Je to složité a úplnou pravdu nezná asi nikdo. Známky byly objednány, možná tedy vyšly jen "ze setrvačnosti" a proto, že již byly vytištěny a vydavatel chtěl zpět vynaložené peníze, Pak třeba využil zájmu o ně, měl souhlas svrženého prezidenta atd.
Pokud se týká známek zařazených do katalogu Michel (a nemyslím teď jen tyto emise), bral bych jej raději s rezervou. Zejména v 90. letech se na trhu objevilo značné množství ilegálních vydání nesoucích jména existujících států i území nevydávajících známky; Afghanistán mezi ně bohužel patří.

Jak se dívám do údajů ve Scottu, uvádí vydání "neautorizovaná afghánským Ministerstvem spojů" (což jsou pravděpodobně vydání původně objednaná původní vládou) a vydání ilegální (bez jakéhokoliv přičinění kohokoliv z Afghanistánu).

O známkách Afghanistanu(či fungování jeho pošty) po roce 1989 si na základě zde i jinde uváděných informací myslím toto:
Po odchodu SSSR z jeho území měli jednotlivé frakce na jeho území po rozhoření bojů zcela jiné starosti, než se starat o poštu. Známek byl minumálně několik let vzhledem malému provozu ještě dostatek na skladě. Jejich potřeba se také snizovala postupným odchodem jakýchkoli cizinců ze země(tedy potřebu posílat větsinu zásilek do ciziny) a postupným zmenšováním se územím ovládaným centrální vládou byly z potřeby té menšiny domácích gramotných také značně omezena nejen rozsahem, teoreticky až snad na úzké vazby na sousední Pakistán, který ale podporoval Taliban takže na sebe asi nikdo z domácích nechtěl moc upozorňovat. Pokud tedy existují(a nelze to zcela vyloučit) dopisy poslané v období 1989-96, bydou asi frankované staršíma emisemi(žádné jsem zatím neviděl, ale moc to zase nesleduji) případně teoreticky hotově( pro to by zase svědčila pravděpodobně postuně inflace a neexistence známek potřebných hodnot). Teoreticky bych očekával návrat k zasílání zpráv po poslech a obchodnících při jejich cestách. Po ovládnutí Kabulu a většiny území Talibanem byl jakýkoliv poštovní provoz pravděpodobně pro civilisty zastaven a ostatně většina „inteligence země“ buď utekla a nebo jakožto nežádoucí a ohrožená na sebe nechtěla upozorňovat psaním dopisů.
Taktéž obnovení provozu pošty Talibanem je nepravděpodoné vzhledem k jeho podpoře tradic, omezování „klasického“ vzdělání atd.
Jakákoliv vydání z let 1996-2001 tedy pokládam za mache a fantazie bez jakékoliv oficiality a legitimity poštovní správou, kterékoliv z obou stran. Ostatně jsem neviděl ani skutečně razítkovanou jakoukoliv tuto známku.

Pokud máte někdo nějaké jiné informace, opravte mne prosím...

dejvy napsal/a:

Je to složité a úplnou pravdu nezná asi nikdo. Známky byly objednány, možná tedy vyšly jen "ze setrvačnosti" a proto, že již byly vytištěny a vydavatel chtěl zpět vynaložené peníze........

Pokud by teoreticky toto byla pravda, čekal bych několik sérií či třeba vydání jednoho kalendářního roku a vzhledem k tomu, že ani v období 1989-95 nevycházely žádné známky(a asi pošta vůbec nefungovala) není toto pravděpodobné(téměř jisté). Ostatně v roce 1996 či později měla původní vláda zcela jiné starosti i možnosti.
Tyto emise mají jak již bylo zmíněno podobnou oficialitu jako různá vydání ex.CCCP tištěné snad v Polsku i jinde... 😕

Možná chtěl prezident či vláda "obnovit příjmy" z vydávání známek; hodně emisí Afghanistánu z 60., 70. i 80. let má spíše filatelistický než poštovní účel. Pokud jsou údaje v Michlu pravdivé, pak nějaká smlouva existovala. Podle uváděných dat vyšla první z takto objednaných emisí 20.7.1996, tedy 2 měsíce před obsazením Kábulu a odchodem vlády, která byla ještě další cca 2 roky na severu země; nic tedy nebránilo tomu, aby dávala pokyny k vydávání těchto známek, které asi zemi určení vůbec neviděly. A proč by nemohly sloužit třeba jako zdroj financí pro svrženou vládu?

K tisku ilegálních emisí - podle mých informací byly prakticky všechny tyto výrobky tištěny v Maďarsku.

Včera jsem neměl k dispozici žádnou literaturu, navíc toto období není moje silná stránka, tak zkusím přispět nějakými fakty a názory opřenými o literaturu.
Gibbons z r. 2006 po r. 1989 neuvádí žádná vydání (ani po svržení Talibánu r. 2001 - jen pár přetisků r. 1996 již vydaných známek). U Scotta si můžeme přečíst vyjádření prezidenta poštovní administrativy, kdy všechna vydání po r. 1989 označuje za falza. Pokračuje vyjádřením Afghánského ministra Komunikací: Následující známky byly konfiskovány jako neautorizované a vyjmenovává v podstatě všechny emise, které má Michel vyobrazené pod Islámským státem Afghanistán.
J. Marek v dějinách Afghanistánu uvádí v těchto letech následující prezidenty a vládce:
1987-1992 - Nadžibulláh
1992 - Hatís
1992 - Mudžaddadí
1992-1996 - Rabbání
1996-2001 - Muhammad Umar (Taliban)- uznaný Pakistánem, Saúdskou Arábií a SAR
od r. 2002 - Hamid Karzaj
Podle prezidentů a vládců si můžeme představit občanskou válku. v letech 1989 - 1996 zuřila nepřetržitě, takže poštovní služby de facto nemohly existovat. Po nástupu Talibanu 1996 zase nepadá použití známek zobrazených v Michelu vůbec v úvahu. Po svržení Talibanu současná vláda ovládá sotva okolí Kábulu - o poštách žádná zmínka. Zahraniční jednotky SFOR mají svoje vlastní polní pošty.
Protože vládu Talibánu uznaly 3 státy a měl v rukou výkonnou moc 1996-2001, tak bych respektoval katalog Scott a Gibbons. Vzhledem k těmto faktům známky vyobrazené v Michelu splňují téměř všechny aspekty pro označení jako podvrhy a obálky s těmito známkami též podvrhy. Moc rád bych z této doby viděl nějaký skutečný poštovní doklad.

Jen pro dopřesnění:
SFOR - 1996 - 2004, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko
ISAF - Afghánistán

Děkuji Akirovi za upřesnění. Jinak vidím docela slušnou návštěvnost, takže asi tato debata dost čtenářů zaujala. Myslím si, že období 1989-2001 určitě bude stát za průzkum a poštovní doklady budou vzácné a těžko dostupné. Pokud by někdo z čtenářů cokoliv věděl, měl k dispozici nějaké materiály (i třeba z časopisů) a měl zájem zabývat se tímto obdobím, může mne kontaktovat i na e-mailu: Jaromir.Petrik@seznam.cz .

David Kindley z Britské královské filatelistické společnosti znovu zapátral ohledně té obálky Afghanistánu z r. 1910 s 15 známkami 1 abasi a poslal následující:
"Myslím, že mám odpověď. Poštovné 1 pence k Afghánským hranicím a poté vnitřní sazby, ne dvojité. Můj dopis má 34 1abasiovek = 34 abasi = 11,33 Kabulské rupie = 10,33 indické rupie = 10/4d libry. Odkaz je v knize(?) "Under the Abosulute Amir" od Franka Martina, inženýra pracujícího pro Afghánskou vládu. Na stránce 211 uvádí "pokud se posílají časopisy a periodika do Kábulu tak poštovné je dost vysoké a tak poštovné zaplacené mezi Peshawarem a Kábulem (cca 200 mil) bylo 3 rupie zatímco poštovné z Anglie do Peshawaru bylo 1 pence". Tato kniha je k dispozici v knihovně ve městě Newcastle upon Thyne. David"

Tak to vypadá, že je to vyřešeno. Bude to tedy zřejmě přebal z nějakého časopisu odeslaného z GB do Kabulu. Pravděpodobně proto je to v horším stavu, přebaly se běžně likvidovaly viz třeba rakouské merkury.

Tak předchozí příspěvek budu muset poopravit. Když jsem odpověď D. Kindleyho přeposlal R. Jackovi, tak mi odpověděl, že je to sice všechno pravda, ale obálka je příliš malá na to, aby mohla fungovat jako nějaký přebal. Takže jsme se dozvěděli něco kolem poštovních sazeb, ale definitivní závěr asi neuděláme...