Ano, je to přesně tak.

Zde jsem našel nějaké Rare Taliban http://stamps.delcampe.net/page/item/id,108479388,var,Afghanistan-Wardak-Issue-Taliban-Era-Islam-Very-Rare,language,E.html

Díky, tyhle známky mám.

Jaromíre chci se zeptat Království Kábul končí v roce 1892 a začíná Království Afghanistan. Od roku 1933 -1973 vládl král Zahir Šah Takže Království Afghanistan byl do roku 1973. Pak provedl puč Muhamad Dáúd Chán a vládl od roku 1973 - 1978 bylo to ještě Království Afghánské nebo už ne? i když to byl mě se zdá bratranec co provedl ten puč. V roce 1978 vyvraždili celou jeho rodinu a dostali se k moci Komunisti tak to je jasný že Království už to asi nebylo ale kdy to království skončilo v roce 1973 nebo až v roce 1978. Díky za odpověď

Viktore, Království Afghánistán začíná oficiálně až v r. 1927 (za krále Amanulláha). Království Kábul oficiálně existovalo do skončení II. britsko-afghánské války v r. 1880. Potom začíná Království Afghánistán, i když známky nesly nápis Kábul až do r. 1890. První známky s nápisem Afghánistán byly vydané až v r. 1891.
Ale POZOR !!!: nebylo to ve skutečnosti království, i když si tak říkalo - byl to emirát. Panovník měl tehdy titul chána= emír. Až v r. 1927 se Amanulláh nechal korunovat králem = šáhem. Bylo to z důvodu, že tehdejší panovníci neměli nad územím Afghánistánu takovou moc, aby si troufli dát si titul šáha=krále, aby proti sobě nepopudili vládce dalších oblastí. Až Amanulláh v r. 1927 se cítil dostatečně silný, že se prohlásil králem.
Království trvalo až do r. 1973 do pádu Záhir Šáha. Po jeho svržení Daud vyhlásil republiku, v r. 1978 se dostal k moci komunista Tarakí a ještě téhož roku jej svrhl Amín, dal Tarakího zavraždit a r. 1979 nastává Sovětská okupace a občanská válka, která trvá dosud.

Jaromíre díky to jsem potřeboval vědět.Takže Daud vyhlásil republiku. A ještě bych chtěl vědět když se vydali známky třeba pro Peshawar jak to mám chápat. To byly známky které se mohli používat jen z toho území nebo i jinde třeba Jalalabádu. Mě to připadá jako by se dělali známky pro Kolín a jiné pro Pardubice a mohli se používat jen tam. Možná že si to blbě vysvětluji.

V letech 1876-1878, kdy se vydávala barevná vydání pro afghánské pošty, tak byly prokazatelně v té době 4 poštovní úřady: Kábul, Taškurghan, Jalalabad a Peshawar. Peshawar sice již od r. 1849 patřil k tehdejší Východoindické britské společnosti (později Britská Indie), ale Afghánci nikdy (ani v současné době) toto odtržení svého území neuznali, proto vydali svoje známky i pro Peshawar. Protože v té době byly pouze 4 vyjmenované poštovní úřady - odlišili je barevně: Kábul - zelená + žlutozelená, Peshawar - šedá, Taškurghan - fialová, Jalalabad- světle i tmavě hnědá.
Peshawar je centrem Pakistánského území zvaného Paštunistán (větší než bývalá ČSSR), neuznává Pákistánskou vládu (samozřejmě neoficiálně) a její obyvatelé (Paštúni) si tam dělají co chtějí. Proto si s nimi vojska ISAF nevědí rady.

Ale vysvětluješ si to správně. Hlavně ze zúčtovacích a rozlišovacích důvodů (negramotné obyvatelstvo) se těmto poštovním úřadům známky přidělovaly dle barvy.

pre braun: Afghanistan je velmi zaujima krajina hlavne co sa tyka postovej historie ako vobec preto ma fascinuje len kvoli z tohto dovodu!!! co sa tyka CSR sa to neda porovnat i ked Afghanistan nezbieram.

Tady by to dalo pomalu už na knížku...