Sběratel.com

Měl bych dva dotazy, asi trochu přiblb.., ale sem snad patří.
Za prvé okraje u stříhaných Hradčan Podle etalonu by mělo být na každé straně tuším 2,2mm nebo tak nějak, ale když má známka "hezký široký střih", vedlejší je zákonitě střižená míň a pak stačí, aby to z druhé strany ta paňmáma ustřihla akorát a už je jí etalon velký- znamená to tedy, že taková známka do sbírky nepatří (resp je brána jako falsum?), ač je přece pravá? I když třeba horní a dolní okraj jednoznačně sedí nebo jsou i přes?

Dotaz dva - co se týče "regulerního" uspořádání sbírky: mohou spojené typy zastoupit jednotlivé známky, nebo je to jen něco navíc a ve správně vedené sbírce musí být konkretní známka každá zvlášť?
Děkuji za odpovědi

1) Šířka okraje nezoubkované známky je jedním z kritérií posuzování kvality; čím je okraj užší, tím má známka nižší hodnotu. Existují samozřejmě výjimky (např. "Liliputtschnitt" u 1. emise Rakouska na dopisech). Pokud známka existuje ve variantě nezoubkované a zoubkované, je třeba známku nezoubkovanou s užšími okraji vždy považovat za známku, kde mohlo být zoubkování odstraněno dodatečně ustřižením. A to z důvodů zvýšení ceny nebo třeba odstranění poškozených zoubků.

2) Každý si může dát do sbírky, co chce. Někomu stačí základní známka, jiný si tam dá všechny typy, další si doloží i spojené typy.

Na druhou stranu to není špatná otázka. Myslím si, že je několik Hradčan, které jsou úzce střižené a nikdo již nedokáže zda mají ustřižené zoubkování nebo pouze úzký okraje (to se jistě může při stříhání lehce stát). Bohužel se to nedá rozlišit a poznat a tak jsou degradované automaticky na padělky.

Každopádně kritéria pro hodnocení pravosti jsou řadu let stanovená a všechny okraje na všech stranách musejí požadavkům odpovídat.

Zdenku, je to přesně tak, jak píšeš.

Zdenek Jindra napsal

Každopádně kritéria pro hodnocení pravosti jsou řadu let stanovená a všechny okraje na všech stranách musejí požadavkům odpovídat.

Tomu se dá oponovat tím, že asi těžko ten kdo známky v době používání stříhal, přemýšlel nad tím jak se k tomu jednou postaví filatelisté, a šířka okrajů mu byla tehdy pravděpodobně zcela ukradená. A tak je asi dnes spousta pravých známek brána jako padělky s ostříhanými zoubky.

A pokud se nepletu (když tak mě opravte) existují známky, kde naopak široký okraj je jedním ze znaků, že se jedná o novotisk, ale to se netýká známek ČSR.

Axxxxis napsal

Zdenek Jindra napsal

Každopádně kritéria pro hodnocení pravosti jsou řadu let stanovená a všechny okraje na všech stranách musejí požadavkům odpovídat.

Tomu se dá oponovat tím, že asi těžko ten kdo známky v době používání stříhal, přemýšlel nad tím jak se k tomu jednou postaví filatelisté, a šířka okrajů mu byla tehdy pravděpodobně zcela ukradená. A tak je asi dnes spousta pravých známek brána jako padělky s ostříhanými zoubky.

A pokud se nepletu (když tak mě opravte) existují známky, kde naopak široký okraj je jedním ze znaků, že se jedná o novotisk, ale to se netýká známek ČSR.

Tomu bych oponoval. V žádném případě se nedá říci, že každá známka s užšími okraji je automaticky brána jako padělek. Pouze takovou známku nelze spolehlivě brát jako jednoznačně pravou nezoubkovanou.
Nevím, jaké má kdo zkušenosti, ale poměrně často jsem se setkal s užším okrajem u hodnoty 1000.

Tomu není potřeba oponovat. Tak to prostě je :-).
Jistě, že jim na střihu nezáleželo - pokud to nebyl filatelista kdo je stříhal. Na druhou stranu tyto známky jsou jako nevydané takže se většina množství dostala do rukou filatelistů a těm asi na dobrých okrajech záleželo. Nevím jestli toto téma nepřesunout do Hradčan. Není to špatné téma.

Bavíme se o zkoušení 9N a 13N. Abych byl přesný.

Je jedno jestli je braná jako padělek, ale pokud má úzké okraje, které nesplňují kritéria nikdo ti na to znaleckou značku nedá :-). Chytáme se tu zbytečně za slovíčka a ve výsledku je to stejné.

Děkuji za odpovědi, pokud je známka ostříhaná třeba ze všech stran, je mi jasné, že nikdo už nikdy nezjistí jestli zuby neměla. Ale jde mi třeba o teoret. extrém, kdyby byla zn. krajová, třeba boční, pak v jednom rozměru je dlouhá jak tejden, jednoznačně tedy pravá (teď myslím, co se týká stříhání), ale kdyby byla shora či zdola blbě střižená a tím pádem užší než etalon, jak se pak k takové zn. postavit?? Není to vůči té chudince trochu nefér? Pravidla jsou pochopitelně dána a diskuzí zde nic nezměníme, ale tak mi to nějak vrtá hlavou..

u známek 9N a 13N bych se o tom nedohadoval, tam bych hlavně známku bez znaleckých značek nekoupil.
Mě osobně by to zajímalo hlavně u běžných ražených známek, kde např. hodnota zoubkované je pár korun, ale hodnota stříhané díky vzácnějšímu typu spirály nebo příčky může být několikanásobně (desetikoruny) vyšší . Jak se k okrajům stavíte u těchto známek?

A jsme skoro u cíle :-).
Existují známky s posunem perforace na všechny strany a tím vzniknou větší okraje po ustřižení - toho padělatelé využili. Proto také není možné známku s extra velkým okrajem na jedné straně označit jako pravou obzvlášt, když na protilehlé straně je úzký okraj. Pokud není vyloženě krajovou známkou kde je okraj jasný. Je to případ od případu.

I "dlouhá" známka může mít odstřižené zoubkování, hlavně u krajových známek může být vynechané řádkové zoubkování na jedné straně.

blazek007 napsal

I "dlouhá" známka může mít odstřižené zoubkování, hlavně u krajových známek může být vynechané řádkové zoubkování na jedné straně.

Myslím, že i známka se 4 velkými okraji může být teoreticky ustřižená z archu s perforací pokud dojde k výraznému posunu perforace nebo vynechání. To už je pak na jiné téma.

Tady dávám jednu ukázku kdy spodní okraj je užší, ostatní okraje jsou podle etalonu tak tak (rozhodně nepřesahuje spíš se jen dotýká okrajů v etalonu), horní díky vystřiženému oblouku sedí jen po krajích.
Měla by tahle známka být automaticky brána jako ostříhaná zoubkovaná? (zbytky po ostříhaných zoubcích jsem na ní nenašel).

Obrázky:

Musel bych ji mít v ruce, ale na 99% je ostřihaná...

Víš hodně ti také napoví jakým způsobem je střih vedený. Pokud všelijak klikatě a opatrně, aby se vyhnul zoubkům je z toho patrné, že se může jednat o ustřižené zoubkování. Pokud je střih rovný je většinou vše v pořádku.

Vzhledem k tomu, že na trhu je naprostý nadbytek těchto známek díky makulatuře, tak bych si rozhodně počkal na lepší.

Měl bych jeden dotaz: Když je známka čistá a má nálepku o kolik jde cena dolu od čisté známky. Děkuji.

různě, určuje katalog(dle zájmu sběratelů a roku vydání...) řádově minus 20-95%

Mám tady opět jednu známku, která má 3 okraje v pořádku a horní je užší, takže bych ji měl opět brát jako ostříhanou? Stopy po zoubcích jsem na ní nenašel.

U této by mě ale hlavně zajímalo zda se jedná o otevřenou spirálu s krátkou příčkou. Pokud by mi mohli specialisté na Hradčany známku určit budu vděčný.

Samozřejmě budu rád i za Vaše názory na ostříhané/neostříhané zoubkování

Obrázky:

Podľa mňa nie je to ani 91.ZP z 2.TD, ani 22.ZP z 3.TD.
Na 1. a 4.TD je iba 2.typ špirály, tak zrejme ide o známku z 5-8.TD.

Mám dotaz: Když bych začal sbírat ZZ. Jak se to sbírá. Stačí série s každé země nebo několik známek a dopisy.
Nebo první známky co vydali a novější známky a nebo je to jedno. Děkuji za odpovědi.

Dle mého je to jedno, ať každý sbírá, jak je mu to libo. Já jsem si řekl "z každé ZZ aspoň 1 známku, i raženou" a i to je zábava na roky a roky...

Přístupů je mnoho. Někdo sbírá po jedné známce, jiný chce z každé země známky přetiskové i definitivní, další sbírá první známky dané země a další chce všechny typy názvu státu na známkách.
Pokud jde o počet - někomu stačí 1 ks (případně 1 ks od každá výše uvedené varianty), ale znám i sběratele, který chce od každé ZZ "tolik známek, aby se vešly na jednu výmětovou kartu", anebo sběratele, který dělá pro každou ZZ 1 albový list - vždy jedna celistvost doplněná známkami.
Takže pokud to shrnu - je to jedno, každý ať si určí způsob, který mu nejvíce vyhovuje.