Moderátoři: blazek007, Admin - Zdeněk Jindra, smith, doddie
Zdenda-Kubik napsal/a:
Porid si (mozna jdou stahnout) rekonstrukce od Zdenka Ryvoly (nebo mozna i jinych autoru), vzadu jsou vzdy prehledy vad hromadne a zabere to pak jen par minut.
Dík Zdendo.Ja som už niečo od ZR videl,len to neviem znova nájsť..Aj na knihtisk niečo je.Ale to mi nepripadá jednoduché.Tam sú skôr "odlišnosti."
Nejaký odkaz by bodol.Možno niekto dá..We will see.
Ja toho nemám moc,čo sa týka monografických vád možno pár kúskov a keď na niečo nové narazím,tak dúfam,že mi pomôžu chalani aj tu..😉
-s-
zdravím všechny, po přečtení několika příspěvků,
bych se chtěl na něco zeptat..týká se hlavně 30hV, když se tu porovnává zoubkování, naměřím např 11 1/2 : 11 3/4 , v literatuře se po roce 1945 přešlo k jasnému označování 11 3/4, ale když je jasný zoubkoměr, tak proč neexistují nějaké taky šablony jednotlivých knihtiskových vydání Hradčan, sice se člověk dočte rozměry obrazu známky, ale jak brát definici 100% ověřené známky, když se snad ani neví za jakých výrobních teplot se známky tiskly a nebo jak se časem smršťoval (či naopak) papír když zůstalo tolik známek skladem, které byly nakonec použity až po tolika letech nehledě na podmínky uskladnění. Zajímá mě to proto vzhledem k určování např. sdruženého zoubkování viz např. foto v Merkuru (byť těch chyb v popisech je na mě až až ,nehledě na zobrazené typy obrazu známky) , předpokládám, že se to spíše líp určí podle druhu zoubkování, neboť by pak taky šlo jasně říct že to musí být taky 11 3/4.. já např. naměřil nahoře a dole 11 1/2 a na stranách 11 3/4, máte taky takovou zkušenost? protože všude čtu, že by to spíše mělo být naopak.. A celkově mám za to, že při výrobě dost často dávali více archů na sebe než bylo běžné a potřebné (pokud se nepletu tak 5 byl standard .. a v literatuře jsou o tom také zmínky) a tím podle mě muselo docházet k průhybu jehel při větší odporu při perforaci.
Ing. Jan Karásek - Zoubkování čs. poštovních známek (1918-39).
V této knize jsou vysvětleny základní pojmy o zoubkování. V současnosti používané označení HZ 11 3/4 (B) je zaokrouhlený údaj ( v desetinné podobě 11,75). Když si dáš tu práci a nějakým přesným pravítkem perforaci na známce změříš, měl by si dojít k přesnému výsledku HZ 11,65 : 11,86 (zaokrouhleně HZ 11 3/4 : 11 3/4) zkráceně HZ 11 3/4. Zoubkoměr je jen pomůcka, se kterou by jsi měl určit jakou použili perforovačku. Sdružené zoubkování znamená, že bylo k perforaci použito dvou zařízení různého druhu (hřebenové a řádkové). Většina zoubkoměru je univerzálních, odstupňovaných po 1/4 zoubku. Myslím, že na šablonách Pofisu používají přesné perforace Hradčan.
jo to jsem sice četl a vyšlo mi z toho, že bez pomocného vzoru minimalně 4-bloku (jak Karásek píše) to nepůjde, samozřejmě i bez šuplery... ale v té knížce neřeší jak nezaměnit u sdruženého zoubkování spodní řady Řz 11 1/2 za to bězné Hz 11 3/4... jen se o tom zmiňuje na str.34 o těch pár exemplářích a konec. Vím jak oba typy zoubkování lze rozlišit, ale pokud ten úder sedne obdobně jako u Hz tak se to s těží rozliší a rád bych nějaký návod, byť bych na tu známku nikdy nenarazil, ale chci být připraven.😉
Ahoj kolego,už jsem tady před časem psal příspěvek na téma 30h V a její zoubkování.Pro nové členy se to dost špatně hledá.Sbíral jsem jako mnoho ostatních Hradčany a u této hodnoty jsem měl problém s určováním ZP.Vytvořil jsem si svůj systém a prohlédl tisíce známek.To píši pro pochopení problému se zoubkováním.
Zmiňuješ sdružené zoubkování.Ale to už je špička ve sbírání a cesta k takové známce je dlouhá.Prohlédl jsem tisíce známek.Když jsem tvořil alb.listy a došel k poslední řadě známek/91-100/,narazil jsem na známku z obrázku. Tady je třeba zdůraznit již předemnou psané-jedná se o dva druhy zoubkování na jedné známce či známkách.
A nyní to hlavní.Pořád řešíš velikost zoubkování a nějaké desetiny.Ono to zas není tak složité jak vypadá.ˇZnámka s ŘZ musí mít protilehlé strany vždy naprosto stejného rozměru a výchylek jehel.Hřeben má pouza horní a dolní strnu shodnou.U bočních stran tomu tak být nemusí.
Na obrázku je známka kterou jsem našel a určil jako 13J se sdruženým zoubkováním.Odůvodnění bylo toto: Horní a dolní strana má odlišný rozměr.
To v případě HZ nejde.Dále je spodní úder posunut do strany.Poslal jsem známku na odzkoušení znalci.Jaké bylo rozčarování,když se známka vrátila s tím,že u tohoto zoubkování se rozměr pohybuje od- do atd.Byl jsem přesvědčen o správnosti svého názoru a poslal známku jinému znalci.Známka byla odzkoušena a já ji prodal po čase v aukci. Dnes je tato známka nabízena u jednoho obchodníka za zhruba 20 tisíc.Vzhledem k razítku se nedá zaměnit.
Je třeba znát zákonitosti obou druhů zoubkování. Chci jenom říct,že v tomto případě je nutná naprostá shoda horního a dolního okraje při HZ.
Máte-li zájem,můžete zavolat a pohovoříme spolu o problému.
Tel.605837566
Pro doplnění. Takové známky se vyskytují na poslední řadě archu,kdy byla spodní řada doporforována.A tady je důležité umět určit ZP.Pak nezůstává mnoho známek k prohlídce na sdružené zoubkování.
Obrázky:
Mluv jen tehdy je-li to lepší jak mlčení.
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.
