Moderátoři: Jaromir, Admin - Zdeněk Jindra, smith
Po uzávěrce:
Robert Jack po dalším zkoumání této obálky přišel s další teorií:
Na zadní straně obálky pod nápisem o poplatku za váhu 9 miscal je uvedený neúplný text:
„ (P)aying for 3 as …. chybějící text, dále pokračuje: paid for others“.
Přeloženo: „Platba za 3 jako …… zaplaceno za další.“
Mohlo to znamenat následující:
„Za tuto zásilku o váze 9 miscal je zaplaceno 9 shahi, za další 2 dopisy zaplacený zbytek, tj. 6 miscal.“
Stále však nedává smysl známka Velké Británie 1d.
Pokud je to pravda, tak to jen potvrzuje, jak si poštovní předpisy vykládali úředníci po svém.
K těm dopisům po roce 2002 to jen potvrzuje chaos a nepořádek v poštovních sazbách od samého začátku v r. 1871. Ani Dietrich, který shrnul výzkumy všech svých předchůdců se nedobral k pořádným závěrům, pouze k teoriím.
Možností vysvětlení je více:
1/ mohle se jednat o clo za 3 dopisy stejnému adresátovy nalepené na horní z dopisů
2/ mohlo se jednat o nějaký místní doruční poplatek za doručení adresátovi třeba mimo hlavní poštu
3/mohlo se jednat o poplatek za něco podobného jako poste restante
4/ mohlo se jednat o doplatné za 3 špatně vyplacené dopisy stejnému adresátovy nalepené na horní z dopisů(to by vysvětlovalo i jen 1penci výplatného z V😎 a úředník neměl po ruce doplatní známky, tak doplatné zůčtoval výplatními.
Vzhledem k posledním informacím to vypadá na variantu 4(případně variantu 1) 😉
Od té doby co jsem přestal být namyšlený, tak jsem už bez chyby... ;)
Dráčku, nejpravděpodobnější je varianta č. 4, protože by to vysvětlilo tu známku GB 1pence. Doplatní známky v té době Afghanistán nevydával, takže se použily výplatní. Ostatní varianty jsou méně pravděpodobné, i když vyloučit nelze žádnou z nich. Začal jsem psát o objevu této obálky článek, takže jestli dovolíš, budu tam citovat i Tvoje vysvětlení (mám v článku zachovat Tvůj pseudonym Dráček?)
Ještě jak jsi psal k těm dopisům po roce 2002. Myslím, že známky a poštovní služby Afghanistánu po r. 1989 budou stejně tajemné, záhadné a vzácné jako tygří hlavy před 130 lety. Stačí se podívat do Michela na známky s princeznou Dianou v r. 1998. Tehdy tam vládl oficiálně Taliban a pochybuji silně, že by taková vydání schválil. Moc by mne zajímalo kdo tyto známky vydal a kde platily. Zatím se tímto obdobím nikdo ze sběratelů Afghanistánu nezabývá, ale myslím si, že za pár let to bude velmi významné a těžko zmapovatelné.
I Dietrich, který vydal knihu Afghan philately v roce 1995, tak končí rokem 1989!
Jaromír: používáš ještě mail na worldonline.cz ?
(PS jako moderator klidně smaž tento dotaz zítra i s odpovědí, ať to tu nazaclání...)
Od té doby co jsem přestal být namyšlený, tak jsem už bez chyby... ;)
Chlapci, přečtěte si Michla; tam je vše kolem známek z období 1996-2001 poměrně jednoznačně popsáno.
Dejvy: pokud máš na mysli informaci, že většina vydání(snad i všechna) mezi roky 1996-2001(a snad i 1989-95) jsou soukromé výrobky, tak o tom vím a tuším, že to uvádí i Scott a další...
Od té doby co jsem přestal být namyšlený, tak jsem už bez chyby... ;)
Uvádí se, že známky Mi 1668-1962 a aršíky Mi Bl. 86-121 byly vydány na základě smlouvy mezi vládou prezidenta Burhanuddina Rabbaniho a vydavatelem. Po obsazení Kábulu Talibanem 27.9.1996 a dosazení nové vlády se původní vláda stáhla na sever země, odkud byla vypuzena na přelomu července a srpna 1998. Známky vycházely se souhlasem původní vlády i nadále, jejich poštovní použití však bylo nemožné. Kromě nich se však na trhu objevila i ilegální vydání, jejichž producenti zneužili nastalé situace a praktické nemožnosti ověřit si oficiálnost těchto produktů.
Teprve po svržení Talibanu v listopadu 2001 přicházejí nové známky platné na celém území.
Pro Dejvyho: Michel vyobrazuje a popisuje celou řadu emisí v letech 1996-2001 (uvádí že na základě jednání vlády tehdejšího prezidenta Rabbáního a dodavatele). Taliban dobyl hlavní město Kábul v roce 1996 a ovládl 90% území až do svého pádu r. 2001. Rabbánímu zůstalo asi 10% území, ale pokud neovládal hlavní město, těžko mohl vystupovat jako oficiální zástupce Afghanistanu. Tyto známky možná byly použity na území ovládaném Rabbáním, ale vylučuji jejich použití na území ovládaném Talibanem.
Moc by mne zajímalo, zda vůbec nějaké poštovní služby na území Talibánu fungovaly a jaké známky se používaly. Pokud o tom nějaký čtenář něco ví, velmi bych uvítal jeho příspěvek.
Toto období si musím blíže nastudovat z Dějin Afghanistánu, které nedávno vyšly od J. Marka. Snad z toho něco vydedukuji.
Můj e-mail: Jaromir.Petrik@seznam.cz
Dejvy, děkuji za přesný překlad, než jsem stačil dopsat další příspěvek. Já totiž nevím, jak se k těmto známkám postavit. Mně se tam nelíbí věta, že známky vycházely se souhlasem původní vlády i nadále (např. lokomotivy r. 2001). Myslím si, že Rabbání a jeho lidé měli 5 let po svém svržení jiné starosti než další emise známek - a kdo je platil, zvlášť když jejich použití bylo nemožné (stačí si připomenout období 1989-1996 kdy nevyšla žádná emise).
Osobně si myslím, že se na tom přiživili obchodníci, kteří tyto známky vydali. Zajímavé je, že je Michel do svého katalogu uvedl s tímto komentářem. Něco jiného jsou známky nevydané. Tyto známky však nevydala příslušná autorita, neměly být prezentované jako oficiální známky Islámského státu Afghanistán.
Od té doby co jsem přestal být namyšlený, tak jsem už bez chyby... ;)
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.