, aby kompletnost sbírky, včetně již zmíněné přidané hodnoty zůstala zachována. Pak nejsou ochotni sbírku rozparcelovat s vidinou prodeje za maximální ceny. V jejich očích pak zájemce se znalostmi, který zaručuje pokračování v jeho práci, má větší cenu, než investor s nabitou peněženkou, ale bez znalostí.