Dovolil bych si oponovat. Zrovna 50/1948 má dvě celkem jasně odlišitelné varianty: bílý a žlutý papír. 😉

Pravda, pravda. Neviem ale, či by som to hodnotil ako variantu. Rozdiel v odtieni papieru nie je vždy výrazný (vid. obrázok). Mimo iného sa dá odtieň papieru veľmi ľahko manipulovať. Dolu som priložil obrázok zle uloženej bankovky. Hore je papier žltý, dolu biely. To by mohla byť tretia varianta - žltobiely papier😆

Obrázky:

iny pouzity druh papiera a povazovat to za varianku to je podla mna blbost...

Přiznám se, že nevím, jak vypadá v případě 50/1948 vyhláška o jejím vydání. Takže nevím, jestli v popisu bankovky např. neříká "papír bílý nebo nažloutlý" podobně jako třeba právní předpis o vydání 200Kč / 1993 říká, že v proužku je Kčs nebo Kč. Pokd ano, bylo by to pro mě bylo jasné.

Osobně za variantu považuju "viditelnou odlišnost" - jiný číslovač, jiný vodoznak, papír s vlákny / bez vláken, změny v tiskové technice, úprava vzhledu jako např. u dnešních českých bankovek apod.

Barva papíru viditelnou odlišností pro mě je. Samozřejmě že bílý papír přirozeně žloutne - krásně je to vidět např. na 100/1931, kde jednopísmenná na jasně bílém papíře v podstatě neexistuje, protože prostě všechny kusy zažloutly. Ale jak říkám - pokud to tak již bylo při vydání bankovky, tak já to beru jako dvě varianty.

Co se týče konkrétně 50/1948: ta se tady na fóru někde řešila (nemůžu dohledat) a došlo se k tomu, že barva papíru souvisí s kontrolním číslem. Podobně se řešila tuším problematika Svolinského dvacetikoruny.

Problém žlutý / bílý papír jsem tady na fórum cca před dvěma lety nakousl v souvislosti s 500/1942, II. vydání, kde některé kusy (namátkou Ka 513xxx) jsou nápadně bílé. Ale v tomto případě to nejspíš bylo tak, že někdo vytáhl na svět balíček, který byl prostě jenom dobře uložený.

Zaujímavé😆
Bankovky z Numisu, aktualizácia 21.06.2012 na aukcii u Klima

Obrázky:

Kategorizovat varianty podle barvy papíru ... nezdá se mi u žádné bankovky moc rozumné ... spíš jde jen o odchylku ... vezměme v úvahu 1 Kč / 1919. CO je tam variantou? Odlišné barvy tisku (modrá/modrozelená/zelenomodrá ....), nebo fakt, že byly tištěné ve dvou tiskárnách - to by mohlo být variantou, pokud by bylo jasné (chtěné) rozlišovací znamení (obdobně jako u mincí - značka mincovny), zde bylo ale úmyslem, aby byly bankovky shodné ... nebo je variantou "5. dubna"? To je chybotisk ... nebo varianty dle sérií, tj. od 001 - do 009, pak 010 - 099, 100 ... 199, 200 - ... nebo to také není varianta (i když ji např. Bajer takto uvádí a dle mého názoru chybně u 5 Kč/49) ....
a tak bychom mohli pokračovat dál a dál

acme, já bych tady ani tak nevinil Bajera, který jako 90% jiných katalogů převážně rozděluje bankovky na základě cenového klíče, ale viděl bych to spíš jako neschopnost těch, kteří ho čtou a tupě pak podle něj dělí bankovky na nesmyslné pseudovarianty aniž by si dali tu práci a trochu zapojily mozkové závity

nádherná ukázka chování ala ovčí stádo jsou i platidla na čs. území během 2. sv. války. Dokud byly zvlášť ve vlastním katalogu, tak je každý bral tak jak jsou, ale nyní to pomalu každý třetí bere téměř jako platidla domácí provenience. Už se těším, až další vydání doplní o Terezín a Libereckou poukázku... to po nich zas bude mánie 😃

no, myslím, že Bajer nicméně té neschopnosti správně interpretovat docela dobře nahrává např. u 10 a 20 Ks / 1939 ... dělení na jednočíselné a dvoučíselné ... stejně tak jako u již zmiňované 5 Kčs / 49 ... taková blbost! už jen při rozložení cedulí na archu je jasné, že se jednočíselné tiskly ZÁROVEŇ s některými dvoučíselnými sériemi ... ano, lze podoktnout, že počty cedulí na archu (+ sériování) nemusí být obecně známo, nicméně u těch pětikorun např. Bajer počet cedulí na archu přímo uvádí ...

vsechno to hodne souvisi s nedostakem kvalitniho materialu - nez setrit na legionare, tak se radeji sbiraji JEDNO a DVOUciselne "varianty", jemne odlisnosti barvy papiru + 50K1945 a 20K1945 na tiskove desky, jeden pan dokonce bere jako variantu to, kdyz se perforace 3md vyskytuje na jinem miste bankovky !!!!