Moderátoři: smith
Příspěvky: 7 984
Uživatel
Zaregistrován:
25. 11. 2016
Vytvořeno:
27. 12. 2023, 13:30
Konzultace a poradenství v oboru numismatiky
https://www.linkedin.com/in/milan-heczko-01291424b
https://pin.it/4kDaagI
milan.heczko@yahoo.com
Konzultace a poradenství v oboru numismatiky
https://www.linkedin.com/in/milan-heczko-01291424b
https://pin.it/4kDaagI
milan.heczko@yahoo.com
Perské zlaté mince, které pravděpodobně sloužily k placení žoldnéřů, byly nalezeny na místě starověkého řeckého města Notion v západním Turecku
https://news.umich.edu/persian-gold-coins-likely-used-to-pay-mercenaries-found-at-site-of-ancient-greek-city-in-western-turkey/
V ložnici v Pompejích našli archeologové kostry dalších dvou obětí výbuchu Vesuvu
https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-v-loznici-v-pompejich-nasli-archeologove-kostry-dalsich-dvou-obeti-vybuchu-vesuvu-40483941
napsal/a:
Žena ležela na posteli a kolem ní byly zlaté, stříbrné a bronzové mince a šperky včetně zlatých a perlových náušnic.
Nález mobilního penězokazeckého vybavení na hradě Žampach
V první polovině 16. století, v době, kdy byl hrad v zástavě, zde nějakou dobu pracovala penězokazecká dílna. Informace o její činnosti, dopadení, odsouzení a potrestání jejích provozovatelů jsou zaznamenány v nejstarší dochované pardubické smolné knize.
Podmínky pro činnost falzifikátorů vznikly v době, kdy bylo žampašské panství zastaveno a dostalo se do majetku pánů z Pernštejna, kteří ho spojili s panstvím litickým a hrad nevyužívali. Toho využil žampašský kovář Jan, který se, zřejmě s vědomím vrchnostenských úředníků, na Žampachu usadil i se svou ženou a čeledí. V hradním sklepení spolu s Janem Smolíkem falšoval zhořelecký černý peníz, vídeňský peníz
zvaný „rohatý“ – patrně půlkrejcar v hodnotě tříhaléře, a rakouský groš – tříkrejcar. Později se k nim přidali ještě Jan Krška, který se kromě distribuce podílel i na ražbě mincí. „A já těch peněz sem odbýval a roznášel, i také sem jich pomáhal dělati, i fermež sem na ně dával a dělal orlický peníze a rakouské groše po 6 denárech a vídeňský peníze po třech halířích“, vypověděl Jan Krška. „A plechy k tomu a měď jednával nám Jiřík Vodička, krčmář, kterej v ten čas byl v Hnátnici a nyníčky na Plesu jest krčmářem proti kostelu u tvrze.“ Podle Jana Kršky si razidla na mince zhotovil kovář sám, což ukazuje na to, že ovládal základy zlatnického (šperkařského) řemesla: „Kolky k dělání k těm penězům, ty jest sobě sám dělal ten kovář, neb jest velmi mistrnej a vtipnej a literát dobrej“. Na postříbření používali jáchymovské tolary a staré groše. Krška vypověděl: „Když byl ptán, kde sou stříbro brali k těm penězům, pověděl, že jest tu stříbra netřeba mnoho, než když přepustili jochmtál nebo dva a mezi to některý groš starý, tehdy sme jich nemálo nadělali.“
Mince razil kovář se svými spolupracovníky nárazově, podle toho, jak se jim podařilo sehnat materiál, tedy měď. Používali především kotle. Řadu z nich dodal Vodička, další získávali i krádežemi. Využili také vybavení hradu. Ve zprávě Václava ze Šonova se uvádí, že v hradní kapli zmizel měděný kotel z křtitelnice a v oknech bylo jen málo skel nebo žádná.
Padělatelská dílna fungovala zhruba v letech 1536 až 1539, minimálně od května 1537 (v květnu již prodával Krška padělky drábům v Německém Brodě) do roku 1538, její činnost skončila patrně v souvislosti s vyplacením hradu, ke kterému došlo v roce 1539. Kovář Jan, Jan Krška a Jan Vodička byli odsouzení k trestu smrti upálením. Čtvrtý výtečník, Jan Smolík, zahynul násilnou smrtí ještě před odhalením celé skupiny.
Další detaily i s nálezy (ovšem bez samotných padělaných mincí - ty nalezeny nebyly) zde:
https://digilib.phil.muni.cz/sites/default/files/pdf/134193.pdf
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.